Aranžování rostlin 1/2 - základy umění vazby

Rostliny, ať už hrnkové nebo řezané, vnášejí do místnosti barvy a život. Rozjasňují místnost i náladu. 

Udělejte si tedy i Vy radost, vneste do ssvého života krásu květin!
 

Způsobů aranžování rostlin je mnoho, od hutných kulatých kytic z jednoho druhu květů přes aranžmá symbolizující přírodu až k moderním strohým a elegantním tvarům. 


Záleží na Vás, který typ vyhovuje Vám a Vašemu domovu, a také na druzích květin a doplňků, které máte k dispozici.
  

V tomto článku se dočtete: volba vhodného typu aranžmá, výběr květin, základní postupy při vázání, pár slov o estetice, váza není jen nádoba s vodou a jak udržet květiny krásné.
 

Zvolte si vhodný typ 

Aby květiny působily v interiéru co nejlépe, musíme se kromě svého nadšení řídit i prostředím, do kterého budou umístěny. 

Snažíme se květiny sladit s jejich okolím. Jinými slovy, do venkovského stavení nebudeme používat extravagantní vazbu z anthurií a palmových listů, spíše zvolíme květiny připomínající rozkvetlou louku - kopretiny, zvonky, pomněnky, slunečnice, měsíčky, listy trav a podobně. 

Naopak podobná vazba by působila nepatřičně v bohatě zdobených nebo okázale moderních místnostech.

Do moderních interiérů vybíráme spíše tvarově zajímavé rostliny a nepříliš zahuštěné kytice, často skvěle poslouží i jeden jediný zvláštní květ v úzké vysoké váze (anthurium, orchidej, mečík, tilandsie, nevadlec, amarylis).

Ke zdobným bytům s historickým masivním nábytkem zvolíme spíš těžší, bohatší vazby tradičních květin, například hortenzie, lilie, mečíky, pivoňky, růže, eustemy.

Ve velkém sále nebo vstupní hale se malé aranžmá ztratí,  lépe než několik malých vynikne jedno velké, umístěné  tak, aby na něj bylo od vstupu dobře vidět. 

Na druhou stranu v menších prostorách se nenechte květinami utlačovat, jejich účelem je pokoj doplňovat, ne strhnout veškerou pozornost.

Nejčastějším způsobem aranžování květin bývá jejich vazba do kytice. U tohoto způsobu však nemusíme zůstávat - kvetoucí rostliny můžeme volně vkládat do nádob, vpichovat do aranžovacích hmot,  používat různé fixační postupy a pomůcky. 

Složitými postupy fixace stonků a větévek je známá zejména ikebana, japonské umění aranžování květin, kde se pro docílení konečného efektu používají ježaté podložky, kamínky, písek a složité fixace pomocí větévek uvnitř váz. 

V tomto článku se budeme zabývat převážně nejčastější disciplínou - vazbou kytice.

Výběr květin
Jak už jsme si řekli, jedním z kritérií výběru květin je typ aranžmá a potažmo prostor, ve kterém bude umístěno. Dalšími důležitými prvky je samozřejmě barva květin a textura. 

V neposlední řadě je třeba dbát i na stav rostlin - příliš nakvetlé květy, zaschlé listy a květiny se svěšenými hlavičkami rozhodně nejsou vhodné, protože dlouho nevydrží.

Pracovat musíme také s ohledem na teplotní podmínky prostředí, v němž bude kytice umístěna, případně i s možností teplotních šoků a nedostatku závlahy například při transportu. 

Chladnější místnosti vyžadují zejména jarní cibuloviny a obecně květiny kvetoucí z jara, v teple velmi brzy odkvétají. 

Naopak luční květy či šeříky bez vody okamžitě vadnou.


Barva
Kromě toho, že můžeme barvy volit podle svých oblíbených nebo podle barevnosti pokoje, existují principy pro kombinování jednotlivých barev v kytici. 

Pokud není aranžmá pouze jednobarevné, je třeba najít správnou rovnováhu barev. 

