Pěstování Kanadské borůvky na zahradě

Pěstování Kanadské borůvky na zahradě 

Kanadská borůvka (lat. Vaccinium corymbosum) - je též známá pod méně známým názvem brusnice chocholičnatá. Borvka je rostlina z čeledi vřesovcovitých.  Kanadská borůvka již dle Kanady v názvu značí, že pochází ze Severní Ameriky. V Evropě zdomácněla a daří se v našich podmínkách vypěstovat hojnou úrodu. Kandská borůvka je keř, který dorůstá do výšky ař 2,5 m. Kvete v dubnu až květnu, její květy jsou v květenství hroznu v barvě od bílé po narůžovělou až po růžovou. Listy se střídají na stonku a mají vejčitý tvar, leskle zelené barvy.  Plody jsou velké, krásně sytě modré až fialové. Sladké, plné chuti a vitamínů, pro něž borůvku pěstujeme.

Kanadská borůvka byla v Americe vyšlechtěna do více druhů, které zaručují vyšší výnosnost, větší plody, plnější chuť, mrazuodolnost, či dobrou skladovatelost. Neznámější odrůda je Bluecrop - podle ní jsou posuzovány i další odrůdy. Bluecrop zraje na konci července a dospělá rostlina dá 4,5 - 6 kg úrody. Odrůda s největšími plody ja Torro.

Pěstujeme kanadskou borůvku

Stanoviště pro vysazení borůvek si dobře promyslete, protože borůvky se dožívají i 30 - ti let, v ojedinělých případech i 60 - ti let. Borůvky mají rády polostín i plné slunce. Můžete je tedy vysadit do zákrytu stromu nebo keře, který jim část dne zastíní, ale ne příliš mnoho a dlouho. Ideální pro výsadbu je 2-3 letá rostlina.

Výsadba

Borůvky vysazujeme do sponu  2x1 m, na jaře, kdy mají dostateč času zakořenit. Lze je však také sadit na podzim. Vzhledem k tomu, že patří do čeledi vřesovcovitých mají specifické požadavky na půdu. Pěstování je podobné jako u rododendronů a azalek. Borůvky jsou citlivé na obsah vápníku v půdě.  Proto si vybíráme půdy kyselejší, optimální pH je 3,5 - 5. Těmto podmínkám vyhovuje rašelina. Doporučujeme tedy vykopat jámu cca. 0,5 m hlubokou, nebo odstranit zeminu po celém záhonu, kde budeme borůvky vysazovat. Tuto jámu naplnit rašelinou, nebo směsí rašeliny a drcené kůry , příp. použít substrát určený pro pěstování borůvek, či rododendronů. Dříve se doporučovala lesní hrabanka, v rámci toho, že chráníme naše lesy, využijte raději rašelinu, která je výživově zajímavější. Borůvky mají mělký kořenový systém, můžeme je tedy průběžně domulčovávat, a tím i zajistit to, aby půda nevysychala. Zejména v době tvorby plodů zajistěte, aby byl záhon stále vlhký. To se tolik neslučuje s výběrem slunného stanoviště. Nemůžete-li zajistit pravidelnou závlahu, doporučujeme borůvky vysadit do polostínu (na chalupách, kde nejste denně, apod.)

Výživa a hnojení a růst borůvek

Pro kvalitní a plnou úrodu dopřejte borůvkám kvalitní tekuté nabo granulované hnojivo určené přímo na kanadské borůvky, příp. můžete použít hnojivo na rododendrony. Nepoužívejte hnojiva, která obsahují vápník. Je dobré využít jak startovací hnojiva při výsadbě, tak dohnojování v průběhu vegetace.

Kanadské borůvky začínají plodit čtvrtým rokem, plné zralosti dosahuje rostlina v šesti letech. Rostlinu v jejím růstu a plodnosti podporujeme také pravidelnou zálivkou, která bude pravidelná a bude udržovat půdu v okolí rostliny stále vlhkou. Na kvalitu plodů má vliv také vzdušná vlhkost. Ve vyšších nadmořských výškách plodí borůvky paradoxně lépe, i když jsou tam větší mrazy v zimě, ale v létě je lepší vzdušná vlhkost, než v nížinách. 

Na zálivku není vhodná tvrdá voda, obsahuje vápník. Doporučujeme vodu dešťovou.

Rostliny během prvních dvou let po výsadbě neupravujeme řezem. Třetí rok od výsadby odstraníme ze středu slabé výhonky, čímž zamezíme zahušťování keře. Řez provádíme od začátku vegetačního klidu do doby květu. Udržovaný keř by měl mít 5 až 8 silných, rovných větví s dostatečným množstvím malých přírustků. V plné plodnosti rostliny (šestý až osmý rok po výsadbě) by měli mít rostliny 7 až 12 výhonků různého věku, ale ne starší než čtyři roky. Kdo se řezání bojí, aby rostlinám neublížil, v zásadě platí, že první dva roky neupravujeme řezem vůbec, následující rok od výsadby odřezáváme od spodu rostliny  staré odplozené výhony. Také odstraníme zmrzlé a oschlé větvičky, nebo pokud rostlina příliš bujaře roste.

Rostlinu neokopáváme, protože má mělký kořenový systém, ale udržujeme odplevelenou. Borůvky špatně snáží zaplevelení. Proti prorůstání plevele můžeme použít černou netkanou textílii, nebo domulčovávat kůrou, či pilinami až do výšky 7 cm. Nastýlka i textilie udělají službu i v zimě, kdy chrání rostliny před promrznutím. 

Sklizeň borůvek

Borůvka je rostlina cizosprašná. Kvalitního opýlení docílíme pokud k sobě nasadíme alespoň dvě různé odrůdy. Po opýlení se borůvka pyšní květy hroznovitého tvaru. Bobule dozrávají v průběhu 15 - 35 - ti dnů. Borůvky jsou zralé cca. 1-2 týdny od zfialovění. Pokud  se o rostliny dobře staráme, sklidíme z každého keře 2,5 - 5 kg borůvek. Nejplodnější je keř o stáří 6-ti let.

Borůvky - nejzdravější ovoce

Borůvky patří mezi nejzdravější ovoce na světě vůbec. Posilují imunitu a chrání oganismus před rakovinotvornými buňkami. Zahání stres a únavu. Jsou antioxidanty, obsahují karoten, bioflavonoidy, třísloviny, velké množsví vitamínu C, vitamíny B a provitamím A, dále zinek, ovocné cukry, mangan, draslík, hořčík, chrom, zinek, meď, železo. Díky svému složení regulují hladinu cukru a tuku v krvi, snižují cholesterol, čistí ledviny a močové cesty. Borůvky pomáhají při hubnutí. Chrání před stařeckou demencí. Působí preventivně proti infekcím. 

Borůvky mají velké využití v našem jídelníčku, nejzdravější jsou však čerstvé v ovocných salátech, či koktejlech. Z borůvek můžeme připravit chutné zavařeniny, marmelády, bublaniny, koláče, náplně do koláčů.