Aromatický eukalyptus ze semen
Eukalyptus známý také pod názvem blahovičník (lat. Eucalyptus globulus) patří do čeledi myrtovitých (lat. Myrtaceae). Domovinou těchto stromů je Austrálie, Malajsie, Indonésie a Nová Guinea. Dokázal se však aklimatizovat a v mnoha zemích je běžně pěstován. V době křídové a v třetihorách se vyskytoval i na našem území. Svědčí o tom otisky listů a plodů v usazeninách z této doby. Dnes jsou u nás vzrostlé stromy k vidění pouze v botanických zahradách. Rod eukalyptus čítá více než 700 druhů. Všichni zástupci se vyznačují velmi rychlým růstem, který může ve volné přírodě být až několik metrů za rok. Nejvyšší jedinci mohou dorůst do výšky až 100 metrů. Do skupiny nejvyšších eukalyptů patří Eucalyptus obliqua, Eucalyptus delegatensis, Eucalyptus diversicolor, Eucalyptus nitens, Eucalyptus globulus a Eucalyptus viminalis. Několik eukalyptů patří dokonce mezi nejvyšší stromy světa. Rychlého růstu a tím také velké spotřeby vody se v domovině využívá k vysoušení močálů a bažin, čímž se zbraňuje rozmnožování komárů a následnému přenosu malárie. Zejména v době povodní je tato vlastnost eukalyptů velmi vítána.
Eukalypty jsou většinou mohutné stromy s hladkým kmenem, jehož borka se občas odlupuje. Vzhled kůry se mění s věkem rostliny. Postupně se mění délka vláken kůry, stupeň vrásčitosti, tloušťka, tvrdost i barva. Všechny vyspělé eukalypty každoročně přidávají novou vrstvu kůry. Povrch kůry může být matný, lesklý nebo saténový, barvy bílé, krémové, šedé, zelené či měděné. Za pozornost stojí i listy eukalyptu, jsou totiž dvojtvárné. Na mladých výhonech vyrůstají světle zelené, přisedlé, vstřícné listy, kdežto listy starších výhonů jsou střídavé, řapíkaté, srpovitě zahnuté, dlouhé až 30 cm. Jejich čepele jsou svisle skloněné tak, aby zachycovaly co nejméně slunečních paprsků. Eukalyptové porosty, označovány v Austrálii jako mallce scrub (scrub = křovina), jsou proto velmi světlé, s malým stínem. Rostlina se tak chrání proti nadměrnému odpařování vody. Květy vyrůstají v paždí listů, kališní a korunní lístky srůstají v čepičku, která při rozkvétání odpadá a na rostlině zůstávají jen tyčinky, kterých je značný počet. Právě květ se stal inspirací pro řecký název z něhož je odvozeno jméno eukalyptus. Název je složen ze slov "eu" a "kalyptos", překládající se jako dobře krytý. Dobře kryté jsou v tomto případě tyčinky květů. Plodem jsou zdřevnatělé tobolky kuželovitého tvaru. Každá z nich obsahuje mnoho semen.
Eucalyptus je jedním ze tří podobných rodů, které se k eukalyptům běžně řadí. Zbylými dvěmi jsou Corymbia a Angophora. Mnoho eukalyptů bývá označováno jako gumové stromy, protože po narušení kůry z rány vytéká velké množství mízy. Eukalyptus je znám také pod synonymy blahovičník, aromadendron, eucalypton, eudesmia a symphyomyrtus.
V domácích podmínkách se nejčastěji pěstují tři druhy eukalyptů, které nedosahují příliš velkých rozměrů (při pravidelném zaštipování). Těmito druhy jsou Eucalyptus gunnii, Eucalyptus citriodora a Eucalyptus globulus.
Eucalyptus globulus je znám také pod názvem blahovičník kulatoplodý. Tento druh eukalyptu patří k nejznámějším. Jeho, na pěstování nenáročné, kultivary jsou pěstovány pro své aromatické silice. Listy jsou větší, kulaté, voskované a voní typickou eukalyptovou vůní. Eukalyptus gunnii pochází z Tasmánie. Je spíše menšího až středního vzrůstu, listy jsou užší a oválné. Eukalyptus guni kvete uprostřed léta. Tento eukalyptus je oproti ostatním i celkem odolný vůči chladu - dokáže odolat i teplotám -13 °C, krátkodobě až -20 °C. V současnosti se pěstuje spíše pro dekorativní účely a provonění vzduchu v interiéru. Eukalyptus gunnii se dá pěstovat i v písečných oblastech s poměrně vlhkou půdou. Posledním často pěstovaným druhem je eucalypstus citriodora, alternativně označován jako blahovičník citrónový či citrónový eukalyptus. Tento druh obsahuje velké množství eukalyptových silic (citral a citronellol), které se uvolní i při už letmém doteku či závanu větru. Okolím rostliny se pak line intenzivní citrónová vůně. Citrónový eukalyptus se hodí zejména do panelových bytů, kde vzrostlejší rostliny vytvářejí mikroklima, které pomáhá zvlhčovat vzduch a působí antisepticky. Citrónový eukalyptus pomáhá astmatikům zlepšovat jejich zdravotní stav. Semínka snadno klíčí a péče o rostlinu není jinak zvlášť složitá. V optimálních podmínkách by strom mohl vyrůst až do výšky cca 50 metrů, což se s velkou pravděpodobností nestane, pokud budete mladé výhonky pravidelně vyštipovat. Velkou předností tohoto eukalyptu je to, že jeho citrónová vůně výrazně odpuzuje hmyz.
