Exotická murája ze semen
Murája latnatá (lat. Murraya paniculata) je stále zeleným keřem patřícím do čeledi routovitých rostlin (Rutaceae). Jeho domovinou je Asie. Nejčastěji se její původ připisuje Číně a Japonsku. V dnešní době se hojně vyskytuje v jihovýchodní Asii. Lze ji najít na území od Pákistánu a Srí Lanky až po jižní Čínu, Thajsko, Malajsii. Pěstuje se také na Filipínách, v Indonésii a na Nové Guineji. Rozšířila se do severní Austrálie a na jihozápad Oceánie. Na původních stanovištích se vyskytuje v tropických lesích, v křovinách podél vodních toků a v horských oblastech roste až do nadmořské výšky cca 1300 m. n. m. Murája je známá také pod starším názvem tlustoslupka latnatá či pod označením pomerančový jasmín a čínská myrta.
Existuje několik druhů muráji, paří k nim například Murraya paniculata, Murraya stenocarpa, Murraya ovatifolialata, Murraya koenigii, Murraya exotica a Murraya alata.
- Murraya koenigii získala své druhové jméno po botanikovi Johannu Koenigovi. Domovinou tohoto druhu je Indie, Srí Lanka a Pákistán. Na přirozeném stanovišti dorůstají rostliny výšky 4 - 6 m a šířky 3 - 5 m, průměr kmene dosahuje přibližně 40 cm. Listy jsou lichozpeřené, s délkou mezi 15 - 25 cm. Každý list má 11 - 21 párů lístků. Jednotlivé lístky mají opakvejčitý tvar a dorůstají do 2 - 4 cm délky. Keř kvete drobnými bílými květy. Plodem jsou černé bobule, jejichž dužnina je jedlá, ale pozor, semena jsou jedovatá.
- Murraya exotica se často pěstuje v tropických zahradách. Tento druh muráje má drobné, hustě rostoucí voskovité listy oválného tvaru. Jejich barva je tmavě zelená. Po rozdrcení vydávají listy příjemnou vůni. Květy jsou drobné, trubkovité, složené z pěti bílých okvětních lístků z jejichž středu nápadně vyčnívá pestík s pylovými tyčinkami. Květy rozkvétají postupně a svou vůní připomínají citrusy. Bobule (plody) jsou červené a jedlé. Chutnají podobně jako nakládané olivy.
- Murraya paniculata je beztrnným, stále zeleným keřem s lichozpeřenými, tmavozelenými, kožovitými listy. Květy jsou bílé s pěti korunními plátky. Vydávají příjemnou vůni. Plody jsou červené barvy, velké cca 0,5 cm, kulatého či podlouhlého tvaru. V našich podmínkách se tento druh pěstuje jako hrnková rostlina, často sez ní tvarují bonsaje (potřeby pro bonsaje).
Pěstování muráji
Murája je celkem nenáročná na pěstování, je dosti odolná. Nejlépe se ji daří ve skleníku, ale snese i pěstování v bytě. Umístěte je do vzdušné, světlé a teplé místnosti, nejlépe na jižní nebo východní okno. Rostlina nejlépe prospívá při teplotě 16 - 25 °C. Její kořeny mají velmi rády teplo. Při jejich podchlazení nebo přemočení shazuje rostlina květy i plody, při silném podchlazení opadají i listy. K zalévaní je nejvhodnější použít dešťovou nebo převařenou vodu. Zálivku provádíme pravidelně tak, aby substrát zcela nevyschnul. V letním období je možné muráju letnit na balkóně nebo na zahradě, nesmí však být vystavena prudkému slunci. Při letnění vyžaduje rostlina vydatnou zálivku a zhruba jednou za měsíc je vhodné ji přihnojit tekutým hnojivem pro pokojové květiny. Na zimu ji přeneste do chladnější místnosti s teplotou cca 10 °C. Rostlina není mrazuvzdorná, proto tak učiňte ještě před příchodem prvních mrazíků. Na zimovišti by mělo být dostatek světla a vzdušné vlhkosti. Dostatečnou vlhkost lze zajistit pravidelným rosením listů nebo umístěním odpařovače v blízkosti rostliny. Rosení je v zimě hlavním zdrojem vody, zálivku omezte na minimum a ani muráju nepřihnojujte. Nejvhodnějším substrátem pro muráju je mírně kyselá, propustná a živná půda, neobsahující vápno (substráty). Jelikož je murája příbuznou citrusů, je možné použít speciální substrát pro citrusové rostliny. Muráju je vhodné co dva roky na jaře přesadit do většího květináče (pálené kětináče). Rostlinu můžete zastřihávat a tvarovat, čímž lze dosáhnout poměrně malého vzrůstu rostliny. Někteří pěstitelé z muráji vytvářejí bonsaje. Listy můžete zakrátit na první pár kdykoliv v době růstu, dejte si však pozor, abyste neustřihli nasazené poupata květů na koncích výhonků, bylo by jich škoda. Tvarování muráji je možné kdykoliv. Vhodnější je drátovat mladé a tenké větvičky, protože starší a silnější jsou křehké a snadno praskají.
Murája se množí buď pomocí řízků nebo ze semen. Pěstování ze semen je jednodušší, protože řízky poměrně špatně zakořeňují. Ze semen si muráju dokáže vypěstovat i téměř nezkušený pěstitel. Semena vysévejte do substrátu složeného z rašeliny, listovky, kompostové zeminy a písku v poměru 1:1:1:1. Snazší je využít namíchaný substrát pro citrusové rostliny. Substrát si připravte do vhodné nádoby. Pro udržení stálé teploty a vzdušné vlhkosti je vhodné pěstování v miniskleníčku či v minipařeništi. Semínka vysévejte na povrch substrátu a mírně je přitlačte. Pro klíčení je nejvhodnější teplota okolo 25 °C. Výsev umístěte na světlé místo, ale ne na přímé slunce, protože by mohlo dojít ke spálení listů mladých rostlinek. Rostlinky poměrně rychle rostou, často vykvetou už v druhém roce po výsevu. Rostlina není náchylná na nemoci a škůdce. V domácím prostředí ji však mohou napadnout molice, svilušky nebo červci, které je pak třeba postříkat vhodným přípravkem proti savému a žravému hmyzu.
Využití muráji
Murája se v našich podmínkách pěstuje spíše pro dekorativní účely. Obsahuje však i mnoho významných látek, především antidiabetika a antioxidanty, díky nimž má i léčivé účinky. Murája působí antimikrobiálně, má zklidňující účinky a snižuje podíl cholesterolu v krvi. Kožovité listy po rozdrcení uvolňují velmi příjemné citrusové aroma, proto se výtažky z nich často využívají v aromaterapii. Murája je také součástí ajurvédské medicíny. V asijské kuchyni se listy muráji používají jako náhražka bobkového listu. Sušené plody bývají součástí indického "kari" koření. Vonná kůra slouží k výrobě parfémů.