Stále otravní zahradní škůdci

Na každé zahradě se nějaký škůdce najde. Někdy jsou to mšice nebo jiný hmyz, někoho trápí plzáci a hryzci.

Ačkoli se někdy tato bitva zdá nekonečná, dnes již existují rady, postupy a přípravky, které Vás mohou těchto škůdců zbavit. Ne vždy všechny problémy vyřeší jeden zásah, proto vytrvejte, i pokud napoprvé nevidíte jasný výsledek.

Plži

Šneci a slimáci sužují nejednu zahradu. Hlavně slimáci dokáží likvidovat mladé rostlinky, listovou zeleninu nebo třeba jahody. Vyhledávají mladá a měkká pletiva, žilky listů nechávají být. Všichni plži mají rádi vlhko a vylézají hlavně po dešti. Výskyt těchto škůdců zjistíme velmi snadno podle lesklých slizových stop. Svědčí jim vlhké počasí, mírné podzimy a zimy a těžší nevysychající půdy.

Plzák španělský

Tento zavlečený hnědooranžový slimák sužuje zahrady i pole několik posledních let. Dokáže nadělat velké škody a rychle se množí. Pokud se vyskytne na zahradě, je třeba začít proti němu bojovat - někdy stačí plzáky sbírat a likvidovat (k tomu poslouží hrstka soli), pokud je výskyt intenzivnější, je vhodné použít moluskocidy (přípravky proti plžům) nebo pasti na slimáky. Více informací o boji proti slimákům a plzákům se dočtete dále.

Hlemýžď zahradní

Každý zná tyto klasické šneky s velkou pravotočivou ulitou. Vyhledávají vápnité zásadité půdy a vlhká stanoviště. Je poměrně rozšířený, pro pěstované plodiny však velkou hrozbu nepředstavuje. Živí se totiž hlavně plevelnými rostlinami. Pokud nějakého hlemýždě načapáme na zahrádce, stačí do vzít a odnést pár desítek metrů.

Slimáček polní

Jde o drobného slimáka, který není schopen páchat větší škody. Nebezpečný může být pro klíčící rostlinky, případně okusuje jahody. Nejčastěji se s ním setkáme mezi listy salátu. Pokud se chcete těchto drobných slimáčků zbavit, čtěte dále.

Obrana proti plžům

Některými preventivními kroky můžeme výskyt plžů snížit. Jde o to znepříjemnit jim pobyt na Vaší zahradě natolik, aby jim za to pochoutky ze záhonu nestály. Hlavní je pro plže vlhkost, je tedy třeba často sekat okolní podrost, nemít rostliny příliš nahusto a výborně se také osvědčilo zalévat místo večer spíš ráno - voda se vsákne ke kořenům, povrch půdy ale rychle oschne a to slimáky odradí. Můžete také vyzkoušet nasypat kolem záhonu vrstvičku vápna nebo sazí, plži přes tuto zábranu nepřelezou.

Dobré je také na zahradě podpořit výskyt živočichů, kteří se slimáky živí - jedná se hlavně o hady, ropuchy, ježky a kačeny.

Pokud i přesto intenzita výskytu přeroste hranici, kdy se dají sbírat a likvidivat ručně, je čas začít s chemickou nebo biologickou ochranou.

Proti plžům jsou vyráběny granulované přípravky, takzvané moluskocidy. Ty stačí buď rozhodit po zahrádce, nebo umístit pod nějakou stříšku. Plži jsou vábeni vůní granulí, ty jsou však pro ně jedovaté a tak hynou. Granule mohou být rozmočeny přeháňkou, proto je lepší ukrýt je pod nějakou stříšku.

Pokud máte nějaké domácí zvíře nebo malé děti, není tato ochrana příliš vhodná, protože i pro ně jsou granule silně jedovaté. Pro zvíře je nebezpečné sežrat i mrtvého slimáka, který pošel na účinky moluskocidu,. Mrtvé slimáky je třeba sbírat a odstraňovat ze zahrady. Jedná se o metodu velmi účinnou, kvůli jedovatosti granulí se však ne vždy dá použít.

