Petržel a její pěstování

Petržel obecná (Petroselinum crispum) je dvouletou rostlinou patřící do čeledi miříkovitých (Apiaceae). Petržel první rok vytváří růžici listů a shromažďuje živiny v mohutném kořeni. Ve druhém roce vyhání lodyhu s okoličnatým květenstvím. Okolík je složen z mnoha drobných, žlutých oboupohlavních květů. Plodem jsou žebernaté nažky bez háčků s vysokým obsahem silic.

Domovinou je jižní Evropa z niž se petržel rozšířila do celého mírného pásu.

• Nejznámějšími druhy jsou petržel zahradní (Petroselinum crispum) a petržel (zahradní) italská (Petroselinum crispum neapolitanum).  Petržel italská je však často považována spíše za poddruh petržele zahradní.  Na zahrádkách se pěstují převážně dva kultivary - kořenový (Petroselinum crispum convar. radicosum Hill) a naťový (Petroselinum crispum convar. vulgare Danert). 

• Kořenová petržel  vytvoří v prvním roce až 25 cm dlouhý kořen, který je široce kuželovitý a nevětvený. 

• Naťová petržel vytváří tenký, bohatě větvený kořen. Listy jsou jasně zelené, hladké nebo zkadeřené v závislosti na konkrétní odrůdě. 

• Existuje i divoce rostoucí bylina petržel falešná (Aethusa cynapium), která vypadá jako hladkolistá petržel, ale je jedovatá, dejte si na ni pozor.

• Nejvhodnějšími kořenovými druhy k pěstování jsou např. Olomoucká dlouhá. Tato odrůda má dlouhý kuželovitý ostře zakončený kořen. Je velmi aromatická. Daří se ji v lehčích půdách. Je dobře skladovatelná a má značnou odolnost vůči chorobám.

• Další kořenovou odrůdou je Alba. Jedná se o polopozdní až pozdní odrůdu určenou pro přímý konzum, průmyslové zpracování i pro skladování. Kořen je středně dlouhý, protáhle trojúhelníkovitého tvaru s hladkým bílým povrchem. Kořeny mají zvýšenou odolnost proti větvení, dorůstají délky cca 18 - 21 cm.

• Třetí často pěstovanou kořenovou petrželí je odrůda Konika. Tato poloraná odrůda je vhodná pro letní sklizeň s natí, ale i pro zimní sklizeň bez natě. Kořeny jsou středně dlouhé, široce kuželovité a hladké. Dorůstají délky 12 - 15 cm. Dužnina je aromatická, krémově bílá, u středu s mírným mramorováním.

• Pozdní odrůdou kořenové petržele určené ke skladování je Hanácká. Kořen je polodlouhý, kuželovitého až kyjovitého tvaru. Dorůstá délky 14 - 17 cm. Dužnina je aromatická tvořící převážně kompaktní srdce bílé barvy s nevýrazným mramorováním.

• Poslední často pěstovanou odrůdou je Osborne. Jedná se polopozdní, dlouhou a dobře skladovatelnou kořenovou petržel.

• Zástupcem naťové petržele je petržel naťová kadeřavá. Tato odrůda má bohatě členěné listy, roste velmi kvalitně a rychle. Mladé listy jsou světle zelené lesklé barvy. Odrůda je vhodná i pro rychlení z na podzim vydobytých kořenů.

• Další odrůdou naťové petržele určené pro celoroční sklizeň je Astra. Lze ji přímo konzumovat, sušit i mrazit. Listy jsou velmi silně zkadeřené, mají středně až tmavě zelenou barvu. Nať intenzivně obrůstá, proto lze sklizeň opakovat po 8 - 10 týdnech.

• Naťovou odrůdou s hladkými listy je Festival 68. Tato odrůda je určená pro celoroční sklizeň natě. Listy jsou hladké, středně zelené, uniformní.

• Základem mnoha bylinných směsí je odrůda Mooskrause. 

Jak na pěstování petržele?

Není to složité, ale pár rad se vždycky hodí.  Petrželi se daří na slunném či polostinném stanovišti. Má ráda lehčí půdy bohaté na humus se schopností udržet si dostatek vody. Nejlépe vegetuje při teplotách v rozmezí 10 - 20 °C, krátkodobě však snese i mráz. Petržel vysévejte na záhon v druhé trati pěstování (dostatek živin, ale půda není přímo vyhnojená).

Klíčení petržele trvá poměrně dlouhou dobu. Osvědčeným trikem pro urychlení je přelití řádků se semínky teplou vodou. Základní potřeby obou kultivarů petržele jsou stejné, ale výsev je trošku odlišný.

Kořenovou petržel vyséváme na záhon co nejdříve z jara - od února do dubna ve sponu cca 7 x 30 cm.

Naťovou petržel vysévejte později - od března do dubna ve vzdálenosti 2 x 10 cm. Výsev je lepší provádět hustěji a do doporučeného sponu vyjednotit vzešlé rostlinky, protože ne všechny semena vyklíčí. Semena vysévejte cca 1 cm hluboko u jarního výsevu a cca 2 cm hluboko u výsevu podzimního, který se provádí v září až listopadu. Kořenová petržel ke zdárnému růstu potřebuje hluboce zrytou půdu, aby se mohly vyvíjet silné kořeny. Naťová petržel není tak náročná na hloubkové zpracování půdy.

