Agáve celoročně na zahradě

Agáve (lat. agave) je  rodem sukulentních rostlin z čeledi chřestovitých (lat. Asparagaceae). Mezi lidmi je však hojně rozšířen mýtus, že agáve jsou kaktusy - nejsou. Společné s kaktusy mají pouze to, že si ve svém těle dokáží uchovávat vodu a hospodařit s ní v době dlouhotrvajícího sucha. Co se o agáve naopak neví, je její blízká příbuznost s liliemi. Agáve pochází především z Mexika, některé druhy rostou také na jihu a západě USA a v dalších státech Střední a Jižní Ameriky. V současné době se však pěstují téměř po celém světě, volně vysazené je můžete najít třeba ve Středomoří. Téměř všechny agáve mají velkou růžici dužnatých listů lemovanou ostnatým okrajem a končící trnem. Kmen agáve je velmi krátký, proto listy vyrůstají skoro od země. Dužnaté listy v sobě dokáží udržovat vodu, ze které rostlina žije v době sucha. Agáve kvetou pouze jedenkrát za život, potom rostliny uhynou.

Agáve se na kvetení připravují celý život, až jsou dostatečně silné, vyženou se středu rostliny vysoký stvol (latu) s květy. Z květů se po opylení vyvinou plody - tobolky. Dříve než odkvetlá agáve uhyne, vyžene ze svého kmene několik odnoží (mladých rostlin), které pokračují v růstu. Nemusíte proto zoufat, že o svou agáve po odkvětu přijdete. Agáve existuje mnoho druhů, některé z nich jsou ze své domoviny zvyklé čelit velmi nízkým teplotám, proto se při zachování určitých pravidel mohou i v našich klimatických podmínkách pěstovat celoročně na zahradě.

Často pěstované druhy agáve

• Agáve parryi je zástupcem velmi mrazuvzdorným, ve své domovině zimuje i při teplotách klesajících až k -20 °C.  Agáve parryi roste z Arizoně, Texasu a v severním Mexiku. Tento druh agáve tvoří kompaktní, polokulovitou růžici listů dorůstající průměru až okolo metru. Jednotlivé listy jsou 25 - 50 cm dlouhé a cca 10 - 12 cm široké. Ostny na okrajích listů jsou nejdelší u středu listu, kde mohou být dlouhé až 1 cm. Osten na špici listu bývá dlouhý až 3 cm. Nejdříve má tmavohnědou barvu, s přibývajícím stářím pomalu šedne. Stvol květu může být vysoký 4 - 6 metrů, je pokrytý k bázi ohnutými listeny. Květy jsou zářivě žluté, dlouhé asi 5 - 7 cm. Pěstování tohoto druhu agáve je časté, není moc náročné. V zimě potřebuje sucho, sázejte ho do velmi propustné půdy. V létě ocení pobyt na plném slunci. Vhodným místem pro pěstování jsou dobře drenážované jižní a jihovýchodní svahy zahrad.

• Agáve neomexicana (mexicana) je další mrazuvzdornou agáve. Pochází s Texasu a Nového Mexika, kde byla nalezena i ve výškách nad 2000 m. n. m. Zde bývá velmi často pokryta sněhovou vrstvou, díky čemuž je více tolerantní na zimní vlhkost než ostatní druhy agáve. Jistější je však udržovat ji v zimě v co největším suchu. Agáve neomexicana tvoří krásnou stříbřitě-šedou růžici listů, která může dorůst až do 70 cm v průměru. U agáve neomexicany se uvádí mrazuvzdornost až do - 26 °C. Semínka tohoto druhu agáve velmi dobře klíčí, úspěšnost bývá až 90 %. Na zahradě se jí bude dařit na plném slunci, v dobře propustné (drenážované) půdě, nejlépe na jižní či jihovýchodní straně.

• Agáve bracteosa již není tak tolerantní k mrazivým podmínkám, snese teploty do cca - 8 °C, není tedy vhodná pro celoroční pěstování venku. Tento druh agáve budete muset před příchodem silnějších mrazů schovat na zimní stanoviště. Pro pěstování v nádobě je agáve bracteosa vynikající volbou, protože roste pomalu a zůstává dlouhou dobu malá, tj. dobře přemístitelná na zimní stanoviště. I tento druh agáve roste růžicovitě, listy jsou středně zelené, bezzubé, směrem ke špičce se zužují. Květy mají bílou barvu, lata s květy bývá vysoká až 1,8 m. Jako jedna z mála tato agáve po odkvětu neodchází, takže se z ní budete těšit dlouhou dobu. Rostlina miluje plné slunce, proto ji ho přes léto dopřejte co nejvíce.

• Agáve garcia-mendosae pochází z centrálního Mexika ze státu San Luiz Potosi. Růžice dorůstají do 50 - 60 cm v průměru. Listy jsou tmavě zelené, některé variety mohou mít bíle lemovaný okraj. Okraje listů jsou zoubkovité, zakončené trnem. Agáve garcia-mendosae kvete pouze jednou a život latou s bílými květy. Není mrazuvzdorná, nevystavujte ji teplotám pod nulu. Této agáve se dobře daří na slunném či polostinném stanovišti v propustné půdě.