Pokud hledáte nějakou nejedovatou metodu, jsou ideální pasti na slimáky. V takovém případě je past se stříškou umístěna na záhon do úrovně povrchu země. V prohlubni pasti je voda smíchaná s atraktantem, tedy látkou, která plže láká. Slimák přileze k pasti, spadne do vody a utopí se. Ve vodě nejsou žádné jedovaté látky. Past je třeba vždy po několika dnech vyprázdnit, vymýt a znovu naplnit vodou s atraktantem.

Podobnou, i když ne tak účinnou pastí se může stát i zahrabaná sklenička s pivem. Vůně piva totiž slimáky přitahuje také. Pokud do sklenice spadnou, utopí se.

Poslední možností je tzv. biologická ochrana. Ta využívá organismů, které na daném druhu parazitují. Proti slimákům se aplikují hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita ve formě zálivky. Spolu s vodou se hlístice dostanou i do půdy a najdou si své hostitele - plže. Do těch se dostávají dýchacími otvory. Uvnitř těla hostitele se pak množí, dokud plž na následky jejich napadení nezahyne. Poté se uvolní do půdy, rozmnoží se a larvy si najdou nové plže. Hlístice jsou zcela neškodné vůči všem jiným organismům.

Krtci, hraboši a hryzci

Pokud se některý z těchto škůdců na zahradě objeví, může způsobit pohromu. Krtci sice vytvářejí na zahradě nevzhledné kopečky, jsou však z těchto tří živočichů ještě nejméně škodliví, dokonce mohou zahradě i v něčem prospět - provzdušňují půdu, živí se některým škodlivým hmyzem a zemina z krtinců je i dobrým pěstebním substrátem.

Hraboši a hryzci škodí především okusováním kořenů a kmenů stromků, případně ožíráním celých pěstovaných rostlin. Umí na zahradě způsobit spoustu škody, je tedy dobré vědět, jak rozpoznat jejich výskyt a účinně se proti nim bránit.

Hraboš polní 

Tento nenápadný hlodavec se živí listím, lýkem i kořeny rostlin. Měří 10 - 15 cm, má krátký ocásek a srst v různých odstínech šedohnědé až červenohnědé barvy. Žijí zpravidla v koloniích několika jedinců, každý má však svou vlastní noru.

Hraboši se velmi rychle množí, za rok se může jejich populace zvětšit až na stonásobek. Proto v určitých intervalech (většinou tří nebo sedmiletých, často však i delších) dochází k přemnožení a gradacím. Počet hrabošů graduje vždy nanejvých dva roky, poté dochází k prudkému snížení jejich počtu.

Přítomnost hrabošů se projeví okusem kmenu stromů těsně nad zemí nebo pod ní (na rozdíl od hryzců nezasahují příliš hluboko do kořenů), Najdete také východy z nor o průměru 3-4 cm a vyšlapané cestičky mezi jednotlivými norami.

Preventivně jdou proti hrabošům podniknout některé kroky - hlavně udržovat posekanou trávu, kolem kmenů stromů nechat část prostoru bez porostu a také podporovat váskyt přirozených predátorů hlodavců - sov, dravců nebo třeba koček.

Chemická ochrana je také možná, po použití přípravku proti hlodavcům by ovšem alespoň 10 hodin nemělo pršet. Jedovaté granule se buď rozhazují po povrchu půdy nebo vkládají do nor. Jsou však silně jedovaté i pro ostatní živočichy, například domácí zvířata. Na krtky, hraboše a hryzce také existují přípravky ve formě gelu, který namažeme na stěny nory nebo kolem vchodu. Hlodavec se o něj otře a později ho z kožichu slíže, takže se otráví.

Jde použít i pasti (někdy se osvědčí i klasická pastička na myši) a elektronické odpuzovače - viz odstavec hryzec vodní.

