Zdravý špenát ze záhonu
Není snad člověka, který by neznal špenát minimálně z talíře nebo jako zázračný pokrm Pepka Námořníka, kterému po požití plechovky špenátu zázračně narostly svaly. Je tedy zřejmé, že špenát je velmi zdravý. Mnoho lidí však od jeho konzumace odradila špatně připravená porce špenátu ve školní jídelně a už se k němu nevrátili. To je však velká škoda, protože dobře upravený špenát může nejen výtečně chutnat, ale je opravdu zdravý. Není sice tak velkou zásobárnou železa, že by vám po něm narostly svaly jako Pepkovi Námořníkovi, ale i tak je konzumace špenátu pro organismus velmi přínosná. Nejzdravější je samozřejmě čerstvý špenát z vlastní zahrádky. Jeho pěstování není složité, takže si ho může vypěstovat téměř každý.
Domovina špenátu
Špenát (lat. Spinacea oleracea) je jednoletou rostlinou z čeledi laskavcovitých (lat. Amaranthaceae). Jeho původní domovinou je pravděpodobně Persie. Nejen zde, ale i na celém Blízkém východě si špenát rychle získal velkou oblibu díky své typické chuti a výživné hodnotě. Dále se pěstování špenátu rozšířilo přes Sýrii a Arábii do severní Afriky. O rozšíření do Evropy se zasloužili Španělé přibližně ve 14. století. Bylo to tedy o mnoho později než na Blízkém východě.
Špenát
Listový špenát je dvoudomou rostlinou, existují tedy samčí rostliny, které rychle vyvinou květní stvol a samičí rostliny, které vykvétají mnohem později. Vyšlechtěny byly též jednodomé odrůdy, které mají obě pohlaví a samičí typ růstu, takže kvetou později a je možné z nich delší dobu obírat listy. Vegetační doba špenátu je velmi krátká, stačí mu pouze 7 až 8 týdnů, proto se často používá jako předkultura nebo následná kultura.
Oblíbené odrůdy špenátu
K velmi oblíbeným odrůdám špenátu patří Matador a Carambole. Matador je polopozdní odrůdou špenátu, který je vhodný pro jarní i podzimní výsevy. Rostliny této odrůdy špenátu jsou středně velké a mají širokou růžici. Listy mají lopatovitý tvar, povrch je lesklý a stejnoměrně bublinatý. Špenát odrůdy Matador je vhodný pro jednorázovou sklizeň. Carambole je hybridní odrůdou špenátu setého vhodného taktéž pro jarní i podzimní výsevy. Barva listu je oproti ostatním odrůdám spíše tmavá, růžice je doširoka otevřená. Předností této odrůdy je vysoká odolnost proti vymrzání a proti plísním. Špenát si lze vypěstovat i v BIO kvalitě, kterou nabízí například odrůda Tarpy.
Výsev a sklizeň špenátu
Listový špenát je chladnomilným druhem zeleniny, takže mu příliš nesvědčí vysoké teploty a dlouhé letní dny. Při vysokých teplotách rostliny rychle vybíhají do květu. Listy kvetoucích rostlin se stávají tuhé a ztrácejí svou charakteristickou chuť. Nejhodnějším obdobím pro výsev je tedy jaro a podzim. Na jaře špenát vysévejte přímo na záhon do řádků vzdálených cca 10 – 20 cm od sebe do hloubky cca 4 cm. Nejvhodnější dobou je březen a duben. Špenát vám velmi rychle vyroste, sklízet ho můžete cca 45 – 65 dní od výsevu semen. Podzimní výsev je trošku odlišný, protože se u některých odrůd počítá i s přezimováním rostlin. Podzimní kultura špenátu se vysévá v polovině srpna. Vhodnější je výsev na zastíněné stanoviště, protože půda bude pomaleji vysychat a ani teploty nebudou ve stínu tak vysoké jako na přímém slunci. Jako ochranu proti nadměrnému výparu vody a ostrému slunci lze použít netkanou textilii. Listový špenát vysetý v srpnu stihnete sklidit ještě na podzim. Přezimující odrůdy se vysévají v první polovině září a sklízí se brzy na jaře. Špenát je dostatečně mrazuvzdorný, takže mu ani přezimování v našich podmínkách nečiní větší obtíže.
Tip pro výsev
Proces klíčení semen rychleji nastartujete, pokud necháte namočená semena 24 hodin před výsevem v lednici. Po vyjmutí semen z lednice je musíte okamžitě vpravit do půdy, protože jinak byste přerušili proces klíčení a špenát by vám již nevzešel.