Pěstování agáve

Nejsnazší cestou k získání první agáve je vypěstování si vlastní rostlinky ze semen. Semena vysévejte nejlépe na jaře na povrch písčitého substrátu, který udržujte neustále vlhký. Před výsevem je vhodné substrát sterilizovat horkem (např. upéct v troubě), zničíte tak zárodky bakterií a plísní, které by mohly mladé agáve zabít. Ve výsevním aparátu udržujte dostatečnou vlhkost a teplo. Osvědčilo se např. používání minipařeniště. Po vyklíčení semen, výsevní zařízení pomalu odvětrávejte a zvykejte rostlinky na běžnou pokojovou vlhkost, substrát však nenechejte přeschnout, mladé rostlinky ještě nejsou na extrémní sucha zcela připraveny. Až se rostlinky začnou v misce (minipařeništi) tísnit, přesaďte je do samostatných květináčků s velmi propustnou zeminou. Pěstujte je na slunném stanovišti, v létě je nejvhodnější umístit rostliny venku. Na zálivku nejsou agáve náročné, vystačí si s málem vody. Několikrát za vegetační sezónu jim však dopřejte pořádnou zálivku, aby mohly doplnit vodu do listů pro přežití období sucha. Přihnojování není nutné, pokud chcete rostliny podpořit v růstu, pohnojte je několikrát za sezónu hnojivem pro kaktusy a sukulenty. Nemrazuvzdorné druhy včas přeneste na zimní stanoviště. Teplota na zimovišti nemusí být vysoká, záleží na konkrétním druhu agáve. Při teplotě v rozmezí 5 - 15 °C by měly bez problémů přezimovat všechny druhy. V zimním období agáve nezalévejte a nehnojte (při chladném zimování). Agáve v chladné místnosti snesou i velmi málo světla. Pokud nemáte možnost dopřát agáve chladné zimování, postavte je alespoň do nejchladnější místnosti v bytě a během zimy je můžete 2 - 3 x mírně zalít.

Rostlina agáve dokáže změnit krepaté vlasy na krásně hladké a zářivé...

Pěstování zimovzdorné agáve

Mnohé druhy agáve jsou velmi odolné zimě, mohou se tedy pěstovat celoročně na zahradě. Pro zdárné přežití zimy je nutné dodržet několik základních pravidel. Agáve sice velmi dobře snášejí zimu, ale přemočení substrátu v zimním období většinou neodpouštějí. Pro zdárné zimování musí být agáve dobře vysušené a ochráněno před přísunem vody (drenáž). Dobré je sadit agáve na místo, které je chráněné před studenými větry ze severu. Agáve saďte na jižní stranu, nejlépe do mírného svahu nebo do skalky (zajistíte tak odtok přebytečné vody). I tak je třeba stanoviště před výsadbou připravit. Alespoň do hloubky 60 cm udělejte důkladnou drenáž, rostlinu přihrňte velmi propustnou zeminou (směs hrubého písku, štěrku, drti s trochou zahradní zeminy a rašeliny). Na venkovní stanoviště rostliny vysazujte na na jaře, aby agáve stihly do zimy dobře zakořenit. Před zimou je vhodné zejména mladé rostliny obložit slámou či netkanou textílii. Přes korunu přetáhněte fólii k ochraně rostlin proti zimě, která je dnes již běžně dostupná. Rostliny jsou během zimy náchylné i na zatečení vody do vrcholu rostliny, pokud ji tedy nezakryjete speciální fólií, vybudujte nad agáve alespoň nějakou stříšku. Pokud zimujete agáve pouze pod stříškou a hrozí vysoké mrazy, přehoďte přes ní po tuto dobu starou deku, či jutový pytel. Neprodyšnou textilii však na agáve nenechávejte dlouho, aby se pod ní nesrážela voda a nevytvořila se plíseň. Nejkritičtějším obdobím jsou první 2 - 3 roky zimování, pokud je rostlina přežije, je pak velká šance, že další zimy již přečká bez problémů.

 Nezapomeňte!

Zimovzdorné agáve přežijí silné mrazy, ale neodpustí Vám zimní přemokření a mrazivý vítr!

Tequila a sisal

Mnoho lidí má agáve spojeno zejména s pojmy tequila a sisal.

• Tequila je silným destilovaným alkoholickým nápojem vyráběným z mexického agáve tequiliana, známého též pod názvem Weberova modrá agáve. Pravá tequila se může podle mexických zákonů vyrábět pouze v pěti oblastech. Tequila se vyrábí především v mexickém státě Jalisco vzdáleném cca 50 km od Guadalajary. Tequila obsahuje 38 - 40 % alkoholu. 

• Sisal je textilní vlákno získávané z listů agáve sisalové (lat. Agave sisalana). Jeden list této agáve obsahuje v průměru 1000 technických vláken, každé o délce 60 - 120 cm. Vlákna jsou žluté až hnědočervené barvy, silně hydroskopické, vysoce pevné a odolné proti vlhku, na omak jsou tvrdá, lze je snadno barvit. Nejhrubší vlákna se používají k výrobě papíru, střední jsou využívány k výrobě lan a provazů a z nejjemnějších vláken jsou tkány koberce.

Agáve lze využít v kosmetice jako přípravek na vyhlazování vlasů nebo si třeba vyrobit sirup z agáve...