Kozlík není zvíře, je to léčivka
Kozlík lékařský (lat. Valeriana officinalis) je léčivou rostlinou z čeledi kozlíkovitých (lat. Valerianaceae). Kozlík lékařský je znám i pod lidovými názvy baldrián, kočičí kořen, odolen či čertikus. S kozlíkem lékařským se můžete setkat i ve volné přírodě, nejhojněji roste ve vlhčích lesích, na mýtinách, na mokrých loukách i v příkopech. Vyskytuje se v celém mírném pásu severní polokoule. Kozlík lékařský je pěstován pro svůj oddenek, který obsahuje mnoho léčivých látek.
Kozlík nemá čtyři nohy a na hlavě růžky...
Kozlík lékařský je vytrvalou bylinou, která může dorůst do výšky cca 70 –150 cm. Lodyha je přímá, dutá a nevětví se, vyrůstá z ní několik párů vstřícných lichozpeřených listů. Oddenek nejčastěji dorůstá do délky kolem 5 cm. Kromě oddenku přijímá kozlík lékařský živiny a vláhu světle hnědými drátovitými kořeny. Květy jsou drobné, nesouměrné. Jednotlivé květy tvoří vidlanovité laty. Barva květů je bílá až narůžovělá. Plodem je nažka s péřovitým chmýrem.
Pěstování kozlíku lékařského
Pěstování kozlíku lékařského není složité, v přírodě přežije i bez lidské péče. Stačí ho vysadit na vhodné stanoviště. Kozlík lékařský nejvíce ocení polostinné stanoviště s dostatkem vláhy. Přežije však i na vlhčím slunném stanovišti. Ideální je písčitohlinitá půda s neutrálním pH. Kozlík nepohrdne ani půdou bohatou na živiny. Semena kozlíku lékařského se vysévají těsně před příchodem mrazů (cca říjen a listopad). Nezahrnují se, protože potřebují ke klíčení světlo. Semenáčky vyklíčí až na jaře. Další přihnojování ani speciální údržba není nutná. Pokud nemáte na zahradě vlhčí stanoviště, je dobré kozlík v období sucha občas zalít.
Sběr oddenku
Nejvhodnější dobou pro sklizeň oddenků s kořeny je druhý rok po výsadbě v září a v říjnu. Někteří upřednostňují sběr ještě před rozkvětem, protože v té době je obsah účinných látek nejvyšší. Vykopané oddenky se očistí od zeminy, opatrně se omyjí ve studené vodě. Následné sušení by mělo probíhat pozvolně, teplota nesmí přesáhnout 35 °C. Hodně silné oddenky je možné před usušením rozkrojit. Jelikož jsou oddenky velmi aromatické, nesmí se sušit v blízkosti jiných bylin, neboť by jim svůj typický oder předaly. Oddenek je nasládlé, kořenité chuti, později až nahořklý. Oddenky sesychají přibližně v poměru 4:1.
Léčivé účinky kozlíku
Kozlík lékařský obsahuje mnoho účinných látek, díky nimž má široké spektrum léčivých účinků. Z oddenku se nejčastěji připravuje čaj (odvar) a tinktura. Jejich účinky jsou prověřeny staletími praxe a hojně se využívají i v dnešní moderní medicíně. Kozlík je považován za jednu z nejúčinnějších bylinek na nespavost a pro celkové uklidnění. Kromě těchto dvou hlavních účinků se kozlík využívá i při srdečních neurózách projevujících se úzkostí a bušením srdce. Kozlík je antidepresivum. Pomáhá při nervovém vyčerpání, migrénách i při nespavosti způsobené nadměrnou zátěží. Užívání kozlíku dokáže utišit bolesti, uvolnit křeče i snížit napětí svalů. Kozlík lze užívat i při problémech s nadýmáním, dávením i při poruchách štítné žlázy. Proti těmto potížím působí kozlík v jakékoli podobě. Na ženské choroby, podrážděnost, nervové otřesy i při nevolnosti těhotných se kozlík podává nejlépe ve formě odvaru (čaje). Tinktura, známá pod názvem „Baldriánové kapky“ jsou používány pro tlumení projevů epilepsie, při křečích vyvolaných různými podněty i při silné menstruaci. Své využití najdou i při tišení bolestí hlavy, nervovém rozrušení a při přepracování. Baldriánové kapky se užívají 3x denně po 8 kapkách. Využití kozlíku lékařského je opravdu velmi široké, takže ho lze užívat i při léčbě hysterie, malátnosti a celkové slabosti. Pomůže dokonce i od pálení žáhy. Po kozlíku lékařském můžete sáhnout i při bolesti zubů. Do odvaru z kozlíku lékařského je možné přidat i další bylinky, které prohloubí jeho účinky. Přínosná je kombinace s třezalkou, meduňkou, mučenkou, chmelem nebo třeba s levandulí.
Varování!!!
Kozlík lékařský má sice mnoho příznivých účinků, ale s jeho užíváním se to nesmí přehánět. V malých dávkách léčí a uklidňuje, vyšší dávky však mohou vyvolat výrazný útlum centrální nervové soustavy. Vhodné není ani dlouhodobé užívání, neboť kozlík může vyvolat zažívací potíže, nevolnosti, bolesti hlavy i srdeční potíže. Kozlík by se neměl užívat déle než tři týdny v kuse.
Zajímavost
Lidový název "kočičí kořen" je odvozen z toho, že kozlík silně vábí a vzrušuje kočky, které se v něm při sušení rády válejí.