Yzop - moderní a dekorativní bylinka
Yzop lékařský (lat. Hyssopus officinalis) je především bylina a až následně kořením. V minulosti byl používán k léčbě malomocných, jako i při kašli a nemocech dýchacích cest. Má kořeněnou chuť a aroma. V arabských zemích se z rostlinky yzopu připravuje nápoj šerbet.
Jeho domovinou je východní Středomoří a střední Asie, kde roste volně v přírodě na rumištích, vápenatých skalách stepích av příkopech. Yzop lékařský je určen pro pěstování v bylinkové zahradě, v době květu je velmi dekorativní např. na skalce nebo v trvalkovém záhoně, dokonce můžeme z něj zakládat živý plot. Pro pěstování živého plotu ho vysazujeme do 20 cm sponu, pravidelně ho sestříháváme a tvarujeme, aby se rozkošatil. Můžeme jej pěstovat i v květináči.
Pár zajímavostí o yzopu
Yzop je známý z minulosti jako kostelní bylina. Používal se na očistu kostelů a na očištění nemocných na malocenstvo. Vzpomíná ho Bible v žalmu 51: "Očistěte mě yzopem a budu čistý." Mluví o něm i Nový zákon, kde Ježíši před smrtí přiložili na rty houbu namočenou v kyselém víně a octě napíchnuté právě na třtinu yzopu. Nicméně jsou pochybnosti, zda v zmínky v Bibli se jednalo o dnes známý yzop, nebo spíše o druh šalvěje nebo oregana. Později vědci zjistili, že na listech yzopu se našly stopy plísně, produkující penicilin, která působila jako ochrana pro malomocné.
V 1. století se z yzopu vyrábělo víno hyssopites, které ve svém díle popsal římský učenec Plinius. Ve starověku ho Řekové užívali na očištění posvátných míst. Ve svém díle ho vzpomíná i řecký lékař Hyppokrates, který doporučoval jeho užívání při kašli a zánětu průdušek. Do Evropy přinesli yzop benediktinští mniši a dochucovali s ním likéry. Vzpomíná ho i Mattioli ve svém herbáři: "Je to zahradní bylina, má řadu ratolestí a větviček o délce půldruhého boty, vyrůstajících odspodu až nahoru pěkným, zeleným prodlouženým a tuhým listem, vůně líbivý, chuť pepřový a trochu hořká."
V domácnostech ho lidé věšely v malých snopech v domě proto, aby byl jejich příbytek chráněn před zloději a zlými duchy. Jako posvátná bylinka byl yzop použit i k vysvěcení Westministerského opatství.
Latinský název yzop pochází z řeckého slova hyssopos, což v překladu znamená svatá rostlina. Používáme jeho lidový název izop, izopek, ižop, hysos, iburský kořen, vízop, bylina poslední pomoci, klášterní yzop, či hyzop. V Čechách známe jeho název yzop lékařský.
Zakládáme bylinkovou zahrádku..
Yzop lékařský (lat. Hyssopus officinalis) je stálezelený vytrvalý polokeř, který dorůstá do výšky 45 - 120 cm. Řadíme ho do čeledi hluchavkovité (lat. Laminaceae). Celá rostlinka má příjemnou vůni.
Yzop si libuje na slunečném stanovišti chráněném před větrem a lehké, dobře propustné vápenaté půdě. Nemá rád přemokřenou půdu, dobrá drenáž je tedy hrozně důležitá.
Pěstujeme ho ze semen, které sázíme do pařeniště ideálně v průběhu března - dubna. Mladé rostlinky yzopu s třemi pravými lístky vysazujeme na záhon do vzájemného sponu 45cm v průběhu května - června. Na samotný záhon můžeme vysít přímo semínka yzopu a to v průběhu dubna - července. Je vhodné jeho pěstování v blízkosti zelí, neboť odhání jeho škůdce jako třeba běláseka zelného. Blahodárně působí také na révu, díky yzopu totiž hojněji rodí.
