Rakytník - rostlina budoucnosti
Rakytník řešetlákový (lat. Hippophae rhamnoides) je keřem patřícím do čeledi hlošinovitých rostlin (lat. Elaeagnaceae). Původní domovinou rakytníku řešetlákového je Kavkaz a střední Asie. Odsud se však velmi brzy rozšířil po celé Evropě a Asii. Na nehostinné Sibiři byl rakytník jednou z mála rostlin obsahující velké množství vitamínu C.
Známé byly i jeho další příznivé účinky, proto se zde hojně využíval v oblasti medicíny. Díky svým léčivým účinkům nazývali domorodci rakytník "sibiřským zázrakem" či "citroníkem severu".
Dnes téměř zázračné účinky rakytníku řešetlákového začíná znovu objevovat i moderní společnost, a proto se mu často přezdívá "rostlina budoucnosti". Synonymní název rakytníku řešetlákového je rakytník úzkolistý. Zejména z Ruska pochází mnoho nově vyšlechtěných odrůd rakytníku.
Jsou to například "Jantarnaja", "Velikan", "Zolotoj počatok", ale také "Krasavice" či "Sluníčko". Latinský název rakytníku řešetlákového - Hippophae - má původ ve staré řečtině a v překladu znamená třpytící se kůň. Staří Řekové tvrdili, že koně pasoucí se v oblastech, kde rostl rakytník, měli výrazně lesklejší nádech srsti než ostatní koně.
Jak rakytník řešetlákový vypadá?
Rakytník je trnitým, opadavým dvoudomým keřem dorůstajícím do výšky až 6 metrů. Listy rakytníku jsou střídavé, kopinaté a celokrajné, dlouhé 3 - 8 cm. Po obou stranách jsou pokryté stříbrnými šupinkami. Jelikož je rakytník dvoudomou rostlinou, liší se svým vzhledem samčí a samičí rostliny.
Samčí pupeny jsou 2 - 3 x větší než pupeny samičí. Samčí květy jsou bezkorunné. Květ se skládá z nálevkovitého kalichu se dvěma kališními cípy ukrývajícími pestík. Samčí květy mají zelenavě stříbřitou barvu.
Samičí květy kvetou žlutě, obsahují čtyři tyčinky složené z podélných prašníků a krátkých nitek. Plody rakytníku řešetlákového , pro které je tento keř nejčastěji pěstován, jsou peckovité, kulovitého, elipsoidního až vejčitého tvaru. Dorůstají do velikosti 0,5 - 1 cm. Plody jsou žluté, oranžové či červené barvy.
Dužnina je zbarvená do oranžova, je olejovité struktury. Chuť plodů se liší podle jednotlivých odrůd od kyselé přes hořkou až po nasládlou. Plody rakytníku dozrávají v koncem srpna a keř zdobí až do zimy.
Rakytník řešetlákový se často využívá ke zpevnění svahů, protože jeho kořeny jsou pouze povrchové, rostou do hloubky 10 - 60 cm, větví se spíše horizontálně. Na kořenech se tvoří kořenové hlízky obsahující hlízkaté bakterie, které vážou vzdušný dusík potřebný pro metabolismus rostliny. Rostlina tak přežije i ve velmi nehostinných podmínkách bez přihnojování.
Pěstování rakytníku řešetlákového
Rakytník řešetlákový roste téměř všude, nejlépe se mu bude dařit na slunném stanovišti v lehčí, písčité a propustné půdě bohaté na vápník. Vypěstujete ho ale také na vlhčím stanovišti, snese i mírně slanou půdu. Vzhledem k tomu, že rakytník pochází z Kavkazu, nemá problémy s přečkáním našich mrazivých zim. K namrznutí může dojít výjimečně při dlouhodobých extrémních mrazech při pěstování na vlhkém stanovišti.
Rakytník je dvoudomá rostlina, proto na jedno stanoviště vysazujte vždy samčí i samičí rostliny!!! Vhodným poměrem je přibližně 1:6 ve prospěch samičích rostlin. Rakytník můžete vysadit jako solitérní rostliny (v páru) i jako skupinu keřů. Při vysazování početnější skupiny počítejte s tím, že se rostliny rozrostou a budou mít trny, takže je saďte v dostatečném rozestupu, abyste se pak bez problémů dostali ke zralým plodům.
Rakytníkem můžete osadit i neplodné a devastované půdy. Uplatní se i na svazích a březích vodních ploch, které budete chtít zpevnit. Rakytník není nutné zalévat, většinou si vystačí s přísunem vody z dešťových srážek, jen v obdobích dlouhotrvajícího sucha mu můžete dopřát trochu vody navíc.
Hnojení není taktéž nutné, o přísun živin se starají hlízkaté bakterie žijící v kořenových hlízkách. U rostlin starších deseti let dochází k postupnému zmenšování přírůstků, proto proveďte zmlazovací řez až na tříleté dřevo. Až se dočkáte úrody plodů, nezapomeňte je včas sklidit, protože v přezrálých plodech se snižuje obsah hodnotných látek. Rakytník začíná plodit kolem 2 - 4 roku.
