Bavlník si můžete vypěstovat i doma

Oblečení vyrobené z bavlny zná důvěrně každý. Bavlněná vlákna jsou dnes obsažená v téměř 50 % vyrobených textilií. Jak vypadá rostlina, z niž se bavlna získává, ví už jen málokdo. Touto rostlinou je bavlník, jehož plody obsahují bavlníkové vlákna, z nichž se vyrábí bavlna. Bavlník (lat. Gossypium) je dvouděložnou rostlinou z čeledi slézovitých (lat. Malvaceae). Bavlníků existuje asi 40 druhů. Některé z nich se pěstují výhradně pro vlákna, jiné plní spíše dekorační funkci. V našich podmínkách se nejčastěji pěstují dva druhy bavlníku - bavlník bylinný (lat. Gossypium herbaceum) a bavlník srstnatý (lat. Gossypium hirsutum).  Díky našemu e-shopu si tyto dva druhy bavlníku můžete vypěstovat i vy, není to vůbec složité. Získáte zajímavou rostlinu a vypěstujete si i pár vláken bavlny.

Bavlník bylinný se od pradávna pěstoval v jižní Asii. Do jižní Evropy se pěstování bavlníku bylinného rozšířilo až v 9. a 10. století. Dnes jsou hlavními evropskými producenty bavlny Řecko a jižní Španělsko. Samozřejmě se nemohou vyrovnat množství bavlníků v Asii, kde je pěstování těchto rostlin mnohem rozšířenější. Bavlník může dorůst do výšky 0,5 - 4 m.  Listy rostou střídavě, jsou laločnaté a z jejich paždí vyrůstá jeden či několik stopkatých květů. Každý květ má pět korunních lístků, které jsou podle odrůdy zbarveny bíle, žlutě nebo červeně. Z květů se vytvoří kulovité až vejčité plody o velikosti vlašského ořechu. Plody (tobolky) se po dozrání otevřou 3 - 5 chlopněmi. Tobolky obsahují semena podobající se čočce, která jsou hustě porostlá  bílými, zelenými či  hnědými vlákny.  Vlákna jsou v tobolce šroubovitě stočená. Délka kvalitního vlákna je cca 12 - 65 mm. Tyto vlákna se po sklizni dále zpracovávají. Z dlouhých vláken se po úpravě tká příze určená pro výrobu látek. Krátká vlákna se využívají k výrobě umělého hedvábí, střelné bavlny a vycpávek. 

Bavlník srstnatý

Bavlník srstnatý se na našem území pěstuje jako okrasná rostlina, která je vhodná k aranžování. V příznivých podmínkách dorůstá do výšky až 60 cm. Bavlník srstnatý je háklivý na poničení kořenů při přesazování, proto je vhodnější ho vysévat přímo na konečné stanoviště nebo do květináče. Jak samotný název rostliny napovídá, je bavlník srstnatý na lodyze i na rubu listů pokryt drobnými chloupky. Květy jsou z horní strany žluté, zespod narůžovělé. Bavlníkové vlákna jsou čistě bílá. Kromě vlastních vláken obsahuje tobolka i jemné chmýří tzv. linters, které se používá pro výrobu umělého hedvábí. Původní domovinou bavlníku srstnatého je západní Indie a teplé oblasti Ameriky. V současné době se ve velkém pěstuje i v dalších oblastech s příhodnými klimatickými podmínkami.

Pěstování bavlníku v našich podmínkách

V našich podmínkách se bavlník většinou pěstuje jako jednoletá rostlina, lze ji s úspěchem pěstovat i po více let, nesmí však zmrznout. Do připravených květináčů o velikosti cca 12 - 14 cm se vysévají semena zbavená vláken. Výsev se provádí přímo. Starší semena je možné nechat před výsevem několik hodin nabobtnat ve vlažné vodě. Bavlník se spokojí s běžným zahradnickým substrátem. Semena při příznivých podmínkách - stálá teplota a dostatečná vlhkost - klíčí za 8 - 14 dní. Vzrostlé semenáče umístěte na světlé stanoviště, aby se rostliny zbytečně nevytahovaly. Zastínění bavlníku nevadí, ale rostliny by byly nevzhledné.  Na místě, kde svítí slunce celý den jsou rostliny bavlníku trošku menší, zato však kompaktnější a vzhledově pěknější. Vhodným místem pro pěstování je například prosluněný balkón či terasa. V teplých dnech vyžaduje bavlník pravidelnou zálivku a po zavadnutí prvních květů je dobré začít rostliny pravidelně hnojit. Na přílišné sucho bavlník často zareaguje opadáním nejstarších listů. Za příkladnou péči se bavlník svým pěstitelů odmění krásnými prvními květy, které se objevují cca za 8 týdnů po výsevu. Tobolky obsahující bavlníkové vlákna a semena dozrají za další 2 - 3 měsíce. Sklizená semena mají klíčivost minimálně 4 roky.

Pěstování bavlníku ve velkém

Na plantážích se semena zbavená vláken vysévají do dobře zpracované půdy. Semena se zapravují do hloubky cca 5 cm. Jednotlivé řádky jsou od sebe vzdáleny přibližně 1 m.  Mladé rostliny je nutné okopávat, odplevelovat a v obdobích sucha uměle zavlažovat. Pro velkopěstitele jsou velmi důležité výnosy, které je nutné podpořit pravidelným hnojením. První květy se na rostlinách bavlníku objevují za 80 - 120 dní po výsevu. Dozrávání tobolek je postupné, což značně komplikuje sklizeň. Vhodnější by proto byla ruční sklizeň provedená ve více etapách, jenže kvůli velké náročnosti tohoto postupu se stále častěji přistupuje k mechanizované sklizni. Dříve, než se do sklizně plodů bavlníků pustí stroje, je nutné pomocí defoliantů odstranit listy. Dlouhá vlákna se po sklizni od semen oddělují mechanicky za použití strojů, krátká a plstnatá vlákna se odstraňují za použití chemikálií. Takto upravená vlákna se předávají k dalšímu zpracování.

Bavlník se nepěstuje pouze pro vlákna

Většina bavlníků se pěstuje pro svá vlákna, ale nejsou to pouze ony, co lze z bavlníku využít. Z oloupaných semen se lisuje hustý olej červenočerné  barvy, který se používá k mazání strojů. Po přefiltrování, vyčištění a vybělení, ho lze použít i v potravinářském průmyslu. Své uplatnění má bavlníkový olej i ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Nejčastěji se lze setkat s bavlníkovým mýdlem. Zpracované zbytky bavlníku (pokrutiny) se využívají jako krmivo, protože obsahují velké množství oleje a minerálních látek. Své využití měla v dřívějších dobách i kůra z kořene bavlníku - používala se jako prostředek pro vyvolání dávení.

Zajímavosti o bavlně

• Bavlněná vlákna jsou dnes součástí více než 50 % vyrobených textilií, v 19. století to bylo dokonce až 80 %.

• Nejstarší písemná zmínka o bavlně pochází z Indie z období přibližně 1500 př. n. l. .

• Bavlna má dobrou pevnost v tahu cca 245 - 373 mN/tex, která  se za mokra ještě cca o 20 % zvyšuje.

• Bavlněné výrobky jsou příjemné na omak a dobře sají tekutiny.

• Bavlna se obchoduje na burzách - nejznámější je v New Yorku, Bombaji a v Brémách.