Fíkovník jako elegantní bonsai

Fíkovník jako elegantní bonsai

Fíkovník je jediným rodem podčeledi Ficeae, čeledi morušovníkovitých (Moraceae) . V češtině rozlišujeme Fíkus a Fíkovník, botanicky se vždy jedná o Ficus. Fíkovník zastupuje několik druhů od okrasných, přes užitečné, po Fíkovníky s jedlými plody. Jedlé plody má Fíkovník smokvoň (lat. Ficus carica). Plody toho fíkovníku se jí čerstvé, nebo se suší, či zpracovávají na marmelády a čatní. Jedlé plody má např. ještě druh Ficus glomerata rostoucí v Asii a další. Dříve byl pro latex pěstován Fíkovník pryžodárný, který v pralesích dosahuje výšky až 30m. Zajímavý je Fíkovník banyán (lat. Ficus benghalensis), který spouští sloupovité opěrné kořeny z vodorovných postranních větví. Z jednoho fíkovníku tak může být celý lesík kmenů, tuto vlastnost má také Fíkovník posvátný (lat. Ficus religiosa).

Jako pokojové rostliny jsou pěstovány zejména druhy Fíkovník drobnolistý (lat. Ficus benjamina), Fíkovník pryžodárný (lat. Ficus elastica), Fíkovník lyrovitý (lat. Ficus lyrata) a dlouholistý Ficus binnendijkii.

Některé druhy jsou pěstovány jako bonsaje, např. Fíkovník maloplodý (lat. Ficus microcarpa) a Fíkovník retusa - Ficus retusa známý jako 'Ginseng'.

Fíkovník je stálezelený neopadavý strom pocházející z Indie. V pokojových podmínkách vyroste do výšky 0,5-2m. Je to rostlina s tuhými kožovitými listy, které josu poměrně robustní. Mladélísty bývají svěže zelené, starší listy tmavšího odstínu. Listy se vždy vyznačují vysokým leskem. Listy mohou být v barevných mutacích, žíhané bíle, s bílými okraji, apod. Fíkovník je velmi oblíbený mezi pěstiteli. Je nenáročný na světlo, zálivku či péči.

Pěstování fíkovníku

Pokud si chceme Fíkovník opravdu užít a udělat si radost  zajímavou rostlinou,  zkusme si vypěstovat dobře tvarovatelné a zajímavé druhy bonsají právě z Fíkovníku. Výběr druhu bonsaje je důležitý. Fikusy jsou nejhodnější a nejvděčnější panelákovou rostlinkou pro pěstování bonsají. Nevadí jim přetopeno, ani suchý vzduch v zimě. Kdo chcete začít s pěstováním bonsají, můžeme vám právě Fíkovník vřele doporučit. Budete spokojeni, práce vám půjde od ruky, rostlinka bude prospívat a vy se zamilujete do bonsají na první pokus. Hlídejte si jen aby rostlinky nebyly přemokřené, přehnojené a v průvanu. 

Z Ficusu si můžeme vytvořit jak pokojový bonsai, tak venkovní. Záleží na tom, jaké máme prostory, jaký druh bonsaje vybereme, nebo jak chceme aby konečná rostlina (tvar bonsaje) vypadala. u bonsajů je pak dobré přihlédnout k tomu, v jakých klimatických podmínkách rostlina normálního vzrůstu vyrůstá, abychom věděli, jak se k ní chovat v podobě minuaturního bonsaje. Bonsaje ovšem nejsou jen mini stromy. Rozlišují se hned podle několika výškových kritérií, kdy nejvyšší bonsaje mají i 60 cm.

Bonsai znamená v překladu rostlina  ploché nádobě. Když už jsme u té nádoby, je důležitá také z estetického hlediska, bude nám zdobit interiér několik let.

Jak na bonsaje

Bonsaje jsou miniaturní rostlinky, které dodají punc každému interiéru. Působí majestátně a důvěryhodně. Jsou zálibou k opečovávání na několik let, možná na celý život. Z Fíkovníkůse dají vytvarovat krásné a zajímavé kultivary, a kdo se již trochu vyzná, může si vytvarovat snad všechny typy bonsají dle japonského meřítka. I když bonsaje vznikaly již ve starověké Číně, japonci toto umění dotáhli k dokonalosti.

