Čerstvý špenát ze zahrady

Čerstvý špenát ze zahrady

Špenát je listová zelenina plná vitamínů.

Špenát je listová zelenina plná vitamínů. Pochází z Persie, do Evropy se dostal díky křižáckým výpravám. Latinsky spinacea oleracea. Listy špenátu jsou sytě zelené, řapíkaté, oválné se zakulacenou špičkou. 

  • špenát  je jednoletá i ozimá listová zelenina
  • špenát vyséváme časně na jaře nebo na podzim do řádků 30 cm od sebe
  • rostliny sklízíme při výšce 5 cm, nebo protrháváme listy cca. 2,5 cm nad zemí, aby mohly rostliny znovu obrůst
  • sklizeň lze prodloužit postupnými výsevy

Nejvíce asi špenát proslavil Pepek Námořník. Paradoxně není tak úplně špenát zdroj síly a železa ,ale obsahuje bohatou škálu jiných důležitých vitamínů. Např. vitamín A, C, E, K ovlivňující srážlivost krve, antioxidanty snižující riziko infarktu a prevence rakoviny, kyselinu listovou, cholin, inositol, které zpomalují kornatění tepen, vápník, fosfor, a další.

Většina z nás zná špenát pouze ze zmrazené kostky. Čerstvý listový špenát můžeme použít v mnoha receptech např. do lasagní, slaných palačinek, jako dušenou přílohu k masu, na másle, atd. Přípravy se nebojte, i když jste kuchař začátečník. Uvidíte, jak příjemně špenát zpestří váš jídelníček.

Zdravý salát můžeme vytvořit smícháním listových salátů a lístků čerstvého špenátu. Šťavnatá chuť vás mile překvapí. Špenátové listy chutnají kořeněji než listové saláty.

Špenát je z 90% tvořen vodou, proto ho zbytečně nerozvařujeme.

Špenát je vhodný při redukční dietě.

Kdy vysadit špenát?

Špenát vyžaduje hlinitou, vlhčí, neutrální (6,5 - 7,5 pH) , nezamokřenou půdu a slunné stanoviště. Rostlinky si předpěstujeme buďto v pařeništi nebo ve skleníku. Osivo vkládejte do řádků, které jsou od sebe vzdálené 7 cm a hustěji než obvykle. Po dobu klíčení udržujeme vlhčí půdu.

Můžeme použít i bílou ochrannou textilii, která odráží slunce a zabraňuje odpařování vody ze záhonu.

Vždy dodržujeme výsev dle návodu na obalu.

Klasický špenát má kulaté semeno. Semena mohou být ostnatá, nebo s drsným povrchem.

Špenát je rychlá zelenina, po výsadbě jde velmi brzy do květu. Proto vysazujeme časně na jaře (březen, duben), nebo na podzim (konec srpna). Listy se dají sbírat již 45 dní po výsadbě. Nejlépe špenát zraje při teplotě 12-15°C. 

Za jeden rok se tedy dá špenát vysét a sklidit 3x po sobě. Špenát můžeme postupně dosévat. Pokud již má špenát květy, mohou být listy hořké, proto vždy sklízíme listy před květem.

Špenát je v našich podmínkách mrazuvzdorný. Ozimé odrůdy vyséváme přímo na záhon první nebo druhý týden v září. Lépe si vybrat slunný den, kdy je půda ještě trochu prohřátá.

Na záhonu sázíme špenát do sponu 30x30 cm. Listy špenátu tvoří bohatý trs, krásnou růžici, kterou postupně utrháváme.

Špenát listový má kořeny mělce pod povrchem, proto okopáváme opatrně.

Špenátová semena můžete smíchat s osivem běžně pěstovaných listových salátů. Získáte tak pestrou směs jak po stránce tvaru listů, tak po stránce chuťové na jednom záhonu. Listy tak můžete česat současně.

U špenátu stejně jako u další listové zeleniny hlídáme hladinu dusičnanů, dohnojujeme pouze doporučenými hnojivy, nebo přírodní kopřivovou jíchou. Hnojíme mezi řádky.

Zajímavostí je jahodový špenát (chenopodium foliosum), který je napůl okrasný a napůl jedlý. Má drobné plody podobné malinám. Oživí každý prázdný kout zahrady.

Listovou zeleninou, která nejde do květu a je dobře vyšlechtěná je špenát listový - novozélandský (Tetragonia expansa),  který tvoří rozložité keříky se špičatými šípovitými listy.

Špenát je vděčná rostlina, která vám poskytne vitamíny po celý rok. Sklizené listy můžeme uchovat v mrazícím boxu.