Základním principem je kontrast - kontrastní barvy se nejvíce zdůrazňují. V barevném kruhu jsou nejsilnější barevné kontrasty umístěny naproti sobě - fialová a žlutá, růžová a zelená, fialová a modrá. 

Příliš silně použité kontrasty ale působí nevkusně, proto je třeba je zmírnit přidáním dalších, neutrálních barev, které kompozici sjednotí. 

Tím může být například krémová, zelená, šedá nebo bílá barva. Výrazný kontrast tvoří i bílá s tmavšími barvami a černá se světlými. 

Jemné kontrasty můžeme vytvořit i pouze použitím různých odstínů jedné barvy.

S množstvím barev bychom to neměli v aranžmá přehánět - pro oživení je lepší použít třeba další odstín jedné z barev nebo rozdílnou texturu.

Pro začátek je lepší vystačit si se třemi až pěti druhy květin - dvě nebo tři mohou mít kontrastní barvy a další jedna nebo dvě sjednocující.

Texturou rozumíme především velikost a množství květů. Aranžmá tvořené pouze velkými květy (růže, pivoňky, slunečnice, gerbery...) působí těžkopádně a monotónně. 

Při použití samých drobných kvítků zase nic příliš nepoutá pozornost. 

Poukud chceme kytici oživit, je vhodné použití různých velikostí - větších květů (většinou stonek s jediným velkým květem nebo květenstvím), středních květů (bývají drobnější, někdy mají více květů na stonku.

Některé karafiáty, chryzantémy, měsíček...) a doplňkových květů a zeleně, které vazbu dokáží dokonale doplnit a dodat to "něco," co chybí (drobné bílé chryzantémy a santinky, šater - nevěstin závoj, statice, hortenzie, listy...).

Kromě květů můžeme kytici oživit i přidáním plodů a bobulí, případně i různých zajímavých předmětů, sušených plodů, skeletovaných listů a podobně.

Základní postupy při vázání

Kytice můžeme tvořit několika metodami - vkládáním květin přímo do vázy, použití konstrukce, vypichováním nebo klasickým vázáním, většinou do spirály.

Před začátkem aranžování nebo vázání si vždy všechno dopředu připravte - stonky odlistěte (asi do 2/3 výšky, případně zbavte i květů - nelitujte jich, opravdu by při vazbě překážely), roztřiďte si druhy a velikosti rostlin, připravte si ostrý nožík, provázek a případné další materiály - konstrukci, vázu s fixačním materiálem apod.

Vkládání do vázy je nejjednodušší metoda, vhodná všude tam, kde není třeba kytici z nádoby vyjímat. Pro snadnější tvoření můžeme do vázy (pokud není průhledná) použít fixační materiály - existují speciální látky a gely, které působí esteticky i v průhledných nádobách (barevné gely apod.). 

Výborně ale poslouží i obyčejný perlit, do něhož květiny zapichujeme, dá  se použít i písek (ten je ale hodně těžký a některé květiny jej nesnesou). 

Skvělým řešením je pod hrdlo nádoby umísti obyčejnou síťku nebo kousek pletiva - květiny tak můžete vkládat do ok a kytice krásně drží tvar.

Vypichování je poměrně stará metoda snadného aranžování, při kterém navíc nepotřebujeme, aby květy měly dlouhé stonky. 

Do nádoby vložíme vodou nasáklou aranžovací hmotu (dříve se používal i písek nebo mech), do které vpichujeme zakrácené seříznuté stonky květů. 

Ve výsledku by aranžovací hmota ani případná miska pod ní neměla být vidět, i když dnes jsou k dostání i barevné dekorativní aranžovací hmoty, které můžeme nechat z velké části odkryté a tak dotváří vzhled aranžmá. 

Práce s aranžovací hmotou je jednoduchá, výsledky jsou efektní a květy vydrží velmi dlouho čerstvé, protože jsou neustále zásobeny vodou a stonky jsou krátké (čím delší stonek, tím hůře rostlina vodu nasává).