Hryzec vodní

Hryzec je u nás největším druhem hrabošovitých hlodavců. Dorůstá i dvaceti centimetrů a vzhledem připomíná potkana. Vyskytuje se především v blízkosti vodních toků. Škody páchá především na kořenech různých rostlin a stromků.

Přítomnost hryzce poznáme podle jeho chodbiček - vedou poměrně mělce pod povrchem, tekže tvoří vyvýšeniny v půdě. Pokud zem odhrábneme, většinou najdeme zbytky jeho potravy. Živí se kořeny i zelenými částmi rostlin. Z pěstovaných plodin mu nejvíce chutnají jabloňové kořeny a kořenová zelenina. Při výsadbě mladých stromků v ohrožených oblastech je vhodné chránit kořeny drátěným pletivem.

Zbavit se hryzce může být někdy obtížné, nenechte se však odradit prvním neúspěchem.

Někdy mohou na tyto škůdce zabrat elektronické odpuzovače hlodavců. Ty vydávají buď slyšitelný, nebo ultrazvukový signál, který hryzce může zahnat. Je ovšem třeba si uvědomit, že pokud máte velkou zahradu, nemusí jeden odpuzovač stačit - vyžene hryzce jen ze svého dosahu. Účinnější jsou odpuzovače vydávající nepravidelný signál, protože na pravidelné zvuky si hlodavci mohou zvyknout. Tento systém odpuzování nemusí být vždycky účinný, je však nenáročný, nepotřebuje velkou údržbu a je zcela bezpečný. Pokud máte domácí zvířata, nemusí jim tento plašič v blízkosti domu vyhovovat.

Hryzec obecně nesnáší hluk, někomu se podaří jej vyhnat třeba i jen častým sekáním trávy nebo rachotícími větrníky z petlahví.

Proti hryzcům můžeme použít i různé druhy jedovatých návnad a pastí. Návnady klademe do nor nebo před jejich vchody. Opět je nevhodné je používat, máte-li doma zvířata nebo malé děti. Nebezpečí znamenají i otrávení hryzci, které může pes nebo kočka sežrat.

Pasti klademe do používaných nor nebo těsně před ně.

Hryzci jsou opatrní a nedůvěřiví. Pokud zanecháte na pasti nebo návnadě svůj pach, pravděpodobně se do ní nechytí. Proto pracujte buď v rukavicích, nebo alespoň před manipulací promněte v rukou čerstvou zeminu.

I silné pachy mohou tohoto  hlodavce odpudit, většinou se však přesune jen o několik metrů dál. Může to však být účinné, pokud jej chcete vyhnat pouze ze záhonu. V takovém případě můžete zkusit vysadit silně aromatické rostliny jako česnek nebo afrikány. Také můžete zkusit vkládat silně vonící či zapáchající látky přímo do nory - například látku napuštěnou benzínem, cigaretové nedopalky, syrečky nebo třeba chlupy některého většího predátora, třeba psa.

Housenky

Housenky a housenice jsou larvy různých druhů hmyzu. I když dospělci bývají neškodní nebo dokonce prospěšní, žravé housenky mohou způsobit velké škody, například odlistění celých stromů nebo úplnou likvidaci části úrody.

Pokud je housenek málo, není třeba dělat si s nimi starosti. Pokud je jich trochu více, můžete je zkusit obírat manuálně.Když ale dojde k přemnožení, je na místě obrana, biologická nebo chemická.

Biologická ochrana proti housenkám spočívá v aplikaci roztoku s bakterií Bacillus thuringiensis, která housenky napadá a likviduje. Tento způsob ochrany však není příliš efektivní, způsobené ztráty většinou hmyz rychle kompenzuje. Účinnější je ochrana chemická, která je většinou založena na bázi přírodního alkaloidu pyrethrinu, který je součástí jedovatých druhů kopretin.

Přípravky a pasti proti škůdcům můžete nyní koupit u nás za nejvýhodnější ceny!