Brokolice Cabbage vegetables F1

Brassica oleracea convar. botrytis var. cymosa - F1

Brokolice je bohatá na vlákninu, beta karoten, vitaminy C a E, kyselinu listovou, minerály, flavonoidy. Má také nízký obsah cukrů a tuků, což z ní činí potravinu nejen velmi zdravou, ale i dietní. Pochází ze Středomoří, z oblasti Apeninského poloostrova. Jedna rostlina poskytne dokonce vícenásobnou úrodu! Brokolice chrání lidský organismus proti volným radikálům, toxinům a rakovinotvorným látkám.

Pro zachování cenných látek je lepší brokolici tepelně zpracovat v páře než vařením. Jíst se dá i syrová. Upravuje se dušením, vařením, může se smažit nebo povařenou přidat do salátů a často bývá také součástí mražených zeleninových směsí. Listy brokolice jsou jedlé a lze je připravit podobně jako kapustu!

Jak pěstovat brokolici

• Rostliny snáší vyšší teploty v létě a nižší na podzim. Brokolice vyžaduje hlubokou, hlinitopísčitou, humózní půdu s obsahem vápníku a dostatkem organických látek. Letní vedra způsobí předčasný vývoj květních poupat a rostlina rychle vykvétá, proto je vhodný světlý polostín s chladnějším prouděním vzduchu. Snese mráz do -6 °C. V období tvorby růžic omezujeme vrchní zálivku, abychom neznehodnotili konzumní část. Nikdy nenecháme půdu, kde pěstujeme brokolici úplně vyschnout. Půdu v okolí udržujeme bezplevelnou a okopanou.

• Jarní kultury vyséváme v lednu nebo v únoru. V dubnu nebo v květnu je vysazujeme na záhon do sponu 45×45 cm.

  Letní kultury vyséváme od března do května. Na záhon je vysazujeme v červnu do sponu 50×45 cm.

  Podzimní kultury vyséváme v červnu. Výsadba na záhon probíhá v červenci do sponu 50×40 cm.

  Semena vyséváme do sterilizovaného substrátu. dba vyžaduje denní teploty 15 až 18 °C, v noci mezi 12-16 °C. Vhodně jsou při jarním výsevu skleníky či pařeniště. Brokolici vysazujeme na stanoviště, když má alespoň 5 listů a pevnější stonek. Po výsadbě zakrýváme brokolici netkanou textilií, která zajistí stejnoměrnou teplotu a zároveň porost ochrání proti ztrátě vody a náletu škůdců.

• Vhodné jsou těžší propustné půdy s dostatečným poměrem půdní vláhy a optimálním pH 6–7,5. Brokolice má rovněž vysoké nároky na vápník, alkalické půdy jsou tedy nevhodné.

• Místo výsadby by mělo být dobře vyhnojené organickými hnojivy. Pro podporu růstu aplikujeme vícesložková hnojiva s obsahem bóru a molybdenu, protože na nedostatek těchto stopových prvků je brokolice citlivá. Dávky dusíku by neměly překročit 20g/m2. Docházelo by ke kumulaci dusíku a tím i ukládání nebezbečných dušičnanů v rostlině, která je pak nevhodná ke konzumaci. Na podzim aplikujeme na pozemek hnůj, povápníme dolomitickým vápencem a přidáme do půdy dávku 6,5 g/m2 P2O5 a 45g/m2 síranu draselného. Vyhýbáme se hnojivům s obsahem chloru.

• V kyselé půdě může být brokolice napadena nádorovitostí kořenů. „Vyslepnutí“ růžic brokolice může být způsobeno nedostatkem molybdenu. Příčinou může být také poškození vegetačního vrcholu plodomorkou zelnou.

  Rostliny jsou napadány dřepčíky. Mladé výsevy udržujeme ve vlhku (vlhko dřepčíkům nesvědčí) a přikryté textilí.

Brokolice je také napadána květilkou a krytonoscem zelným. Dalším škůdcem je mšice zelná. Napadené listy jsou pokroucené, žloutnou nebo červenají. V případě napadení mšicí zelnou doporučujeme okamžitou likvidaci posklizňových zbytků a okamžitě porosty ošetřit insekticidními přípravky.

Vhodná je i ochrana proti padlí a jiným houbovým chorobám fungicidními přípravky.

• Vrcholovou růžici sklízíme, jakmile je pevná a poupata ještě nejsou otevřená. Se sklizní neotálíme, aby nám růžice nevykvetla. Po sklizni vrcholové růžice se u většiny odrůd vyvinou růžice postranní. Jsou menší, ale stejně křehké a chutné jako růžice hlavní.