Nejčastěji se používají aranžovací hmoty od firmy Oasis, u které najdeme široký sortiment - kromě obyčejných kvádrů hmoty vyrábí i nejrůznější tvarovky, umístěné v plastových nádobkách na dolévání vody, držáky pro vypichování kytic do ruky i opatřených přísavkou k přichycení na hladkém povrchu. 

Při namáčení aranžovací hmoty je nutné položit ji na hladinu vody a nechat ji, aby sama nasála vodu a klesla ke dnu. Nepokoušejte se ji potápět pod hladinu nebo strkat pod proud vody - pokud hmota nasává vodu z různých směrů, zůstávají uvnitř uvězněné vzduchové kapsy. 

Tím se omezuje množství vody pro rostliny, zvyšuje se křehkost hmoty a stonky, které prostrčíme až do těchto suchých míst, uvadají. Pokud nasává hmota vodu pouze z jenoho směru, tedy většinou odspodu, je všechen vzduch vytlačen na druhé straně ven.

Použití pomocné konstrukce nejenom usnadňuje vazbu, zároveň se může stát efektním doplněním celé kytice. 

Vyzkoušejte třeba svázat nastříhané proutky do trojůhelníkové nebo jinak hranaté mřížky, na třech místech přimotejte dráty, které povedou do úvazku (místa, kde se kytice drží a je nejužší). 

Do vzniklé jednoduché mřížky můžete snadno vkládat květy. Konstrukce by přitom měla být na krajích kytice vidět, dotváří konečný efekt.

Jako konstrukci můžeme využít například hortenzii, ať už vloženou do další konstrukce nebo bez ní. 



Místo proutků lze použít cokoli Vás napadne - smotat šlahouny či výhony (skvěle vypadá například chmel se šišticemi nebo na podzim odkvetlý divoký plamének), použít různé dráty a technické materiály (vhodné do moderních aranžmá) nebo cokoli jiného, co je dostatečně pevné, dá se spojit a vypadá zajímavě.

Klasická vazba vyžaduje trochu tréninku. Někdy se stonky svazují jen podélně k sobě - zejména pokud jde o holé rovné stonky s úzkými květy, typické je to pro kaly (zantedeshie). 

Nicméně nejedná se o vazbu příliš vhodnou do vázy. Zde chceme většinou kulatou nebo jinak oblou kytici, která není "scvaknutá" k sobě, ale pěkně rozložená. 

Toho lze dosáhnout tzv. vázáním do spirály.

Tuto vazbu je dobré si nejprve vyzkoušet, třeba se špejlemi nebo s klacíky. Dvě špejle (stonky) překřížíme přibližně ve 2/3 - kratší konce jsou nahoře (při práci s květinami to jsou olistěné části stonků nesoucí květy). 

Třetí špejli (stonek) přiložíme tak, aby tvořil širokou trojnožku. 

Dále přilkádáme špejle (stonky) k té poslední stále po směru spirály. Jednou rukou držíme úvazek v místě překřížení, druhou přikládáme. 

Zpočátku se Vám budou pravděpodobně špejle různě rozjíždět a scvakávat k sobě, chce to ale jen trochu cviku. Při tvorbě kytice do spirály při tvoření přikládáme i doplňkové květy a zeleň. 

Kritickým okamžikem bývá moment, kdy chceme květiny svázat - do této chvíle krásně kulatá kytice se může pod tahem provázku nebo stuhy srazit  do nahuštěného tvaru. 

To znamená, že jsme buď svázali příliš široký úsek stonků, nebo jsme přikládali stonky málo zešikma. Při svazování mějte na paměti, že kytice sice musí pevně držet, nechceme ale zaškrtit stonky a tím omezit přívod vody do květů. 

Správně uvázaná kytice by měla po zastřižení stonků mít takovou stabilitu, že bude sama stát na rovné ploše.


Pár slov o estetice
Kytice můžeme tvořit souměrně (např. se soustřednými kruhy různých barev) nebo s rozptylem prvků - ty vypadají přirozeněji a není zde na první pohled patrný žádný systém. 