Zejména kořenové petrželi prospívá okopávání a dostatečná závlaha během horkých letních dnů. Pro lepší úrodu je možné během sezóny přihnojovat NPK hnojivem s nižším obsahem dusíku. Kořenová petržel se sklízí na podzim před příchodem mrazů. Naťová petržel se sklízí postupně podle potřeby.  Ve druhém roce pěstování se sklízejí semena, která se sbírají ještě před dozráním, nejčastěji v srpnu. Otrhávají se zpravidla celá květenství, ze kterých se po vysušení semena jednoduše vymlátí. Vegetační doba kořenové petržele je 190 - 210 dní, u naťové petržele z jarních výsevů může být až 90 dní.

Naťovou petržel lze pěstovat i v bytě. Velmi dekorativně vypadají kadeřavé natě petržele ve speciálním petrželáku. Do této nádoby můžete semínka přímo vysít nebo do ní přemístěte předpěstované kořeny, které během zimy obrazí. 

Tip pro výsev

Petržel klíčí celkem dlouho, někdy i několik týdnů, je proto možné osivo smíchat s ředkvičkou a vysévat společně. Ředkvička klíčí mnohem rychleji, a tak budete mít i petržel neustále na očích.  Nejjednodušším řešením je koupit si již připravený výsevní pásek (vhodné výsevní pásky) kombinující semínka naťové petržele a ředkvičky.

Choroby a škůdci na petrželi

Nejčastěji vyskytujícím se škůdcem na petrželi je vrtule celerová, která patří mezi blanokřídlý hmyz. Larvy si v listech vykusují chodbičky, postižené listy následně zasychají a odumírají. Dalšími škůdci na listech petržele jsou mšice mrkvová a sviluška chmelová. Tyto škůdce zničíte pomocí insekticidních přípravků např. Decis.

• Kořeny petržele mohou napadnou háďátka, což jsou drobné hlístice, které svou činností deformují kořeny. Jako účinná metoda boje s háďátky se ukázalo vysetí afrikánů okolo zeleninových záhonů. Afrikány háďátka usmrcují svými šťávami.  

• Vlhké počasí přispívá ke vzniku septoriové skvrnitosti listů.

• Může se stát, že na natích petržele objevíte velkou zelenou housenku s černými pruhy a žlutými tečkami. Tuto housenku nehubte, je to totiž housenka velmi krásného motýla - otakárka fenyklového.

Léčivé účinky a využití petržele

Petržel je významným zdrojem vitamínů, zejména C, B1, B2, B3, B6, B12, E a A. Z minerálů obsahuje fosfor, mangan, vápník, draslík, hořčík a chlór. Hlavní účinnou látkou v petrželi jsou silice, které působí jakou diuretikum (látka podporující močení). Silice mají silný desinfekční účinek, proto se používají jako složka do diuretických a urologických čajů určených k léčbě zánětů močového ústrojí.

Významný je i vliv na zažívání a podporu chuti k jídlu.

Jeho konzumace se doporučuje při poruchách spojených s nadýmáním, střevních křečích, průduškovému kašli ve stáří a při poruchách menstruace. Užívání petržele způsobuje prokrvení pohlavních orgánů - je tedy mírné afrodiziakum. Vysoké dávky petržele mohou vyvolat stahy dělohy, proto není konzumace větším množství petržele vhodná pro těhotné ženy. 

Petržel nachází své uplatnění nejčastěji v kuchyni. Listy se používají k okořenění polévek, omáček a vaječných pokrmů. Často se jimi zdobí saláty, zeleninová jídla nebo brambory. Kořenová petržel se vaří v polévce i v jiných pokrmech. Přírodní petrželová šťáva z čerstvé nati je výborným prostředkem k odpuzování hmyzu.

Po štípnutí hmyzem pomáhá potření postiženého místa čerstvou petrželkou. Odvar z petrželové nati působí jako vlasové tonikum, které oživuje lesk vlasů. Žvýkání petržele čistí dech a odstraňuje zápach z česneku.  Z petržele si můžete připravit i čistící pleťovou vodu. Stačí převařit dvě polévkové lžíce nadrobno nasekané petržele se šálkem čaje z máty peprné a pak nechat zakryté 30 minut louhovat. Potom odvar sceďte a nanášejte na místa, která chcete očistit. Nesporná je i okrasná hodnota petržele - zejména při pěstování kadeřavé odrůdy v terakotových květináčích (petrželácích).

Poznáte petržel od pastináku?

Petržel i pastinák vypadají na první pohled velmi podobně, v obchodě jsou dokonce často zaměňovány. Chutnají však zcela odlišně. Jak tedy petržel od pastináku na první pohled poznat? Podle nati. Petržel má nať skoro přes celý vršek kořeno a po seříznutí má tenký fialový lem po obvodu, kde nať rostla. Naopak nať pastináku vyrůstá ze středu vrcholu kořene a nezabírá tak velkou část. Po seříznutí vypadá, jako by nať vyrůstala zevnitř. Vršek po seříznutí je světlý a stejnobarevný. Myslíte, že stále nepoznáte v obchodě rozdíl?

Nejjednodušším řešením je vypěstovat si petržel ze semínek na vlastním záhoně. Tak budete mít 100% jistotu v tom, že se jedná o petržel.