Jak na rychlení - pěstujte rychleji

Rychlení rostlin je způsob pěstování, kterým se zkrátí doba od vysetí semen po kvetení rostliny nebo její sklizeň.  Nejčastěji se využívá pro pěstování zeleniny mimo běžnou vegetační dobu (pěstování ve sklenících, pařeništích nebo foliovnících), avšak využívá se i pro načasování květu okrasných rostlin. Mezi nejčastěji rychlené květiny patří tulipány, narcisy, hyacinty a další zahradnicky atraktivní cibuloviny.

Dobrým příkladem rychlení dřevin je řezání větviček třešně (tzv. barborek), které ve váze do Vánoc krásně vykvetou. Rychlení rostlin není složité, ale je k němu potřeba jistá dávka trpělivosti a pečlivosti. Princip rychlení spočívá především ve vyšší teplotě, při které se rostliny pěstují. Některé druhy jsou kromě teploty citlivé i na délku slunečního svitu, rychlení takových rostlin je proto složitější.

Rozkvetlé tulipány navodí jarní atmosféru a vyženou zimu

Nejlepším způsobem, jak navodit jarní atmosféru, jsou rozkvetlé květináče. Rychlení cibulovin není věc složitá, ale je třeba se na ni připravit s dostatečným předstihem. Pro rychlení se hodí celá řada cibulovin. Vhodné jsou bledule, ladoňky, modřence, hlíznaté krokusy, hyacinty, tulipány i narcisy.

Cibulky určené k rychlení se vysazují do květináčů již v září. Při sadbě se umisťují tak, aby jim vyčnívaly špičky. Nutná je lehká půda s přídavkem písku, rašeliny, popř. perlitu. Pro rychlení jsou vhodné výhradně kulaté cibulky, větší a na pohled nepoškozené. U tulipánů a narcisů s velikostí alespoň 3 cm, u hyacintů 5 cm. Jen u těchto větších cibulek je předpoklad, že mají dostatečné množství zásobních látek a na jaře vykvetou do krásy. Cibulky je nejlepší vysazovat ve skupinách po 3 až 5, protože takto vypadají během květu nejlépe. Pouze hyacinty vysazujeme zvlášť.

Velmi efektní způsob je osazování truhlíků několika druhy cibulovin součaně.

Nádoby je dobré umístit do pařenistě nebo do skleníku (zapuštěné do půdy) a zde nechat cibulky zakořenit. Po několika měsících se začíná s přemisťováním do prostorů s vyšší teplotou. V prosinci lze začít přemisťovat drobné cibuloviny jako jsou sněženky a ladoňky, v lednu  hyacinty a modřence, v únoru tulipány a na začátku března narcisy.

Pozor na teplotu pěstování

Nádoby s rostlinami není dobré vystavovat ihned pokojové teplotě, rostliny se nejprve musí otužit. Napřed se rostliny umísťují do nevytápěné místnosti nebo do chodby, ve které se teplota pohybuje mezi 10 až 12°C. Zhruba po dvou týdnech je lze přemístít do prostor s teplotou 16 až 18°C.

K vykvetení rostlin dojde za 3 až 6 týdnů od vyjmutí ze skleníku. Doba závisí na druhu rostliny a také na konkrétních podmínkách prostředí. U rašících rostlin je třeba dbát na dostatečnou zálivku. Po odkvětu umístíme cibulky zpět do půdy, ale i v tomto případě je důležité dbát na postupné otužování (tj. postupné snižování teploty). Pro rychlení lze cibulky používat opakovaně, ne však dva roky po sobě.

Vlastní zelenina snadno a rychle(ně)

K rychlení je vhodná především zelenina s kratším vegetačním cyklem. Nejčastějí takto pěstovanou zeleninou je hlávkový salát, ale vhodné jsou i kedlubny, rajčata, květák, papriky, salátové okurky či lilek. Velmi vhodnou a nenáročnou rostlinou je ředkvička. Pro rychlení zeleniny přednostně využíváme speciálně vyšlechtěné odrůdy, v současnosti jsou snadno dostupné prakticky v každém zahradnictví.

Pokud máme k dispozici pařeniště, lze se do zahradničení pustit již v druhé půlce března. Výsadba semen se provádí nejlépe do truhlíku, či jiné nižší nádoby. Květináče nejsou v této fázi příliš vhodné, hůře se s nimi manipuluje a jsou zbytečně hluboké. Substrát musí být lehký a vzdušný. Je možné ho vytvořit promícháním vyzrálého, prosátého kompostu s rašelinou, popř. perlitem. 

Zakoupit lze i speciální směsi s označením "pro výsev". Zeminu vložíme do nádob, lehce udusáme a zarovnáme. Semena se poté vysazují buď po celé ploše nebo do řádků. Před výsadbou je vhodné osivo namočit do vody, čímž dojde k jeho nabobtnání a podpoří se tak klíčení. Před výsadbou do substrátu necháme však osivo oschnout.

Po umístění do substrátu zavlažujememe odstátou vodou, nejlépe pomocí rozprašovače, který nezpůsobí splavení semen dohromady. Zavlažování několikrát opakujeme. Poté lehce přikryjeme zeminou a zakryjeme krytem. Nadále dbáme na pravidelnou zálivku. Pokud osivo přeschne, s velkou pravděpodobností již nevyklíčí. Ideální teplota pro klíčení je 18 až 25°C. Důležité je také dbát na pravidelné odstraňování svrchního krytu pařeniště, čímž se reguluje teplota a vzdušná vlhkost. Zamezuje se takto rozvoji plísní. 

 Při rychlení používejte k zálivce spíše rozprašovač. Je šetrnější. 

Další fází je přepichování

Přepichování rostlin do květináčů se provádí v okamžiku, kdy mají dobře vyvinuté děložní lístky. Substrát lze použít stejný jako při výsevu, nebo jsou k dispozici směsi označené názvem "k dopěstování výsevu".

Kromě klasických květináčů je vhodné využít řašelinové zakořeňovače nebo poslouží i kelímky od jogurtů, kterým vytvoříme ve dně dírku pro odtok přebytečné vody. Využití speciálních rašelinových zakořeňovačů je výhodné zejména z toho důvodu, že při následném vysazování do půdy již nedojde k narušení kořenového systému rostliny a nádobka se v půdě samovolně rozloží. Během přepichování je vhodné rostlinkám mírně zkrátit kořínek, čímž dojde k lepšímu rozvoji kořenového systému.

Světlo je důležité hlavně na začátku

U mladých sazeniček dbáme na dostatečný přísun světla, nevystavujeme je však přímému slunci, mohlo by dojít k jejich popálení. V případě nedostatku světla dochází k nadměrnému prodlužování a rostliny jsou křehčí. Během pěstování je důležité udržovat vhodné teploty.

Konkrétně salát potřebuje pro růst teplotu minimálně 14 až 18°C ve dne a 12 až 14°C v noci. Některé druhy zeleniny jsou však na teplotu choulostivější (salátové okurky, rajčata). Tyto druhy potřebují teplotu přes den minimálně 20°C a v noci nejméně 12°C. S teplotou v pařeništi či ve skleníku není dobré to přehánět- teploty nad 30°C brzdí intenzitu fotosyntézy a tím dochází zastavení růstu rostliny. Dobré není ani přílišné kolísání teplot mezi dnem a nocí, i to brzdí růst rostlin.

Jaké rostliny nejčastěji přirychlujeme? 

• Kořenovou zeleninu
• Papriky
• Salát
• Růže, gladioly, lilie