Masožravé rostliny - špirlice

Masožravé rostliny budí obdiv všech pozorovatelů. Důkladně promyšlený mechanismus lapání kořisti a její následné "trávení" jsou úchvatnou podívanou. Nejen samotný proces trávení je na masožravých rostlinách zajímavý, za pozornost stojí nádherné květy. 

Většina pěstitelů se však o tuto nádheru raději dobrovolně připravuje, protože jsou přesvědčeni o obtížnosti pěstování masožravých rostlin. Některé druhy jsou obtížně pěstovatelné a doporučují se spíše odborníkům, ale najde se řada těch, které mohou pěstovat i méně zdatní pěstitelé.

V tomto článku si můžete přečíst: špirlice, co potřebují rostliny k růstu, umístění, roční cyklus rostlin, přesazování
 

Špirlice (lat. Sarracenia) jsou masožravé rostliny z čeledi špirlicovitých (lat. Sarraceniaceae). Rod špirlic čítá 8 druhů,  několik poddruhů, forem, variet a samozřejmě i hybridů. Některé z nich vznikly přírodně, jiné byly uměle vyšlechtěny. 

Domovinou špirlic jsou severoamerické pobřežní regiony. Konkrétně se jedná o oblast rozprostírající se podél východního pobřeží Kanady přes Floridu až do Texasu. 

V přírodě špirlice rostou převážně v bažinách, rašeliništích nebo na mokrých loukách na kyselých půdách. Špirlice potřebují pro svůj růst půdy s velmi malým obsahem dusičnanů a fosfátů.

Seznámení se Špirlicí

Špirlice jsou víceleté rostliny. Vyrůstají do výšky přibližně 10 cm - 100 cm. Charakteristickým znakem špirlic jsou jejich listy, které tvoří trubice tyčící se svisle vzhůru, u některých druhů mohou ležet těsně u země. 

Barva listů je závislá na konkrétním druhu a formě. Trubicovité listy se směrem vzhůru rozšiřují podobně jako trychtýř, na konci listu vyrůstá víčko nebo větší poklop (pasti typu láčka).  Na víčku i při horním okraji trubice se nachází nektar lákající hmyz. 

Přivábený hmyz na nektaru uklouzne a spadne dovnitř trubice, kde jsou na něj nachystány chloupky směřující dolů, které mu brání uniknout. Uvězněný hmyz je následně stráven díky bakteriím a enzymům. 

Nejkrásnější jsou na špirlicích jejich převislé květy o průměru 3 - 8 cm. Barva a tvar květu se mezi jednotlivými rody značně liší.

Co potřebují špirlice, aby dobře rostly?  

Na tuto otázku se nabízí mnoho odpovědí, ta nejjednodušší je prostá - špirlice potřebují pochopení základních pěstebních nároků. I špirlice, které pěstujete doma mají stejné nároky na pěstování jako ty, které rostou ve volné přírodě.  

Špirlice tedy potřebují kyselou půdu (rašelinu) s minimálním množstvím živin. Bažiny jsou většinou vystaveny přímému slunečnímu záření, proto i "domácí" špirlice umístěte na stanoviště s dostatkem přímého slunečního záření.  

Snad nejdůležitějším požadavkem je střídání teplého léta a chladné zimy. 

Umístění špirlic

Špirlice umístěte na světlé stanoviště s dostatkem přímého slunečního svitu. Množství slunečních paprsků dopadajících na listy rostlin má vliv na jejich zbarvení - čím více slunce, tím barevnější budou listy. 

Silné přímé slunce zbarvuje listy většině špirlic do odstínů červené, žluté nebo nachové. Naopak nedostatek světla povede k vytváření dlouhých, slabých listů, které nebudou příliš vzhledné. 

V bytě umístěte špirlice na parapet jižního okna nebo pod zářivku, lepší stanoviště je přes léto rozhodně venku. Špirlice si vystačí s normální vzdušnou vlhkostí okolo cca 40 - 50 %.

