Kapusta hlávková raná žlutá

Brassica oleracea

Dvouletá rostlina, která tvoří v prvním roce hlávky obalené bublinatými, laločnatými listy žlutozelené až tmavě zelené barvy. Roste na krátkém košťálu. Druhým rokem hlávku prorůstá květní lata s čtyřčetnými květy. Mezi ty nejznámější odrůdy kapusty patří hlávková kapusta, kapusta kadeřavá a růžičková kapusta.

Kapusta je bohatá na vitamín C, K a minerální látky. Obsahuje mnoho vitamínů (např. B1, B2, B3, B9, C a K). Je bohatá na minerály a stopové prvky (hořčík, selen, draslík, vápník, fosfor či železo). Konzumace kapusty snižuje cholesterol, léčí cévy, podporuje trávení imunitu atd. Používá se do polévek, omáček nebo zeleninových salátů.

Jak pěstovat kapustu

• Hlávková kapusta nejlépe roste při stálé teplotě pohybující se mezi 15 – 20 stupni Celsia. Nesázíme je příliš blízko. Má to negativní dopad na výnos! Rostliny jsou mrazuvzdorné. Snáší bez problémů teplotu od - 10 až - 15 °C. Vyžadují světlé a nebo polostinné stanoviště. Na začátku léta rostliny vyžadují velké množství vody. Půda by neměla nikdy vyschnout. Okolí rostlin pravidelně okopáváme a zbavujeme plevelů. Pravidelně také vápníme a hnojíme.

• Rané odrůdy vyséváme v únoru do téplého skleníku či pařeniště. Výsadbu provádíme v dubnu do sponu 40×50 cm.

  Letní a polorané odrůdy vyséváme od poloviny dubna do května přímo na stanoviště ve sponu 50×40 cm.

  Podzimní odrůdy vysazujeme do konce července přímo na stanoviště ve sponu 40–50×60 cm.

  Ozimé odrůdyvysazujeme do sponu 40x40 cm do konce září.

• Pozdní odrůdy vyžadují středně těžké půdy s dostatečným obsahem vápníku. Odrůdy určené pro polní pěstování a studené rychlení vyžadují lehčí, hlinitopísčitou a záhřevnou půdu. Optimální hodnota pH je 6-7.

• Na podzim je vhodné do půdy zapravit 4–5 kg chlévského hnoje/m2, 5g P2O5/m2, 10–14 g K2O/m2. Nezapomínáme půdu povápnit. Další dávku 8—10 g dusíku/m2 , zapravíme před výsadbou. Během vegetace dodáme ještě 2–5 g dusíku/m2, kterou rovnoměrně rozdělíme k aplikaci ve fázi 8–9 listů a před tvorbou hlávek.

• Nejčastější škůdce kapusty je dřepčík zelný, bělásek zelný a plodomorka zelná. Z chorob způsobuje škody především nádorovitost košťálovin.

  Na plodomorku zelnou je vhodné použít syntetické insekticidy nebo přípravky na bázi 'Bacillus thuringiensis' v době líhnutí housenek z vajíček.

  Proti nádorovitosti košťálovin je vhodné vápnění pozemků, použití dusíkatého vápna, likvidování postižených rostlin a dezinfikování zeminy.

  Před bělásky lze rostliny chránit tak, že je vysázíme např. mezi rajčata.

• Rané odrůdy sklízíme v květnu nebo v červnu.vegetační doba do sklizně se pohybuje od 50-70 dní.

  Letní a polorané odrůdy mají vegetaci dlouhou cca 120 dní. Sklizeň tedy provádíme v srpnu až září.

  Podzimní odrůdy mají vegetaci dlouhou 102–160 dní. Sklizeň provádíme v srpnu až září.

  Ozimé odrůdy mají vegetační dobu dlouhou 240–250 dní. Sklízet je můžeme až do ledna.