Při tvorbě takovéto kytice neumisťuje do středu největší nebo nejvýraznější květ. V kytici používejte spíše skupinky květů stejného druhu pohromadě než osamocené květy.

Pokud netvoříte kytici vyloženě kulatou, ale pouštíte se do více pater, je třeba dbát na těžiště kompozice. Stručně řečeno, opticky těžké (velké, sytě barevné a rozvinuté květy) by měly být co nejblíže těžiště, v našem případě nejčastěji blízko hrdla vázy. 

Čím více se od tohoto těžiště vzdalujete, tím jemnější květy používejte - světlejší, méně rozvinuté, drobnější. Na okraji kytice by se měla objevit už jen poupata, zeleň a jemné, doplňkové květy (pomněnky, šáchor).

Váza není jen nádoba na vodu

Při výběru vázy budeme pravděpodobně odkázáni na to, co najdeme doma. I tak je tu však několik pravidel, která nám pomohou krásu květin pomocí správné nádoby zdůraznit.

Každá váza pojme jiné množství květin. A to není dáno jen tím, kolik se nám jich do ní podaří nacpat. 

Záleží na tom, jak stabilně na nás váza či nádoba působí na pohled.

Například skleněné a jiné průhledné nádoby působí výrazně jinak než váza naprosto stejného tvaru, jen z neprůhledného materiálu, třeba keramiky. 

Do průhledné vázy bychom měli umisťovat menší množství květin a vyhnout se pohledově těžkým, zdobným aranžmá - sklo přeje spíše střídmosti a eleganci. 


Do neprůhledných nádob můžeme umístit bohatší a větší aranžmá - čím tmavší barva, hrubší povrch a širší nádoba má, tím více květin v ní může být a nepůsobí nevyváženě. 

Při výběru velikosti vázy zohledňujeme také jedno ze základních pravidel estetiky - pravidlo zlatého řezu. 

Podle něj totiž oku lahodí určitý poměr velikostí, přesněji je to číslo 1,618, pro potřeby aranžování je používán poměr 3:5.

Toto není jen výmysl aranžérů nebo moderní doby, zlatý řez se vyskytuje všude kolem nás, v přírodě, stavitelství, v lidském těle i jinde. 

Obličeje hodnocené jako nejkrásnější splňují podmínky zlatého řezu. 

Když mají lidé z nabídky obdélníků vybrat nejsympatičtější, naprostá většina zvolí ten s poměrem stran 3:5. 

Líbí se vám rozměr Vaší kreditní karty? Kdyby byla o centimetr delší nebo širší, už by to nebylo ono, že? Zkuste si ji přeměřit...


Tento libý poměr je významný ve všech odvětvích, která mají přinášet oku potěšení, tedy i v aranžování. Při výběru vázy by proto měla být váza ku kytici v poměru přibližně 3:5, nebo naopak, 5:3. 

Většinou se jedná hlavně o výšku aranžmá. Poměr se trochu mění podle optické těžkosti vázy i kytice.

Jak udržet řezané květiny krásné

Z každé kytice bychom se rádi těšili co nejdéle. Jak to ale udělat, aby květiny vypadaly svěže i po několika dnech?
Především je už pro tvorbu aranžmá potřeba vybírat květiny čerstvé, nepřekvetlé a pokud možno s co nejdelší trvanlivostí. Některé druhy jsou známé svou výdrží - například karafiáty, chryzantémy, orchideje nebo lilie.

Květiny nechte před samotným aranžováním co nejvíce nasát vodu- nechte je třeba přes noc v lavoru nebo ve vaně položené ve vodě. Rostliny ji nasají celým povrchem těla lépe než seřezaným stonkem. 

To je také vhodné, pokud budete kytici přenášet bez vody nebo pokud jste dostali květiny od někoho vy - nechte je po stresujícím transportu pořádně napít, odvděčí se Vám. 

Pro některé květiny není vhodné ponořit i květy (slunečnice, tulipán, gerbera), většinou je však tato procedura velmi úspěšná, například i pro oblíbené růže.

