Mučenka neboli maracuja
Mučenky (lat. Passiflora) patří do čeledi mučenkovitých rostlin (lat. Passifloraceae). Mučenky jsou vytrvalé, popínavé rostliny či keře, pocházející většinou z Jižní Ameriky. Hojně zastoupené jsou však i v Severní Americe, Asii a Austrálii. Do Evropy byla nejprve přivezena misionáři mučenka modrá (lat. Passiflora caerulea), které se časem rozšířila a dnes je pěstována jako pokojová rostlina. V teplejších oblastech Evropy (Itálie, Francie a Španělsko) roste i ve volné přírodě.
Nejrozšířenějším druhem pěstovaným pro své bobule (plody) známé pod názvem maracuja je mučenka jedlá (lat. Passiflora edulis). Tento druh mučenky se pěstuje zejména v Karibiku a v Jižní Africe. Pěstuje se žlutá a tmavá varieta. Žlutá varieta nese latinský název Passiflora edulis var. flavicarpa a tmavá se jmenuje Passiflora edulis var. edulis. Existuje přes 500 druhů mučenek a navíc šlechtěním stále vznikají nové kultivary s nejrůznějšími barvami květů. Kultivary však mají spíše okrasnou funkci. Mučenky jsou popínavé rostliny (liány), které mohou dorůstat až do délky 15 m. Listy jsou tmavě zelené barvy, trojlaločné. Barva květu záleží na konkrétním druhu mučenky, mohou být bílé, zelené, růžové, fialové i červené. Plody se taktéž liší podle druhů. Mohou být kulaté i podlouhlé, různých barev.
Druhy mučenek
Nejčastěji pěstovanými druhy mučenek jsou například mučenka modrá (lat. passiflora caerulea), mučenka jedlá (lat. passiflora edulis, mučenka banánová (lat. passiflora mollissima) a mučenka sladká (jazykovitá) (lat. passiflora ligularis). Nebo také mučenka pletní a mučenka obří.
- Mučenka modrá se pěstuje hlavně pro okrasu. Na první pohled upoutá velké množství velkých modrobílých květů, které příjemně voní. Květy mohou mít v průměru 8 - 10 cm. Listy mučenky modré jsou tmavozelené, pětidílné a hluboce vykrojené. Do Evropy byl jako první dovezen právě tento druh. Misionáři v jejím květu spatřovali nástroje umučení Ježíše Krista. Tři černé čnělky s bliznami jim připomínaly hřeby, pět prašníků značilo pět ran Kristových a věnec barevných vláken připomínal trnovou korunu. Špičatě zakončené listy představovaly kopí, úponky důtky a deset okvětních lístků značilo deset apoštolů. Latinský i český název této rostliny je s umučením Ježíše Krista úzce spojen. Latinské jméno Passiflora je složeno ze slov "passio" znamenající utrpení a "flos" označující květ. U českého názvu mučenka je souvislost patrná na první pohled.
- Mučenka jedlá je známá i pod názvem svého plodu - maracuja. Tento druh mučenky je teplomilný a pěstuje se zejména pro své plody, kterými jsou kulaté až oválné bobule, ve zralém stavu žluté či tmavě fialové barvy. Uvnitř plodu je šťavnatá dužnina a mnoho semínek. Žluté plody maracuje (zlatá maracuja) mohou narůst až do velikosti grapefruitu. Povrch tohoto plodu je hladký, lesklý s jemnou slupkou. Rostliny s tmavě fialovými plody se pěstují například v Keni, plody jsou menší, se suchou a svraštělou slupkou. Slupka této odrůdy je mírně jedovatá, protože obsahuje kyanogenní glykosid. Tepelnou úpravou se však molekuly kyanidu zničí a navíc v syrové stavu je slupka jen stěží poživatelná
- Mučenka banánová je liánovitá rostlina s velkými růžovými, trubkovitými květy, které mohou mít až 8 cm v průměru. Plody jsou podlouhlé, dorůstají do délky cca 12 cm, jsou jedlé a mají žlutou barvu. Připomínají malé banány, čemuž napovídá již samotný druhový název. Tento druh mučenky krátkodobě snese teplotu až - 2 °C. Rostliny mají rady teplo. Plodí 2 x ročně. Růst je velmi rychlý, proto je nutné rostlině poskytnout oporu, po které se může pnout.
- Mučenka sladká (jazykovitá) se pěstuje pro své lahodné, šťavnaté plody. Plody jsou oranžové barvy s tvrdou, kožovitou slupkou. Vnitřní část plodu je vyplněna žlutooranžovou rosolovitou hmotou - arilem, který je velmi aromatický a chutný. Plody zrají 2 x ročně. Květy této mučenky mají krémovou barvu, listy jsou celokrajné, jazykovitého tvaru.
