Kedluben - lahodná košťálová zelenina
Brukev zelná - kedlubna (lat. Brassica oleracea conv. acephala, var. gongylodes) patří do široké rodiny brukvovitých rostlin (lat. Brassicaceae) společně se zelím, kapustou, kadeřávkem, květákem a brokolicí. Všechny tyto košťáloviny byly vyšlechtěny z původní rostliny brukve zelné (lat. Brassica oleracea). Společným znakem je jejich ztlustlá lodyha - košťál. Kedlubny mají buď zelenou či fialovou bulvu. Zelené formy mají latinské označení var. alboviridis a modré (fialové) odrůdy var. purpurenscens. Kedlubny jsou původem ze Středomoří, odkud se dále rozšířily i do severnějších oblastí. Kedlubna je dvouletá rostlina, ale v našich podmínkách se většinou pěstuje pouze jako jednoletka pro svou hlízu, která vznikla zkrácením stonku a výrazným sekundárním ztloustnutím.
Pěstování kedlubnů
Ideálním stanovištěm pro pěstování kedlubnů jsou hlinité nebo hlinitopísčité půdy s dostatečným množstvím humusu. Stanoviště by mělo být spíše vlhčí, k dobrému růstu kedlubny nepotřebují příliš vysoké teploty. Pěstování je jednoduché, je však za potřebí brát ohled na to, o jakou odrůdu kedlubny se jedná. Rané odrůdy mají kratší vegetační dobu (cca 80 - 100 dní). Do připravených výsevních zařízení se rané odrůdy vysévají v únoru. Letní odrůdy mají délku vegetace cca 100 - 140 dní, výsev se provádí v březnu a v dubnu. Pozdní odrůdy kedlubnů s vegetační dobou cca 130 - 170 dnů se vysévají na přelomu dubna a května. Výsadba vzrostlých sazenic se třemi až čtyřmi pravými lístky by měla proběhnout u raných odrůd v dubnu, letní odrůdy se na záhon vysazují v květnu a v červnu, pozdní odrůdy musí přijít na záhon nejpozději do poloviny července. Na záhon se sazenice vysazují ve sponu cca 30 x 40 cm. Při výsadbě je nutné dbát pozor na to, aby sazenice nebyly vysazeny příliš hluboko, protože jinak by netvořily požadované bulvy. Ranné odrůdy kedlubny je vhodné po výsadbě přikrýt netkanou textilii, aby byly mladé rostliny chráněné před případnými přízemními mrazíky. Kedlubna je rostlinou druhé trati, nesnáší přímé hnojení chlévským hnojem. Při nadbytku dusíku se netvoří hlízy. Před výsadbou je však vhodné do půdy zapracovat 30 - 60 g / m2 průmyslového hnojiva např. NPK. Hnojivo by se mělo do půdy dodat ve dvou dávkách - první při výsadbě a druhá během vegetace. Pozdní odrůdy jsou náročnější na živiny. Během vegetace je nutné udržovat záhony s kedlubnami bez plevelů a pravidelně je okopávat. Důležitá je pravidelná a rovnoměrná zálivka. Bílé odrůdy jsou citlivější a v důsledku nevhodné zálivky často praskají. Na rostlinách kedlubnu nejčastěji škodí bělásci řepkoví a zelní, háďátko zhoubné, můra zelná, krytonosec čtyřzubý. Z chorob se na kedlubnách vyskytuje padlí brukvovitých a boulovitost kořenů brukvovitých.
Nejčastěji pěstované odrůdy kedlubnů
- Kedluben raný Luna je velmi raná až středně raná odrůda vyznačující se jemnou dužninou a vysokou výnosností. Je určen k pěstování z předpěstované sadby. Lze ho pěstovat i v truhlících, je vhodný k rychlení všemi způsoby. Tato odrůda je náročná na vláhu. Byla však vyšlechtěna tak, aby byla odolná proti vybíhání, dřevnatění i praskání bulev. Ideálním místem pro tento druh kedlubny je slunečné stanoviště. Vypěstované kedlubny jsou velmi pevné s dobrou chutí.
- Kedluben raný odrůdy Cabbage Vegetables je velmi ranou hybridní odrůdou určenou k rychlení všemi způsoby. Je velmi odolný proti dřevnatění, praskání i k vybíhání a přerůstání bulev. Bulva této odrůdy je ploše kulovitého tvaru, světle zelená.
- Kedluben raný Kartágo F1 je bílou odrůdou kedlubnu s jemnou dužninou, je velmi odolný proti dřevnatění a přerůstání bulev. Hodí se k rychlení i pro velmi rané polní pěstování, lze ho využít i k pěstování z letních výsevů pro podzimní sklizeň.
- Dalšími ranými odrůdami s bílou bulvou jsou například kedluben ranýKorfu 1 a kedluben raný Moravia.
- Modrou odrůdou rané kedlubny je Blankyt. Tato kedlubna je slabě olistěná, předností je vysoká odolnost proti dřevnatění. Odrůdu Blankyt je možné pěstovat během celého vegetačního období.
- Kedluben raný modrý odrůdy Ballot F1 je hybridní odrůdou určenou pro jarní a podzimní polní pěstování. Je velmi odolný vůči praskání, dřevnatění a vybíhání do květu. Vhodným stanovištěm pro pěstování tohoto modrého druhu kedlubny je místo s těžší půdou bohatou na živiny. Příznivé účinky na úrodu má i přihnojení během sezóny, pozor však na dusík.
- Kedluben pozdní Troja F1 je poloraným bílým hybridem odolným pro dřevnatění a přerůstání bulev. Bulva je velká, ploše kulovitého tvaru. Dužnina je velmi jemná. Tuto odrůdu kedlubny lze pěstovat z jarních i letních výsevů. Stanoviště je vhodné volit spíše vlhčí, může být i mírně přistíněné.
- Kedluben pozdní Gigant je vhodný spíše ke krmným účelům, má mimořádně bujný růst, nedřevnatí a nepraská. Dužnina je bílé barvy, sladké chuti. Tento druh kedlubny je vhodný k přímému konzumu i k dlouhodobému skladování.
- Kedlubny pozdní modré odrůdy Violeta jsou velmi dobře skladovatelné. Rostliny jsou mohutného vzrůstu, kedlubny mohou dorůst do velikosti až 600 g. Dužnina je dobré a jemné chuti, odolná vůči praskání.
Příznivé účinky kedlubnu
Kedlubny jsou zdrojem vitamínů B, C a E. Bulvy kedlubnů obsahují vápník, draslík, selen, zinek a železo. Nejvíce příznivých látek - vápníku, karotenu a vitamínu C je v mladých listech, které se mohou bez problémů přidávat do salátů a do polévek. Konzumace kedluben podporuje tvorbu žluče, což příznivě ovlivňuje zažívání. Díky obsahu vlákniny je konzumace kedlubnů vhodná i při problémech se zácpou. V bulvách kedlubu je obsažený i biotin, který příznivě působí na pokožku a na vlasy. Konzumace kedluben není doporučena osobán trpícím zánětem žaludeční sliznice nebo vředovou chorobou, a to kvůli obsahu dráždivých éterických olejů obsažených v bulvách.