Maceška švýcarská - mix

Viola wittrockiana - mix

Macešky či také violky jsou dvouleté rostliny. Na světě existuje více než 450 druhů macešek. Rozdíl mezi maceškami a violkami není určitý. Violky jsou nižší a kompaktnější. Květy mají drobnější než macešky. Často jsou jednobarevné. Macešky mají velké květy. Kvetou hlavně na jaře, od dubna do června. Dle doby výsevu mohou rozkvétat také na podzim, v září i v listopadu. Jejich květy jsou nádherné, sametové. Květy mají celou škálu barev, včetně černé. Výškově dorůstají až 30 cm - dle druhu.

Mezi nejznámější dvouletky patří: Viola x wittrockiana (maceška zahradní), která dosahuje výšky až 30 cm. V. cornuta (violka rohatá) – dorůstá výšky až 15 - 20 cm a Viola tricolor.

Hodí se na záhon samostatně nebo v kombinaci s jinými květinami. Výbornou kombinací je výsadba macešek s jarními cibulovinami, zvláště tulipány. Vysadit je můžeme také do misek, truhlíků, na okna, na balkóny, na hroby a na ornamentální záhony. Macešky jsou oblíbenou květinou pro pietní výsadby.

Jak pěstovat macešky

• Rostliny vyžadují světlé stanoviště. Substrát udržujeme vlhký - nikoliv mokrý či podmáčený. Nesnášejí přímé sluneční světlo a sucho. Půdu v okolí rostlin pravidelně kypříme a udržujeme bez plevelů. Za holomrazů může vymrznout. Lehce rostliny proto zakrýváme chvojím.

• Před výsevem smícháme semena s jemným pískem a důkladně promísíme. Semena tím stratifikujeme. Semena vyséváme pod sklo od února do dubna, aby rostliny kvetly v létě. Vysazujeme na záhon v květnu. Dvouletky vyséváme od června do července, aby kvetly na jaře. Pro výsadbu postačí běžný výsevní substrát.

• Půda by měla být humozní, s dostatkem živin. Dobře propustná.

• Rostliny není potřeba přihnojovat. Dobře připravená půda pro výsadbu či substrát určený pro pěstování v nádobě rostlinám vystačí na mnoho měsíců. Pokud není půda příliš bohatá na živiny, aplikujeme NPK hnojivo s menším množstvím dusíku - např Cererit, Kristalon. Hnojivo rozředíme ve vodě a aplikujeme 1x za 14 dní s běžnou zálivkou.

• Macešky napadá řada houbových chorob. Nejčastější chorobou bývá skvrnitost listů. Ze živočišných škůdců se vyskytují často svilušky a slimáci, kteří rostliny ožírají. Častou chorobou je fytoftorová hniloba kořenů. Napadení se projevuje hnědnutím a odumíráním kořenů a bází stonků. Nemocné rostliny odstraňujeme. Na místě je aplikace postřiku nebo zálivky 0,2% přípravkem Aliette 80 WG nebo 0,05% přípravkem Polyversum (2 – 3 l vody/m²). Někdy poškozuje rostliny žloutenka macešek způsobená fytoplazmovou žloutenkou aster. Choroba se objevuje na mladých podzimních semenáčcích. Napadené rostliny žloutnou, zastavují růst, květy jsou špatně vybarvené a přes zimu rostliny vymrzají. Vhodnou ochranou je střídaní místa výsevu. Tzn. měníme každý rok místo, kde rostliny pěstujeme.