- Dalšími často pěstovanými mučenkami jsou mučenka obří (lat. Passiflora alata), mučenka pletní (lat. Passiflora incarnata), která se pěstuje jaké léčivka. K léčebným účelům se využívají listy, které se v čerstvém stavu používají k léčbě kožních nemocí. Nejúčinnější je na kožní plíseň. Pěstuje se také mučenka citrónová (lat. Passiflora citrina) a mučenka révolistá (lat. Passiflora vitifolia).
Od semínka až po plod maracuju...
Semínka mučenky je vhodné před výsevem namočit do teplé vody (na několik hodin). Semena mírně nabobtnají. Vysévají se do připraveného substrátu, do hloubky cca 0,5 cm. Do výsevní misky nezapomeňte dát dobrou drenáž, aby mohla přebytečná voda dobře odtékat. Semena nejlépe klíčí při teplotě v rozmezí 22 - 26 °C. Při této teplotě a na světlém stanovišti začnou mučenky klíčit zhruba za 4 - 6 týdnů, některé druhy i později. Výsevní substrát udržujte neustále mírně vlhký. Ideální podmínky pro klíčení a růst mladých rostlinek poskytuje miniskleník či minipařeniště. Vzrostlé mučenky milují světlo, při jeho nedostatku rostliny nekvetou a netvoří plody. Ideální teplotou pro pěstování je běžná pokojová teplota, zimní teplotní minimum je cca 10 °C. V době vegetace má mučenka ráda dostatečný přísun vody, půda musí být neustále vlhká. V zimě se zálivka omezuje, zalévá se mírně podle teploty zimování přibližně 1 x za 14 dní. Na jaře a v létě má rostlina ráda pravidelné rosení, které provádějte v době, kdy na ní nesvítí slunce. Mučenku lze letnit na zahradě, nejlépe se zapuštěným květináčem. Snese přímé sluce, ve stínu by nekvetla. Na podzim rostlinu přemístěte na zimní stanoviště s nižší teplotou a dostatkem světla. Vykopejte rostlinu s květináčem ze země, odstraňte kořeny, které během letnění vyrostly ven z květináče. Nadzemní část rostliny zkraťte. Rostliny si potřebují v zimním období odpočinout, proto je nepřihnojujte. Na jaře rostlinu ještě jednou seřízněte přibližně o třetinu délky jednotlivých větviček. Asi za měsíc je vhodné rostlinu přesadit do většího květináče. Nepoužívejte příliš velký květináč, protože mučenky lépe kvetou v květináči jen o něco málo větším než byl ten původní (pálené kětináče). Vhodným substrátem pro pěstování je směs vzniklá smícháním drnovky, listovky, rašeliny a písku ve stejném poměru. Aby mučenka lépe kvetla, je vhodné ji v sezóně občas přihnojit, nepřehánějte to však, protože přehnojení rostliny sice bujně porostou, ale nepokvetou. Vhodné je hnojit speciálním hnojivem pro kvetoucí pokojové rostliny. Pokud vám mučenka vykvete, je to polovina úspěchu. Druhou polovinou je vypěstování plodů. Základem je dobré opylení květů. Nezbytné je pěstovat alespoň 2 rostliny. Na venkovním stanovišti květy často opylí hmyz. Ve vnitřním prostředí se však musíte na chvíli stát včelou a zajistit opylení sami. Pomocí malého stětečku či vatové tyčinky přenášejte pyl z květu jedné rostliny na květy rostliny druhé. Pak už jen čekejte, jestli opylení proběhlo úspěšně a začnou vám růst plody - maracuje.
Využití mučenky a její léčivé účinky
Plody jedlé mučenky zvané maracuja obsahují asi 17 % sacharidů, provitamín A, vitamíny skupiny B a C, vápník, fosfor, železo a vlákninu. Flavonoidy obsažené v nadzemní části mučenky pomáhají při problémech se spánkem. Mučenka má zklidňující a sedativní efekt na centrální nervový systém. Tlumí pocity úzkosti a psychické napětí. Přípravky obsahující mučenku zlepšují a prohlubují spánek, navrací duševní rovnováhu a pohodu. Mučenku lze použít i k uvolnění hladkého svalstva a k tlumení menstruačních křečí. Mučenka není návyková. Nežádoucí účinky nebyly prokázány, ale přesto se nedoporučuje její užívání v těhotenství a v době kojení. Zralé plody se konzumují čerstvé, ale oceníte je i v kuchyni při ochucování nápojů či pohárů. Exotická chuť maracuji vynikne v ovocných salátech, dezertech, koktejlech, džusech či v marmeládách. Mučenka se využívá jako přísada i při výrobě mýdel, jogurtů, nápojů...
Mohlo by vás zajímat: Mucenka – exoticky kvet i plody na zahrade