Stonky květů se seřezávají dlouhým šikmým řezem pomocí ostrého nože. Toto je třeba udělat před vložením rostlin do vody a poté zhruba každý druhý až třetí den, aby nedošto k ucpání přívodu vody ke květu.

Další věcí, která se týká životnosti květin, je čistota - váza musí být dokonale čistá, při umývání je dobré ji i trochu vydezinfikovat (třeba Savem, saponátem...). 

Vodu musíme často měnit, aby se nenamnožily bakterie a řasy, které mimo jiné způsobují i nepříjemný zápach.

Květiny obvykle vydrží déle v chladnější místnosti, některé (zejména jarní) chlad přímo vyžadují. Pokud si ale chcete krásu květin vychutnat v teplých obytných místnostech, je lépe se alespoň vyhnout přímým zdrojům tepla, jako jsou radiátory, kamna, sporák nebo blízkost žárovky.

Pokud Vám začne sklápět květ gerbera, vložte konec stonku na několik minut do vařící vody - gerbera se narovná. Nezapoměňte poté opět seříznout stonek pro příjem vody. 

Růžím pomůže podobný fígl - konec stonku dlouze seřízněte (řez asi 6-7 cm), vložte květinu do vázy a tu naplňte vroucí vodou. V této vodě květinu ponechte.

Ačkoli se to může zdát drastické, opravdu to funguje - sklopené hlavičky a svěšené listy se zvednou a rozzáří i pokud jsou květiny hodně zvadlé. 

Stonek poté nemusíme hned seřezávat, ani když zhnědne. Proceduru můžeme opakovat pokaždé při známkách vadnutí. Také prospěje, pokud růžím do vázy při výměně vody nalejete vodu o teplotě 50-60oC.

Ovadlé květy nekompromisně odstraňujte už při prvních známkách zavadání. Jednak do jinak živé, radostné kompozice vnášejí melancholii, druhak odkvétající květy často tvoří etylen, plyn, který urychluje odkvétání i okolních  květů. Tento plyn vylučuje i mnoho plodů (ovoce) - zejména jablka a banány. 

Proto neumisťujte ovoce do sousedství květů.

Stejně tak se některé rostliny prostě "nesnesou." Jedná se zejména o hyacinty, konvalinky a narcisy, které vypouštějí do vody látky výrazně urychlující vadnutí ostatních květin.

Pro převoz trvající déle než hodinu použijte vždy nějaký zdroj vody. 
Pryšcovité rostliny (ty, které roní mléko) ošetřete před vazbou horkou vodou - krátce do ní ponořte konce stonků.

Aby rostliny vydržely dlouho, potřebují kromě vody i odpovídající výživu. Nejjednodušší je koupit v květinářství za pár korun sáček s výživou pro řezané květiny. 

Prášek rozmícháme ve vodě a vložíme do ní květiny. Výživa zároveň obsahuje dezinfekční látky, díky kterým nemusíme vodu měnit tak často, obvykle po 5-7 dnech.

A na závěr několik babských rad, které můžete vyzkoušet:


- vodu udrží dlouho čerstvou kousek dřevěného uhlí nebo stroužek česneku

-  jako výživa může rostlinám posloužit černý nebo zelený čaj - použitý sáček prostě vložíme do vody ve váze

- pro růže, jiřiny a chryzantémy nachystáme vodu s rozdrcenou a rozpuštěnou tabletkou acylpirinu

- cukr chutná tulipánům, šeříku, kosatcům a astrám 

- naopak špetka soli ve vodě je výborná pro kamélie, narcisky a karafiáty

- horká voda vzpruží růže a gerbery



A nezapomeňte, že ačkoli existuje spousta pravidel, pouček a zákonitostí, nejdůležitější je, aby Vám aranžování přinášelo radost. Popusťte proto uzdu své fantazii a užijte si práci s květinami, která patří k těm nejkrásnějším!


Pomůcky pro tvorbu vázaných a vypichovaných kytic, stejně jako dekorační materiály můžete nakoupit v našem e-shopu. 
Pokud se Vám článek líbí, podpořte chod tohoto webu jeho sdílením!

Napsala Eliška Kadlecová