Pěstování špenátu
Pěstování listového špenátu není nijak složité. Bohatou úrodou listů se vám špenát odvděčí ve vyhnojené hlinito-písčité půdě, která dobře drží vodu. Řádné vyhnojení půdy je nutné proto, že špenát v krátké době vytvoří velké množství listů, na jejichž růst spotřebuje velké množství živin. Přínosné pro bohatý růst listů je i přihnojení během vegetační doby. Řádky se vzrostlými rostlinami špenátu pravidelně odplevelujte, aby plevele rostlinám zbytečně neodebíraly vodu a živiny. Odplevelování a okopávání provádějte velmi opatrně, protože kořeny listového špenátu rostou těsně pod povrchem půdy. Rostliny špenátu pravidelně zalévejte.
Vitamíny a minerály ukryté ve špenátu, aneb k čemu je listový špenát dobrý..
Traduje se, že listy špenátu jsou obrovskou zásobárnou železa, bohužel toto tvrzení bylo vyvráceno tím, že se jedná o omyl způsobený posunem desetinné čárky a špenát obsahuje přibližně stejné množství železa jako ostatní druhy zeleniny. Průměrný obsah železa však nic neubírá na tom, že špenát je velmi výživný a přínosný pro lidský organismus. 100 g špenátu má pouze 22 kcal, což ocení zejména osoby držící dietu. Toto množství špenátu však pokryje dvě třetiny denní dávky vitamínu A, téměř celou denní dávku kyseliny listové, polovinu denní dávky vitamínu C a třeba také téměř čtvrtinu denní dávky hořčíku nebo železa. Betakaroten obsažený ve špenátu je významný antioxidant chránící tělo před volnými radikály, zbavuje ho těžkých kovů. Působí jako prevence proti rakovině a dalším civilizačním chorobám. Zejména ženy ocení obsah betakarotenu, protože pomáhá v boji s vráskami a přispívá k zachování mladistvého vzhledu. Vitamín A obsažený ve špenátu je přínosný pro zdraví lidského zraku i pro ochranu sliznic. Ze skupiny vitamínů B je ve špenátu nejvíce zastoupen vitamín B8, který je důležitý pro zdravé vlasy, kůži a nehty. Vitamín B3 podporuje zdravý spánek, srdce a cévní systém. Bohatě je zastoupena i kyselina listová (vitamín B9), která je doporučována zejména těhotným ženám pro zdravý vývoj plodu. Z minerálů jsou ve špenátu obsaženy draslík, vápník, které jsou důležité pro zdravé zuby, kosti a nervy. Železo podporující krvetvorbu a okysličování tkání. Dále také hořčík, měď a sodík. Špenát je tedy velmi prospěšný pro lidský organismus. Prospěšných látek je v něm obsaženo dokonce tolik, že je lepší ho konzumovat v menších dávkách a častěji, než nárazově a ve velkém množství, protože by nedošlo k plnému vstřebání všech prospěšných látek.
Špenát pro mlsný jazýček
Uplatnění špenátu v kuchyni je velmi široké. V syrovém stavu se přidává do salátů a předkrmů. Tepelně upravený se podává jako příloha k bramborovým knedlíkům. Výborná je i špenátová polévka, omelety plněné špenátem, špenátové rolky, špenát zapečený s těstovinami nebo špenátová pizza. Ze špenátu lze připravit dokonce i bábovku. Výborný na saláty je baby špenát.
Recept na bramborové knedlíky plněné špenátem a uzeným masem
Suroviny na těsto
- 500 g vařených brambor (nejlépe z předešlého dne)
- 200 g hrubé mouky
- 1 vejce
- sůl
Suroviny na špenátovou náplň
- 250 g špenátu
- 200 g uzeného masa
- 1 cibule
- 1 kávová lžička sádla
- 3 stroužky česneku
- sůl
Postup přípravy
Brambory rozmačkejte nebo nastrouhejte na drobné kousky, přidejte mouku, vajíčko a sůl. Vše zpracujte v těsto, které rozpulte a z každé půlky vyválejte váleček, který nakrájejte na stejně velká kolečka. Špenátové listy spařte vroucí vodou a nechte je oschnout, poté je nasekejte. Nakrájenou cibulku osmahněte na sádle do zlatova, potom přidejte špenát, uzené maso, utřený česnek a sůl. Vše dobře promíchejte. Touto směsí naplňte připravené bramborové kolečka a vytvarujte je do tvaru šišek nebo koulí. Vložte je do vroucí vody a nechejte je vařit do té doby, než knedlíky vyplavou na povrch.
Dobrou chuť! :)