Substrát vhodný pro špirlice

Správný substrát hraje v životě masožravých rostlin životně důležitou roli. Špirlice vyžadují  kyselý substrát chudý na živiny. Potřebné živiny rostlina získává "pojídáním" své kořisti, čemuž se přizpůsobil i kořenový systém, který neumí přijímat živiny z půdy. 

Vhodným substrátem pro pěstování špirlic je směs hrubé vláknité rašeliny, perlitu a zahradnického písku v poměru cca 2:1:1. Použití běžného zahradnického substrátu bývá pro špirlice ve většině případů smrtící. Špirlice uhynou kvůli nadbytku živin. 

Voda je pro špirlice nutností

Voda je neméně důležitá. Špirlice jsou zvyklé na dostatek vody, takže květináče v nichž je pěstujete musí neustále stát v cca 2-3 cm vody. 

Jednoduchým řešením je postavení květináčků s rostlinami do hlubokých misek s vodou. Substrát nesmí přes léto nikdy zcela vyschnout. Citlivost kořenů ovlivňuje nejen výběr substrátu, ale i vodu pro zálivku.  

Špirlice by se měly zalévat "přírodní" vodou, nejlépe dešťovou. Voda z vodovodu je chlorovaná a pro většinu špirlic toxická. 

Roční cyklus špirlic

Z přírody jsou špirlice zvyklé na střídání období teplého léta a chladné zimy. Tento roční cyklus je nutné respektovat i při pěstování v našich podmínkách. Důležité je respektování teploty, která by se během léta měla pohybovat v rozmezí 20 - 30°C. 

Období zimního odpočinku odborně nazývané "dornance" doprovázené sníženou teplotou by mělo trvat nejméně 3 měsíce. V této době potřebují špirlice teplotu v rozmezí 5 - 7 °C. Místem v bytě, kde je požadovaná teplota stabilně po celý rok je lednice.

Pokud nemáte jiné "vhodné" místo pro zimování špirlic, neobávejte se a rostliny do ledničky umístěte. Salámem je krmit nemusíte. Do ledničky nelze špirlice umístit bez přípravy. 

Substrát nechejte před vložením do ledničky vyschnout, aby nedošlo k uhnití rostlin. Po vyjmutí špirlic z lednice bude v brzké době vyvoláno kvetení. Rostliny vyjmuté z lednice se zalijí  a pěstují obvyklým způsobem.

Přesazování špirlic

Špirlice by se měly přesazovat minimálně co dva roky. Oddenky nezasypávejte, umístěte je do roviny s povrchem substrátu, tak se snáze vyhnete jejich hnilobě. 

Rostliny sázejte do dostatečně velkých květináčků, aby měly dostatek prostoru. Při manipulaci s rostlinami dávejte pozor na jejich kořeny, jsou citlivé na poškození. Nové kořeny rostou poměrně dlouhou dobu. 

Přesazené rostliny nechejte aklimatizovat v polostínu. 

Množení špirlic

Špirlice se množí dvěma základními způsoby - ze semen a dělením trsů. Vypěstovat špirlice ze semínek je zdlouhavější, ale pokud nemáte mateční rostlinu s odnožemi, nezbývá vám nic jiného. 

Při výsevu respektujte všechna pravidla pro pěstování dospělých rostlin, snažte se udržet výsev bez plísní, které by mohly mladé rostlinky zahubit. Rozmnožování pomocí odnoží je nejvhodnější provádět při přesazování. Od rostlin oddělte odnože, které již mají kořínky, lépe se po zasazení přijmou. 

Choroby a škůdci napadající špirlice

Špirlice jsou nejčastěji napadány mšicemi, které ožírají nové láčky a puklicemivysávajícími rostlinné šťávy. Napadené rostliny ošetřete co nejšetrnějšími prostředky.

Mnoho zdaru při pěstování masožravých špirlic vám přeje Lenka Z