Yzop má zelený čtvercový stonek, který se směrem nahoru rozvětvuje. Na něm jsou obsypány sytě modré květy tvořícími klasy. Kvítky můžeme u yzopu spatřit od června do září. Vytváří hnědočervené trojúhelníkové plody - tvrdky.
Sbíráme nať a květy (kvetoucí vrcholky) yzopu těsně před kvetením, odřezky by měly mít zhruba 30cm. Tmavozelené lístky sbíráme podle potřeby. Sestříhávat ho poprvé na jaře a pak po odkvětu. Při druhém sklizni jsou nejcennější nové výhonky. Posbíraná směs se může sušit, vždy při maximální teplotě 35 ° C. Směs schne velmi pomalu. Uskladňujeme ji v dobře uzavřených nádobách a na tmavém místě.
Yzop léčí plíce a pomáhá při kašli
Yzop lékařský působí antisepticky a proto ho používáme při zánětlivých onemocněních krku, při kataru průdušek, chronických onemocněních průdušek, zápalu plic a ulevuje kašli. Napomáhá při špatném trávení, podporuje chuť k jídlu a stabilizuje krevní tlak. Třeba však být obezřetný, při držení jakékoliv diety, neboť při pití yzopu sníme dvakrát tolik, jako bychom snědli za normálních okolností!
Yzop působí podobně jako šalvěj při nočním a chorobném pocení. Přidáváme ho i do obkladů na proleženiny a různé typy ran. Můžeme jím ošetřit místa bodnutí hmyzem. Působí posilující na zdraví starých lidí a působí i jako mírné projímadlo. Není však určen pro těhotné a kojící ženy.
Yzop obsahuje éterický olej (který se skládá z pinenu, kamfenu, pinokamfénu), třísloviny, flavonové glykosidy, hesperidin, diospín, hysopín a další látky. Čerstvé lístky obsahují ve 100 gramech až 170 gramů vitamínu C!
- Připravujeme z něj čaj, který připravíme z 1-2 kávových lžiček čerstvých nebo sušených lístků, které zalijeme 250ml vroucí vody. Necháváme louhovat 10 minut a pak čaj scedíme. Pijeme čerstvý i 3 x denně.
Na uvolnění hlenů a podporu odkašlávání můžeme z yzopu připravit yzopový sirup. Květy yzopu v množství 30g hodíme do 250ml vroucí vody a vaříme půl minuty. Takto připravenou směs necháme louhovat 4 hodiny, pak ji scedíme a přidáme 500g medu. Směs vaříme na mírném ohni, dokud nemá konzistenci sirupu. Yzopový sirup skladujeme v chladničce v dobře uzavřené a tmavé nádobě.
Listy a květy yzopu mohou být součástí vonných směsí, jako i živých a sušených kytic.
S yzopem v kuchyni
- Yzop má kořeněné aroma a nahořklou chuť. Yzop používáme při přípravě polévek, omáček, luštěnin, mastných vepřových jídel, zvěřiny, jehněčího, jak i ryb. Tvoří součást různých kořeninových směsí. Je charakteristickým kořením francouzské kuchyně, kde ochuceno zejména omáčky a zeleninové saláty. Je aromatický, proto ho používáme v malých dávkách, v maximálním množství 1 kávová lžička na osobu.
- Yzop je ušlechtilou medonosnou bylinou a velmi aromatickou kořením. Jde o trvalku vhodnou k pěstování v zahradách i v květináčích. Pěstujeme ho ze semen v pařeništi nebo z přímého výsevu na záhoně. Kvete krásnými modrofialovými květy, proto je velmi podobný saturejce zahradní.
- Jeho léčivé vlastnosti využíváme k léčbě onemocnění dýchacích cest, při kašli, astmatu a při katarech dýchacích cest a zánětech močového ústrojí. V Japonsku vědci zjistili, že by měl pozitivně působit i při nádorových onemocněních. V kuchyni yzop využíváme na ochucení čerstvých rajčat a okurek, můžeme jím ochutit tvaroh nebo připravit bylinkové máslo. Je součástí bylinkových likérů.