Obejdeme se bez rašeliny?

Obejdeme se bez rašeliny?

Obejdeme se bez rašeliny? může být celosvětově diskutovatelné téma na téma vliv těžby na ovzduší a harmonii přírody, nebo se jen lokálně specializovat na vliv rašeliny při pěstování rostlin na zahrádce.

Obejdeme se bez rašeliny?

Jak vzniká rašelina

Rašelina je laicky velký kus přírodního bohatství, nachází se v rašeliništích (močálech, bažinách, slatích). Celosvětově jsou zásoby rašeliny na 4 trilionech m3 a pokrývá cca. 2% povrchu Země. Státy bohaté na rašelinu jsou např. Irsko, V rašeliny je uoženo velké množství energie. K jejímu vzniku napomáhá vlhké prostředí. Je složena převážně z vegetace - stromů, trávy, hub, organických zbytků, hmyzu a živočichů. Tento materiál se na sebe postupně vrství a rozkládá se. K rychlému rozkladu přispívá hlavně nasycení rašeliny vodou. Rychleji vzniká ve vlhkých podmínkách.Složená je tedy převážně z organických látek - celulózy a organické kyseliny. Rašelina může některý materál i uchovat pro další generace, v rašelině se nachází archeologické vykopávky. Většina rašelinišť byla vytvořena ve vysokých zeměpisných šířkách po ústupu ledovce na konci poslední doby ledové asi před 9000 lety. Rašelina roste/přibývá velmi pomalu, asi milimetr ročně.

Rašeliniště rozeznáváme podle druhu rašeliny na :

  • Slatinná rašelina - neutrální až mírně nakyslá, bohatá na minerálu. Převázně vzniká rozkladem rákosu, ostřic, přesliček. Má vysoký obsah popelovin. Vyskytuje se nejčastěji v nížinách a zamokřených prohloubeninách.
  • Vrchovištní rašelina - je chudá na minerály, vznika z mechu a rašeliníku. Tyto rašeliniště se nalézají na severozápadě Německa. Nachází se v pohořích s plochým povrchem. Tento typ rašeliny je průmyslově těžen.
  • Přechodová rašelina - skládá se z obou druhů, dle typu složení a podmínek.

Použití rašeliny na zahrádce

Nejčastěji se rašlina používá jako příměs do substrátů. V rašelině se dobře daří nejen rododendronům. Urychluje klíčení rostlin. Je přirozeně teplým obalem a dodává živiny. Rašelina zadržuje vláhu v půdě a podporuje růst kořenového systému. Nevýhodou rašeliny je, že brzy vysychá. Neplýtvejte jí tedy na slunných záhonech, kde vám ji pak vysušenou zbytečně rozfouká vítr.

Rašelina je výborně nasákavá a květináče naplněné rašelinou snadno vzlínají a vodou uvolňují živiny pro rostliny. Tyto květináče - rašelinové tablety po vyklíčení rostliny zůstavají při přesazení v půdě a ještě rostlinku zásobují živinami.  Zajišťují to, že při přesazení rostlinek nejsou poškozené kořenové baly a rostlina tak neutrpí při přesazování na své nové stanoviště.  Rašelina je mírně kyselá, vhodná také při pěstování brusinek, či borůvek. V rašelině se daké dobře daří okrasným rostlinám jako jsou vřesy, azalky, apod. 

Substrát z rašeliny si můžeme sami namíchat, zlepšuje kvalitu písčitých půd. obohacuje je o živiny. Kvalitní již namíchané substráty se dají zakoupit. Pozor na nekvalitní rašelinu, může obsahovat hmyz, který poškozuje rostliny. Rašelina lze prohřát v mikrovlnce v uzavřeném igelitovém pytlíku. Rašelinu přidáváme všude tam, kde je třeba provzdušněná, vlhká půda.

Zajímavosti

Malokdo asi ví, že za správných podmínek je rašelina nejrannější etapou v tvorbě uhlí. Rašelinové brikety jsou vhodné ekologické topení. Ekologické ale do jaké míry. Přírodu je třeba chránit, netežit ji do vyčerpání všech zdrojů. 
  
Rašelina také může obsahovat stopové množství těžkých kovů, jako je rtuť. Zdroje rtuti mohou souviset s pronikáním metanu, který stoupá z velké hloubky a reaguje s rašelinou.

Největší nerostné bohatství v podobě rašeliny má Rusko, Bělorusko, Ukrajina, Irsko, Finsko, Estonsko, Skotsko, Polsko, severní Německo, skandinávie, Nový Zéland, Kanada, Michigan, Florida, a další.

V Česku se rašelina těží  na Šumavě, ve Slavkovském lese u Krásna a v dalších lokalitách. Na vytěžených rašeliništích někdy vedou naučné stezky (např. Blatská stezka, Chalupská slať), kde si můžete zajet, a seznámit se tak s typickou vegetací, která pro vás může být inspirací také pro vaši zahradu.

Těžba rašeliny je považována za hrubá zásah do biologické rozmanitosti složení půdy a krajiny. Při těžbě se ruší stanoviště volně žijících živočichů. Težba tohoto přírodního zdroje může způsobit únik škodlivých látek do ovzduší. U vysušené rašeliny může docházet k samovolnému vznícení a požárům. Podzemní požáry zapalují lesy na povrchu země. 

V pravěku byly rašeliniště považovány za domovy duchů a spirituální místa. 

Rašeliniště patří k nejvíce ohroženým přírodním úkazům. Těžbou rašeliny ztrácíme kus cenné přírody.

Celosvětově je těžba rašelinišť diskutována a hledá se nejhodnější řešení pro zachování harmonie přírody a důsledků vznikajících v biologických procesech světového podnebí.