Pěstování rakytníku ze semen
Rakytník řešetlákový si můžete vypěstovat i ze semen. Není to, stejně jako pěstování dospělého keře, nic složitého. Výsev provádějte nejlépe na jaře, kdy jsou k tomu nejlepší klimatické i teplotní podmínky.
Semena nejsou náročná na půdu, vhodnější jsou však zásadité, lehčí půdy. Semena můžete vysévat přímo na konečné stanoviště do půdy nebo si rostlinky předpěstovat v květináči. Při výsevu na konečné stanoviště nejprve odstraňte plevel a půdu překypřete. Ideální teplota pro výsev je min. 17 °C. Při předpěstování bude pravděpodobnost úspěchu vyšší, protože se vám lépe podaří udržovat ideální teplotu a nehrozí fyzické poškození mladých rostlinek např. domácími zvířaty...
Mladé sazenice zalévejte mírně, lépe snáší sucho než přemokření. Počítejte s tím, že potřebují dostatečně velký květináč, aby se mohly dobře rozvinout kořenový systém. Vzrostlé sazeničky rakytníku vysazujte na stanoviště, dejte přitom pozor, aby kořenový bal nepřeschl dříve, než se rostlina dobře zakoření. Ač jinak velmi dobře snáší sucho, při kořenění vyžaduje pravidelnou zálivku.
Vitamínový poklad ukrytý v plodech rakytníku
Plody rakytníku obsahují velké množství vitamínů a minerálů. Početně zastoupena je skupina vitamínu B. Plody rakytníku obsahují vitamín B1, B2, B3, B6, které napomáhají udržovat v harmonii centrální nervovou soustavu. Dále vitamín B9 známý jako kyselina listová, podporující krvetvorbu a růst a vývoj plodu.
Vitamínu C je v rakytníku opravdu hodně, uvádí se, že až 10 x více než obsahují pomeranče. Vědci dokonce tvrdí, že jedna jediná bobule dokáže pokrýt doporučenou denní dávku vitamínu C. Velkou předností je i to, že vitamín C se uchová i v produktech vyrobených z rakytníku.
Vitamín D obsažený v plodech přispívá ke správnému růstu a vývoji kostí a také reguluje množství vápníku a fosforu v krvi. Prvenství drží rakytník v obsahu vitamínu E, obsahuje ho nejvíce ze všech rostlinných plodů. Vitamín E se využívá při léčbě mužské sterility, svalové dystrofie a u kardiovaskulárních poruch. Neopomenutelná je i přítomnost vitamínu K, který podporuje krevní srážlivost.
Obsah karotenu, ze kterého se vytváří vitamín A, se u rakytníku vyrovná mrkvi, která je považována za jeden z jeho nejbohatších zdrojů. Vitamíny jsou v plodech rakytníku obsažené ve vyváženém poměru, což je příčinou jejich mimořádné léčivé síly.
Při předávkování se může objevit pálení žáhy, případně zvracení v důsledku nesnášenlivosti oleje při vnitřním užití. Tyto potíže jsou však velmi málo pravděpodobné.
Léčivé účinky a využití rakytníku
Léčivé účinky rakytníku znali lidoví léčitelé na Sibiři, v Mongolsku i v Číně již v dávné minulosti. Používali ho při léčbě plicních, jaterních, zažívacích i kloubních onemocnění. V tibetské tradiční medicíně se podává při kardiovaskulárních chorobách a intoxikacích. Plody rakytníku se používají při hypovitaminóze a avitaminóze.
Jejich konzumace přispívá k zlepšení zdravotního stavu u pacientů po prodělaných infekčních chorobách a po chirurgických zákrocích. Do svého jídelníčku by je měli zařadit i osoby trpící problémy se zažíváním a se žlučníkem. Čerstvé plody se používají k léčbě všech druhů nachlazení, při chřipce, angíně, bolestech hlavy, při nemocech pohlavního ústrojí a zánětu močových cest. Vhodné je jejich užívání při zvýšené stresové, pracovní i sportovní zátěži.
Šťáva z plodů se užívá jako podpůrný prostředek pro snížení kyselosti žaludečních šťáv. Sirupy a džusy z plodů rakytníku řešetlákového pomáhají dlouhodobě zvyšovat výkonnost, zlepšují paměť a koncentraci myšlení. Velmi účinný je i rakytníkový olej, který zvyšuje odolnost organismu a doplňuje nedostatek vitamínů a minerálů v organismu. Rakytníkový olej dokáže regenerovat tkáně, léčí popáleniny i křečové žíly.
Nálev ze sušených listů se používá při rýmě. Listy se v tradiční medicíně používají i při léčbě revmatismu a dně. Pokud chcete zpomalit vypadávání vlasů a docílit jejich zpevnění, oplachujte si je pravidelně odvarem z rakytníkových listů. V poslední době byly prokázány první pozitivní výsledky při léčbě rakoviny děložního čípku. Významný je i obsah alkaloidu hippopheinu, která se v těle přeměňuje na serotonin, který je důležitý pro celkovou vitalitu a pomáhá chránit organismus proti depresi a nádorům. Při užívání rakytníku se dosud neobjevily nežádoucí účinky ani není známá žádná kontraindikace.
Rakytníkový olej používali i ruští kosmonauti jako vitamínový doplněk a ochranu před zářením při svých výpravách do vesmíru.