Tip: Eukalyptový olej je vhodný k inhalaci, koupeli či masáži.
Pěstování eukalyptu
Eukalyptus se v našich podmínkách pěstuje výhradně v interiéru. Některé druhy jsou sice mrazuvzdorné, ale dlouhotrvající zimu by s největší pravděpodobností nepřežily. V letním období však lze rostlinu bez problémů letnit. V zimě, kdy je nedostatek světla, je příhodnější rostlinu umístit do chladné místnosti, aby se příliš nevytáhla. Dojde k útlumu růstu a tím i k menší spotřebě vody, proto rostlinu v zimě zalévejte velmi opatrně, spíše až v době, kdy na rostlině bude patrné mírné zavadnutí vrchních lístků. V letním období rostlinám vyhovuje světlé stanoviště. Na takovém místě je však třeba počítat s vyšší spotřebou vody. Mladé rostliny nevystavujte přímému slunci, mohlo by je poškodit. Rostliny je třeba pravidelně vyštipovat, čímž se zamezí nadměrnému růstu a rostlina se více rozvětví. Při přesazování eukalyptu nesmíte porušit kořeny, rostlina je na to velmi citlivá. Vzhledem k vysokému obsahu silic nebývá eukalyptus napadán škůdci - spíše je odpuzuje. Substrát pro pěstování by měl být propustný, hlinitopísčitý, který lze připravit smícháním běžné zeminy, písku a rašeliny. Nové rostliny lze získat pomocí semen nebo řízkováním, které je však velmi složité. Semínka vysévejte nejlépe od jara do podzimu ve vzdálenosti cca 5 cm. Ze semen vyklíčí mladé rostlinky cca po týdnu až po měsíci v závislosti na kvalitě půdy a na teplotě. Semínka jsou velmi drobná, proto je vysévejte na povrch substrátu a jemně je zatlačte. Po vyklíčení substrát pravidelně zalévejte, rostlinky vyžadují teplé a vlhké klima. Nejlepší klíčivosti se dosahuje při teplotách nad 20 °C. Mladé rostlinky přesazujte až dosáhnou velikosti cca 15 cm. V dalších letech přesazujte mladé rostliny vždy na jaře, starší stačí přesadit jednou za 2 - 3 roky. Při přenášení rostliny mezi letním a zimním stanovištěm se často stává, že rostlina i přes dodržení pěstebních postupů začne osychat a opadá z ní listí. To však většinou nevadí. Na jaře uschlé větvičky ostříhejte, brzy začnou rašit nové. Na konci června by už rostlina měla mít díky svému rychlému růstu opět reprezentativní vzhled.
Využití eukalyptu
Pozitivní účinky má eukalyptus díky obsahu silic zejména na dýchací ústrojí. Ve formě bylinného přípravku se využívá k léčbě zánětu průdušek, vedlejších nosních dutin, kašle či nachlazení. Svědčí astmatikům. Obsahuje i velké množství cineolu, který se v lékařství a kosmetice využívá jako desinfekce. Eukalyptus se přidává do mastí proti revmatickým bolestem nebo se jeho listí nakládá na 2 - 3 měsíce do lihu a vzniklou tekutinou se pak natírají revmatická místa. Brzy po aplikaci dochází ke zmírnění svalové a revmatické bolesti. Eukalyptus má antiseptické účinky, prokrvuje kůži, působí proti bolesti hlavy a podporuje procesy hojení. Eukalyptová silice se využívá i při výrobě parfémů a různých esenciálních olejů. Pro provonění vašeho obydlí i pro povzbuzení si můžete koupit čajové svíčky s vůni eukalyptu. Skříně mohou dostat příjemné aroma díky vložení usušených přebytečných výhonků. Inhalace výparů z eukalyptového oleje působí blahodárně i na psychiku, může pomoci potlačit návaly úzkosti, panický strach a působí antidepresivně. Uvolňuje nejen psychické bloky, ale odbourává i fyzické vyčerpání. Eukalyptový olej je vynikající i pro masáž zablokované krční páteře. Navozuje příjemné pocity. Krém z eukalyptu pomáhá uvolňovat namáhaná lýtka. Veterináři používají eukalyptový olej jako lék pro koně, když dostanou chřipku a psům ho předepisují jako desinfekci proti psince.
Eukalyptová silice se nesmí užívat vnitřně (nejste koaly), protože může způsobit otravu, která se projevuje zvracením, závratěmi, bolestmi žaludku, bolestmi svalů a zúženými zornicemi. Při zevním použití nebyly nežádoucí účinky eukalyptu prokázány, přesto by se neměl užívat v období těhotenství a kojení.
Co jste o eukalyptu možná nevěděli...
- Jeho listy jsou velmi oblíbenou pochoutkou pro koaly a vačice.
- V Austrálii tvoří eukalypty až 95 % místních lesů.
- Jeho dřevo není moc kvalitní, využívá se k výrobě papíru.
- V domovině je významný pro výrobu medu.
- Jsou to vždy zelené stromy.
- Eukalypty mají v Austrálii tak silnou kůru, že dokáží odolat i ohni.
- Eucalyptus pauciflora, je schopen přežít mráz až - 20 °C.
- Eukalyptové dřevo je využíváno pro výrobu digeridos, což je tradiční australský dechový nástroj.
- Eukalypty mohou být použity k výrobě barviv, především pro hedvábí a vlnu.