5 základních stylů bonsají:

• vzpřímený styl - rovný kmen
• volně vzpřímený styl - kmen je lehce zvlněný
• šikmý styl - kmen je výrazně zešikmený do pravé nebo levé strany
• volně vzpřímený styl - šikmo rostoucí kmen se zvlněnou linií
• polokaskádový styl - kmen je ohnutý k zemi či víceméně vodorovný - terminál je nad úrovní paty kmene nebo ve stejné výšce.
• kaskádový styl - kmen se ohýbá pod úroveň země, vrchol kmene leží pod patou kmene.

Vhodný ke tvarování je Ficus retusa a  Ficus religiosa, je to zajímavý druh Fikusu díky kořenovým náběhům a kmenu jako bříšku. Má rozložitou korunu, která má dobře stavěné stěžejní větve - základ pro tvarování. Je stálezelený, neopadavý, s množstvím lístků, které mají krátké řapíky. Vyrůstají v podstatě přímo z větví. Kůra stromu je šedohnědá s nádechem do zelena. Ficus můžeme umístit i na přímé sluníčko, ale musíme ho pomalu zvykat, aby se listy nespálili. V zimě pak jako všechny Fikusy vyžaduje teplotu nad 14°C a bez průvanu. Tento druh velice dobře snáší řez, při dostatku světla obrůstá i ze starších výhonů. Zaštipuje se za druhým listem, po vytvoření výhonu o 5-ti až 6-ti listech. Tímto pravidelným řezem dobře docílíme drobného olistění. Při odstříhnutí listu by měl zůstat na větvi malý kousek řapíku z listu. Pokud nezůstane a kmen z nějakého důvodu poškodíme, začně z něj vytékat mléko. Ránu ošetříme hustějším latexem nebo štěpařským voskem.

Substrát na pěstování Fikusů a bonsají se doporučuje upravit a to tak, že na jeden díl přimícháme 2 díly jemného štěrku, nebo antuky či perlitu. Můžeme také použít japonský jíl sušený na sluníčku. Substrát by měl být dobře propustný. Pokud máme vyšší nádobu na větší rostlinu, na dno dáme hrubší štěrk cca. 2 cm. Pokud rostlinu přesadíme, opatrně se zálivkou, aby hlída nebyla suchá, ale aby v misce nestála voda. Při přesazování vždy zastřihujeme kořeny. Sazenice Fikuse přesazujeme každý rok, dvouleté rostliny každý druhý rok a starší rostliny po pěti letech. Pokud je chladnější počasí zaléváme méně, pokud jsou naopak teploty vyšší zaléváme rostlinu častěji, příp. i rosíme. V době vegetace můžeme přihnojovat. V září přihnojujeme draslíkem. Pozor na zalévání tvrdou vodou, vápník může rostlince ublížit. Vápník z vody eliminujeme přidáním rašeliny k rostlině. Můžeme také zalévat převařenou vychladlou vodu.

Fikus nám bude skvěle prospívat. Jeho zdravý vzhled nám bude dělat radost. Můžeme si udělat i více bonsají a zjednoho druhu a mít tak sbírku zajímavých tvarů. Fikus nejčastěji tvarujeme do stylu kaskády, dvojkmen, tříkmen, vzpřímený, strom na kameni, také kořenové tvary. Korunu pak do stylu obláčku, či deštníkového tvaru.

Obecně platí tyto zásady:

• snažme se o co možná nejnižší bonsaj, ideální je poměr 1:7, tzn. kmen stromu 2cm, výška 14 cm
• přednostně odstraníme silnější větve, protože se hůře tvarují. Ponecháme slabší větve, které i udělají bohatější vzhled koruny
• odstraníme čelní větve, aby byl dobrý pohled na kmen rostliny a její celkový vzhled
• odstraníme jednu z větví, které jdou příliš pravidelně proti sobě
• spodní část kmene, asi 1/3 je zcela bez větví
• hlavní větev bonsaje je nasazena co najníže a směřuje doleva, nebo doprava, vždy mírně dopředu
• při pohledu zhora mají být větve rovnoměrně rozložené a neměli by si stínit
• po zastřihnutí by měla koruna působit menší, než bude její skutečný tvar
• větve by se sebe neměli dotýkat v blízkosti kmene
• každý řez je zásah do rotliny, dáme jí vždy čas na regeneraci, další řezy opakujeme po 2 měsících