Domácí káva - proč ne?

Domácí káva - proč ne?

Vůni čerstvé kávy známe všichni, mnozí z nás si ji dokáží vychutnat několikrát denně a při tom relaxovat. Jen málokdo ví, že kávu si můžeme vypěstovat i v domácích podmínkách, v květináči ve svém bytě. Kávovník arabský je totiž nenáročná rostlina na pěstování a podmínky.

Kávovník arabský

Vůni čerstvé kávy známe všichni, mnozí z nás si ji dokáží vychutnat několikrát denně a při tom relaxovat. Jen málokdo ví, že kávu si můžeme vypěstovat i v domácích podmínkách, v květináči ve svém bytě. Kávovník arabský je totiž nenáročná rostlina na pěstování a podmínky.

Původ kávovníku a legenda o něm

Jeho původní domovinou je východní Afrika, konkrétně Etiopie a její provincie Kaffa. Původní obyvatelé znali účinky kávy a žvýkali její zrna, čímž dokázali povzbudit své tělo a duši. Jedna ze známých legend o kávě pochází z roku 900 př.Kr. Habešský pastýř koz zaznamenal, že jeho zvířata jsou živější a čipernejšie, když spásu červené plody neznámého zeleného keře. Zvědavost ho přivedla k tomu, že sám ochutnal tyto plody a zpozoroval na sobě jejich povzbudivé účinky. Se svým poznáním se svěřil opatovi nedalekého kláštera, který semena hodil do ohně, neboť je považoval za působení ďábla na člověka. Lahodná a intenzivní vůně, která vznikla pálením zrn ho přinutila k tomu, aby ze zbylých zrn uvařil odvar. Později během dlouhých nočních meditací pomáhal tento odvar mnicheům zahnat únavu.

Na přelomu 15. - 16.století se káva začala šířit dál do světa - z Jemenu směřovala do Arábie, kde Arabové před světem dlouho tajili přípravu tohoto povzbudivého nápoje. V roce 1516 vznikly v Istanbulu první kavárny. První botanik, který kávu znal byl Ital Prospero Alpina, který s ní přišel do kontaktu v Egyptě v roce 1584. Do Evropy se káva rozšířila v 17. století. Za zmínku stojí vytvoření kavárny v Benátkách v roce 1645 av Paříži v roce 1670. Holanďané založili kávové plantáže na Cejlonu už v roce 1699, později v Indii a na Jávě. Francouzi převezli kávu přes Atlantský oceán do Mexika a Brazílie.


 V původních podmínkách kávovník vyrůstá do výšky až 3m a vyskytuje se v horách v nadmořské výšce 1500 - 1800 mnm, kde je větší rozdíl mezi teplotami přes den a v noci (důležité pro jeho růst je vytváření rosy), díky čemuž je rostlinka odolnější vůči škůdcům, které ji napadají. K popularizováno kávy došlo až v 19.století. Dnes jsou největšími vývozci kávy Brazílie, Kolumbie, Mexiko a Indie.

Jak pěstovat kávovník?

Jde o stále zelený keř, který dorůstá do výšky 2-3m. Pěstujeme ho ze semen (semena kávovníku) v běžném zahradnickém substrátu (běžný substrát) s přídavkem rašeliny na stinných místech, půda však nesmí obsahovat vápník. Semena před výsevem stratifikujeme v miktorénovom sáčku v chladničce a vyséváme do půdy do hloubky 1,5-2cm. Vyklíčí do pěti týdnů. Můžeme ho vypěstovat i z odřezků dospělých rostlinek a to tak, že z odřezků odstraníme spodní listy a vrchní zmenšíme o polovinu až dvě třetiny. Následně je napícháme do připraveného substrátu, udržujeme stálou vlhkost a teplotu od 24-26 C. Menší rostlinky zaléváme méně, protože jejich kořeny jsou velmi citlivé na hnilobu.

Dospělé rostlinky zaléváme tehdy, když listy začínají vadnout a to tak, že odstátou vodu nalijeme do misky pod květináčem a po uběhnutí 30minut zbytkovou vodu vylijeme. Během vegetace, když rostlinka vytváří květy a plody je nutná bohatší zálivka. Ideální teplota na jeho růst je kolem 24 C. V zimním období (od října) ho umisťujeme na místa s teplotou od 15-18 C a omezíme jeho závlahu. Vysychání kávovníkových listů způsobuje nepřiměřená a nepravidelná zálivka, stanovisko s přímým slunečním působením a průvan. Během vegetace ho hnojíme 1x za dva týdny. Kávovník zaštipujeme, čímž podporujeme jeho rozkonárovanie a zahušťování. Během léta může být rostlinka umístěna na balkon na stinné a před větrem chráněné místo.

 

Věděli jste , že zelená káva má vliv na hubnutí? 

 


Mladé rostlinky přesazujeme každy rok na jaře do čerstvé půdy, starší rostlinky v několikaletých intervalech. V roce, kdy rostlinku nepřesazujeme, je třeba vyměnit alespoň vrchní vrstvu půdy. Při jeho přesazování vybíráme velikost květináčů následovně: malé rostlinky umísťujeme do květináče většího o 2cm od původního a starší rostliny do květináče o 3cm většího než byl původní. Kávovník je náchylný na houbovité a bakteriální choroby podobně jako jiné citrusové rostliny, napadené části mechanicky odstraňujeme.

 


Až ve třetím roce od výsadby, když rostlinka dosahuje velikost 1m, začíná kávovník rodit. Kolem šestého roku začíná mít průměrné výnosy. V případě, že má rostlinka ideální podmínky, mohou na ní být květy i plody zároveň. Jeho květy jsou bílé s jasmínovou vůní a kvetou v červenci-srpnu. Plody jsou třešňově červené barvy, velikosti angreštu a dozrávají až o 6-9mesiacov - většinou v zimních měsících. Obsahují 2 semena, které na sebe přiléhají. Z rostlinky obírá červené plody, jejichž slupka je jedlá. Semena nejdříve vysušíme, potom na pánvi na mírném ohni v průběhu 20 minut opražíme. Takto připravíme náš každodenní lahodný povzbuzující nápoj. Kávovník se v optimálních podmínkách dožívá až 30let.


Plody kávovníku arabskéhom mají nejkvalitnější zrnka kávy na světě. Kávovník vytvoří ve vašem bytě krásný zelený dekorativní keř s červenými plody.