Ochrana řezných ran po řezu

Ochrana řezných ran po řezu

Řezem stromů zvyšujeme jejich plodnost a udržujeme zdravý růst.  Řez lépe snáší zdravá a bujná rostlina, než tenký a oslabený strom. Vždy než začnete strom tvarovat řezem, podívejte se, zda se mu dobře daří a je pěstován ve vhodných podmínkách. Základem je, že větve řežeme pod úhlem 30-45°vždy cca. 0,5 cm nad pupenem (aby se list nebo větev rozvinula). Dbáme na to, aby všechny řezy byly hladké, s čistými neotřepenými okraji. Rány po odřezání větví doporučujeme ošetřit vždy když je průměr větve větší než 1cm, aby strom nenapadla infekce. Odumřelé, suché a staré větve lze odstraňovat během celého roku. Řez stromů provádíme dle jednotlivého druhu stromu, od zimního spánku, po řez těsně po odplození. Na řez vždy používáme velmi ostré nástroje, aby řez byl co nejčistší.

Rány po řezu doporučujeme zamazat:

• bílou latexovou barvou + fungicid + růstový stimulátor
• stromovým balzámem
• štěpařským voskem

Stromový balzám je určen na ochranu ran ovocných, okrasných a lesních dřevin po řezu, po poškození zvěří a jiným poškozením. Stromový balzám můžeme používat celoročně, snadno se roztírá i při teplotách kolem 0°C. Na rány nanášíme pomocí štětečku, stěrkou, nebo dřívkem ve vrstvě cca. 1mm. Balzám zaschne během několika hodin. Do zaschnutí je třeba nános chránit před deštěm. Nános můžeme opakovat. Obvykle zatíráme rány větší než 1x1cm. Po zaschnutí vytváří prodyšný nelepkavý film, který chrání ránu před nadměrným vysycháním a omezuje pronikání dřevokazných hub.

Štěpařský vosk může být na bázi včelího vosku a plyskyřic, která má určitou odolnost proti houbovým napadením a plyskyřice usnadní přídržnost na ráne. Nebo na bázi lanolinu, vosku a plyskyřic a používá se  k ochraně řezných ran a ran po mechanickém poškození. Vosk  se nanáší na roubovaná a poraněná místa za studena stěrkou, do teploty do 15°C. Dávkování je dle velikosti rány. 

Před ošetřením voskem či balzámem doporučujeme ránu očistit a vyhladit. Používejte kvalitní, ostré nářadí. Na začištění rány stromů je vhodný nůž zvaný "žabka". Řez by měl být vždy kolmo na osu řezané větve.

Mezi odbornou veřejností stále probíhají diskuze, zda rány po řezu ošetřit nebo nikoliv a příp. jakým přípravkem. Přípravky omezují, ale nezabraňují zcela, před napadením dřevokaznými houbami. Některé přípravky zpomalují zacelení rány. Některé špatně snáší povětrnostní vlivy, jiné UV záření. I zde jde výzkum stále dopředu a byli vyvinuty nové stromové balzámy. Akrylátové disperze odolávají dobře povětrnostním vlivům. Rány se obecně samy zacelí, i u člověka, ale používáme náplasti a desinfekci, abychom předešli možnému proniknutí infekce. Obecně se tedy  shodneme, že je vhodnější rány ošetřit a předejít tak možným komplikacím.

Reakce stromu na poranění řezem - zalijí postižené místo mízou, vytvoří tzv. reakční pletivo, které zabrání průchodu patogenů, a aktivuje se dělivé pletivo, které se snaží ránu zarůst.

V minulosti se k ošetření používalo jílovité kaše smíchané s kravinci, ve které je součástí auxin. Nátěry se obtížně aplikují z hygienických podmínek. Nyní se již neaplikují z důvodu malé odolnosti proti povětrnostním podmínkám a také neodolají napadení dřevokaznými houbami.

Je třeba také pečovat o starší rány po řezu, které potřebují ke zhojení i několik let. Zkontrolujte je, zda josu čisté bez nákazy houbamy a obnovte na nich nátěr z vosku či balzámu. Při zanedbání péče se může dřevokazná houba rozšířit dovnitř stromu a tím ho pomalu a trvale poškodit. Strom by se mohl působením houby rozpadnout.