Pěstujeme muškáty 1/2
Pelargónie nebo také muškáty (lat. Pelargonium) jsou známými a velmi rozšířenými květinami, které vysazujeme do květináčů, mís, bedniček v interiéru, ale i na samotné záhony v zahradě. Květiny pelargonií během celého vegetačního období kvetou a působí velmi dekorativně.
Pelargónie vznikly křížením původních druhů, které pocházejí z polostepí a horských oblastí jižní Afriky. Je dosud známých asi 230 druhů pelargonií, u nás spíš známých jako muškáty. Např. převislé plnokvěté muškáty, vzpřímené muškáty,
Muškáty se začaly šlechtit již v minulém století. Šlechtitelské cíle jsou v jednotlivých skupinách muškátů odlišné. Obecně však platí, že jde o zdokonalení vlastností a znaků jednotlivých kříženců a samotných kultivarů muškátů souvisejících s jejich kvetením květů, s růstem jak i s jejich odolností proti chorobám. Rozdíly najdeme ve tvaru, barvě, plnosti, velikosti a trvanlivosti květů. ve vzrůstu a rozvětvenému stonku.
U nás už v minulosti byly červené muškáty ozdobou drobných chudých venkovských chaloupek, protože rostlinka muškátu je symbolem přátelství chudých a bohatých lidí jako i projevem lásky.
Ideální podmínky pro pěstování pelargonií
Zářivě pestrobarevné muškáty můžeme pěstovat ze semen, které sázíme do substrátu ze směsi rašeliny a minerální zeminy. PH substrátu by se mělo pohybovat kolem 6 -6,5. Zhruba po 10. dnech od výsadby se rozsazují muškáty do malých rašelinových květináčků a asi po 6. týdnech od výsadby je sázíme do konečných truhlíků a nádob s průměrem cca 100-110cm.
Ideální teplotou pro jejich růst je 20-22 ̊ C. V případě, že jsou již mladé rostlinky zakořeněné postačuje pro jejich další vývoj teplota kolem 18 ̊̊ C. V případě, že teplota klesne pod 10 ̊ C, pelargonie už dál neroste.
K všeobecným podmínkám pro pěstování muškátů mohu zařadit jejich vysokou náročnost na svetlo. Podpora květů závisí na intenzitě slunečního záření i od délky dne. Při nedostatku světla rostou muškáty výrazně pomaleji. Pelargónie mají rádi dostatek slunečního záření. Není dobré, aby rostlinka muškátu byla vystavena přílišnému slunečnímu záření, proto ji nepěstujeme v nevětratelných sklenících.
Pro příznivý vývoj rostlin je potřebná přiměřená zálivka. Pozor, vrchní zálivka může způsobit pelargóniím rozšíření bakteriózy. Nemoci se mezi muškáty mohou vyskytovat a rozšiřovat díky nedostatečné vzdálenosti mezi jednotlivými rostlinami.
Muškáty a jejich kříženci
S příchodem jara a teplého počasí se v oknech a na balkonech objevují květináče s pestrobarevnými velmi dekorativní působícími pelargóniemi. Mezi nejčastější pěstované kříženci muškátů patří:
- Muškát kroužkovaný (lat. Pelargonium zonale) je velmi významný kříženec a má velký počet kultivarů, které se liší velikostí, barvou a plností květů. Rozdíly najdeme i v růstových vlastnostech. Pro tento kříženec muškátu jsou charakteristické květy různých barev od červené přes purpurově červenou, růžovou, lososovou až bílou. Tvar jeho květů je buď jednoduchý nebo plný různých velikostí. Podle vzrůstu dělíme kříženci muškátu kroužkování na nízké, polovysoké a vysoké. Tyto kříženci jsou charakteristické svou jednoduchostí kvetení a svou nenáročností na podmínky růstu, proto jsou vhodné i pro pěstování přímo na záhon. Je vhodný i pro balkonové pěstování, protože roste přímo, má sametové listy a velmi pestrobarevné barvy květů.
- Muškát štítovitolistý (lat. Pelargonium peltatum) má nižší počet kultivarů, jeho význam je menší než kříženců muškátu kroužkovaného. Kříženci mají jednoduché růžové květy jako např.. Vile de Paris, jiné kultivary muškátu štítovitolistového mají plné květy jako např.. Dresdener Dresdener Dunkle Amethyst (fialová barva květů), El Agucho (červené květy), Galilee (růžový odstín květů). Tyto kříženci muškátu mají podobné pěstitelské nároky jako předešlí kříženci. Mají lesklé, pevné a břečťanovité listy. Nejvíce se jim daří v převislém květináči.
- Muškát velkokvětý (lat. Pelargonium grandiflorum) se od předchozích kříženců odlišuje způsobem využití a svými nároky na prostředí. Jeho šlechtění začalo už před 100 lety. Nejrozšířenější je pěstování kultivarů květů červené barvy, případně lososové nebo bílé. Po výsevu tímto kultivarům trvá i 60 dní, dokud se vytvoří základ květů při průměrné teplotě 15 ̊ C. Pro další úspěšný vývoj květů je potřebný delší než 12 hodinový den. Tyto muškáty většinou začínají kvést koncem dubna začátkem května. Kvetení těchto kultivarů můžeme urychlit i o jeden měsíc a to tak, že rostliny častěji vystavíme nízké teplotě a omezíme jejich zálivku. Je však třeba dbát na to, že až po zakoření rostlin je možné vystavit pelargonie nižší teplotě. Při případném přihnojování kultivarů muškátu velkokvětého je dobré mít na zřeteli jejich vysokou citlivost na obsah soli. Hodí se k pěstování do interiéru i do exteriéru.
Květy pelargonií příjemně voní a obsahují v trichomech pelargóniový olej, který je velmi podobný růžovému oleji. Pelargónový olej (lat Oleum geraniol) je vhodnou surovinou pro farmaceutický a kosmetický průmysl. Pro potřeby tohoto průmyslu vznikly ve Francii, Španělsku a Alžírsku větší pelargóniové plantáže.