Zelené hnojení

Zelené hnojení

Zelené hnojení - je posilující výživa pro vyčerpanou půdu po zimě. Zabraňuje erozi půdy a chová se ekologicky. Pokud používáte zelené hnojení, můžete si s klidným svědomím říci, že vše co pěstujete, je bio.

Zelené hnojení

Zelené hnojení zlepšuje kvalitu a úrodnost půdy. Je-li půda nezakrytá, působením deště a větru se vymývá a vysychá její úrodná vrstva. Zelené hnojení je důležitou ochranou půdního fondu. Na zelené hnojení se nejčastěji vysévají jednoleté rostliny s krátkým vegetačním obdobím. Mělce kořenící rostliny po zarytí obohacují půdu o humus. Hlouběji kořenící druhy (bob, jetel) prokypří půdu více než je délka rýče. Bob je rostlina, jejíž hlízkovité bakterie obohacují půdu o dusík. Zelené hnojení vysévejte s rozmyslem, co po jeho zapracování dále na záhon vysejete. Hořčiči a řepku nesázejte tam, kde budete dále pěstovat košťáloviny. Pokud máte v plánu pěstovat luštěniny, navysévejte před nimi vikev, bob ani jetel. Nejuniverzálnější zelené hnojení je svazenka, ta nemá příbuzné mezi běžně pěstovanými druhy zeleniny. Svazenka je navíc rychlou rostlinou, stačí jí 6 týdnů k růstu, má bohatý kořenový systém, který půdu prokypřuje, a dobře snáší i sucho. Zelené hnojení reguluje přirozeným způsobem fyzikální vlastnosti půdy. Težké půdy provzdušňuje a suchým půdám zlepšuje přívod vody a zásobení živinami. 

Zelené hnojení vyséváme ihned po sklizni zeleniny, a jiných úrodných rostlin. Záhon nenecháváme jen tak, aby nestihli působení eroze půdy začít. Zelené hnojení na záhonu můžeme průběžně sekat a vždy nechat ležet jako mulč. Zelené hnojení sečeme v době květu, kdy je jejich obsah nejhodnotnější. Rostliny můžeme nechat kvést co nejdéle, právě kvůli tomu, že přilákají nejvíce hmyzu a včel. Nesmíme je však nechat  kvést tak dlouho, aby květy dozrály do semen. Vysemeněné zelené hnojení do půdy nezarýváme, ale odstraníme ho ze záhonu. Pokud máme sekačku na trávu, můžeme zelené hnojení při sekání rozdrdit, o to je pak proces obocaní půdy rychlejší. Jednoleté rostliny většínou zetlejí a rozpadnou se samy na záhonu. 

Zelené hnojení můžeme při výsevu různě mixovat. Můžeme k sobě sít např. aksamitník a měsíček, který potlačuje háďátka, k tomu namíchat slunečnici a ředkev olejnou, která kypří půdu, a k nim přidat hrách, bob, vikev, fazoli, či jetel, který obohacuje půdu o potřebny dusík. 

Které zelené hnojení vyséváme a kdy

Na jaře - to je nyní aktuální - vyséváme rostliny, které jsou odolné vůči chladu, oves, hrách,bob a jarní vikev. Tyto rostliny vyséváme velmi brzy zjara, jakmile roztaje poslední sníh. Zelené hnojení vyséváme na záhony, na nichž budeme dále pěstovat papriky a rajčata.

V létě -  jakmile ze záhonů sklidíme rannou zeleninu a brambory, vyséváme na sklizené pole slunečnici, svazenku, pohanku, měsíček, hořčiči, řepku a řepici. Nebo různé kombinace těchto užitečných rostlin. Na letní zelené hnojení se hodí i salát, špenát, fazole či košťáloviny.

Na podzim - vyséváme ozimé druhy rostlin, jako jsou např. žito nebo ozimá vikev. Rostliny půdu pokoření a tím vytvoří odolný půdní pokryv. Tento půdní pokryv ochrání půdu před erozí. Tyto rostliny na jaře můžeme zarýt do půdy, nebo je využijeme  ke krmení.

Bobovité rostliny můžeme vysévat na záhon tam, kde pěstujeme rajčata. Tyto rostliny mohou plodit vedle sebe a např. bob dodá rajčatům za růstu dostatečné množství dusíku do půdy. 

Běžně používané zelené hnojení:

  • Pro zahrádku (hrášek, svazenka, hořčice, aksamitník, měsíček, pohanka).
  • V zemědělsví (hrách, jetel, bob, vikev, hořčice, řepka, oves, žito).

Proč je důležitý výsev zeleného hnojení

  • Ochrana půdy před vysycháním, působením dešťové vody a povětrnostními podmínkami.
  • Je universální hnojivo, kterým můžeme nahradit až z 50% chlévskou mrvu.
  • Omezuje růst plevelů, a tím i zaplevelení záhonů.
  • Prokypření, prokořenění půdy, její oživení a zlepšení struktury.
  • Podporuje tvorbu humusu.
  • Zneškodňuje škůdce a houbová onemocnění.
  • Po zarytí do půdy zlepšuje její bohatost na živiny.
  • Vikvovité rostliny obohatí půdu o dusík.
  • Takto osázený a oživená záhon přiláká mnoho užitečného hmyzu.

Pro kvalitu půdu je prospěšná nejen nadzemní část rostlin zeleného hnojení, ale také její kořenový systém. Kořeny rostlin vhodných k zelenému hnojení mají mikroskopické koříky, které postupně dorůstají a odumírají. Odumřelé kořínky se stávají potravou půdních organismů. Tyto kořínky a organismy mají velký podíl na tvorbě humusu a tím i úrodnosti půdy. Tomuto procesu se říká "kořenové vlášení". 

Výsev zeleného hnojení můžete opakovat i několikrát do roka. Po odplození brambor, můžete vysít na záhon např. hořčiči, jak doroste do výšky 50 cm při květu, můžete ji zarýt do půdy a znovu vysít. Rostliny vhodné k zelenému hnojení jsou nenáročné na zálivku, jsou odolné vůči suchu a do květu přicházejí přirozeně. Po zarytí můžete záhony zalévat rostlinnou jíchou, která urychlí rozklad (tlení) zeleného hnojení a přidá další živiny do půdy.

Při vhodném výběru rostlin, můžete vysít zelené hnojení také na okrasný záhon. Nejčastěji se však na těchto záhonech mulčuje kůrou.

Možná vás odradí čas a námaha, kterou budete věnovat osetí záhonu zeleným hnojením a jeho následné zapracování. Vemte však v potaz ekologický dopad na pěstování rostlin na vaší zahrádce, na to co jíte, a čím rostliny určené ke spotřebě hnojíte. Zelené hnojení je ekologické, vyživí půdu, a navíc ochrání její vrchní úrodnou půdu před vyplavením a erozí. 

Autor: Hana Michalíková