Kyselý jako šťovík
Šťovíky patří do čeledi rdesnovitých (Polygonaceae), rodu Rumex. Tento rod zahrnuje kolem 200 druhů rostlin, které se vyskytují na celém světě, především na severní polokouli.
U nás patří k nejrozšířenějším šťovík kyselý (Rumex acetosa, syn. Acetosa pratensis), někdy známý i jako šťovík obecný, kyseláč luční nebo šťavel. Dalším obvyklým zástupcem tohoto rodu je šťovík kadeřavý (Rumex crispus). Oba se vyskytují zejména na pastvinách a loukách s vlhčí půdou.
Děti šťovíky často trhají a ochutnávají. Není divu, jeho kyselá chuť je totiž opravdu příjemná a osvěžující. Díky tomu může najít místo jako zajímavé koření nebo zelenina i ve Vaší kuchyni.
Šťovíky v kuchyni
Do jídla vybíráme nejlépe mladé, světle zelené listy. Nejvhodnější jsou čerstvé jarní lístky. Použitelné se ovšem dají najít i v létě. Vyhýbáme se starým tlustým listům s červenavými skvrnami.
Šťovík se hodí do slaných jídel, která chceme zpestřit, například místo citronu. Většinou používáne listy nadrobno nasekané.Hodí se do salátů, polévek a omáček, k drůbežímu nebo rybímu masu.
Pokud při úpravě vajíček přidáme šťovík, zvýrazní se barva žloutku a ozvláštní chuť bílku. Výborně chutná i ryba dochucená šťovíkem, velmi známý je například losos na šťovíku, kterým se pyšní francouzská kuchyně.
Štovík obsahuje velké množství kyseliny šťavelové, která je jinak obsažena téměř v každé listové zelenině a ovoci, ve šťovíku však ve větším množství. Proto denně nejezte jíc než 50, maximálně 100g jeho listů. Kyselina může být neutralizována jeho povařením v mléce, proto bývá šťovík nejčastěji součástí smetanových omáček a polévek.
Šťovíková polévka
potřebujeme:
- 1 vejce
- kousek másla
- smetanu na vaření
- nakrájené listy šťovíku (5 dkg)
- předem uvařené kostičky brambor
- koření dle chuti (sůl, pepř, vegeta, ocet, muškátový květ)
Postup:
Pokrájené listy šťovíku krátce orestujeme na másle. Přidáme koření (sůl, pepř, vegetu, muškátový květ ) a vodu. Přivedeme k varu a povaříme asi 5 minut, šťovík se nesmí rozvařit.
Poté přidáme předvařené brambory a necháme ještě 10 minut vařit. Do vroucí vody vmícháme vajíčko. Podle kyselosti šťovíku můžeme přikyselit octem. Když polévka přestane vařit, vmícháme do ní smetanu.
Polévku podáváme s čerstvým chlebem.
Pokud Vám šťovík zachutnal a chtěli byste si čerstvé lístky užívat celoročně, můžete si jej vypěstovat v květináči nebo si jej zavařit do zásoby - pokrájený šťovík podusíme na tuku (opatrně, aby se nerozvařil - 5 minut stačí) a přendáme do skleniček (vhodné jsou nějaké menší). Skleničky uzavřeme a sterilujeme po dobu 10-ti minut při teplotě 90 stupňů.
Netušená léčivka
Zvlášť ve středověku byl šťovík používán jako léčivá bylina. Obsahuje velké množství vitaminu C a provitaminu A, železa, draslíku, vápníku a jiných prvků. Je využíván i pro získávání zeleného potravinářského barviva.
Šťovík funguje nejlépe čerstvý, sušením zanikají téměř všechny účinné látky. Jediným způsobem uchování je zavaření do sklenic, při němž zůstane zachována účinnost alespoň částečně. Větší léčivou sílu má šťovík kyselý, pokud však neseženeme ten, lze použít i šťovík kadeřavý.
Díky železu pomáhá konzumace šťovíku krvetvorbě a proti anémii.Podporuje trávení a reguluje vyprazdňování střev - listy a oddenek mírně projímají, semena staví.
Plody (semena) šťovíku mají silné protiprůjmové působení, pomáhají často i v případě, kdy běžné průmyslové léky selhávají.
Pěstování šťovíku
Šťovík většinou snadno naleznete v přírodě, jde o běžný plevel na loukách nebo polích. Častější bývá na vlhčích půdách nebo místech s nadbytkem dusíku.
Rostlinu poznáme snadno - bývá vysoká 30 - 100 cm, se střelovitými listy. Šťovík kadeřavý má navíc okraje listů zvlněné.
Pokud si nejsme jistí, stačí malý kousek ochutnat - pokud je kyselý, jde o správnou rostlinu, pokud ne, raději sousto vyplivneme.
Sbíráme mladé svěží listy, starším a načervenalým se vyhneme.
Pokud byste rádi měli šťovík blíž než na louce, není nijak těžké si jej vypěstovat. Stačí v létě nasbírat semena z odkvetlých rostlin, ta nechat vysušit a zasít.
Semena mají velmi vysokou klíčivost (kolem 80%) a můžete si je nasbírat i do zásoby - vydrží klíčivá totiž i několik desítek let!
Šťovíku se bude dařit prakticky kdekoli, kde není půda úplně vyprahlá, můžete si jej pěstovat i v květináči za oknem.
Líbil se Vám článek? Sdílejte ho i se svými přáteli!
Za tým Semena-rostliny.cz napsala Eliška Kadlecová