Benedikt lékařský - znáte ?

Benedikt lékařský - znáte ?

Benedikt lékařský - neboli Benedikt čubec (lat. Cnicus benedictus) - je jednoletá, statná, bodlákovitá rostlina z čeledi hvězdnicovitých (lat. Asteraceae). Lidově je nazývám jako čubet, ostropes, krásovlásek, hořký bodlák nebo také zaječí ouško. Rostlina pochází z jižní Evropy a roste také planě v Sýrii, Persii a na Zakavkazku. Zvláště v Maďarsku a Durynsku se Benedikt hojně pěstuje pro lékařské účely. U nás se Benedikt lékařský pěstuje spíše jako rostlina lékařská než jako koření pro kuchařské účely. Ve volné přírodě se léčivka vyskytuje zřídkakdy.

Benedikt lékařský je rostlinou dorůstající až do výšky 50-60 cm. Rostlina je to žláznatě chlupatá. Lodyha načervenalá, odstále větvitá, lepkavá na povrchu jako listy. Listy jsou dlouhé, bodlinaté, střídavě kopinaté až vejčité s širokým křídlatým řapíkem. Květy jsou na koncích vejčitých větviček. Mají příjemně žlutou barvu, na okrajích hnědočervené ostny. Květy po stranách, nemají bliznu ani pestík. Květy uvnitř jsou větší a mají pěticípou korunu. Kvetou v červnu a červenci. Plody Benediktu jsou chmýřité nažky, mají sladkou chuť.

Pěstujeme Benedikt lékařský

Benediktu se zavděčíme, dopřejeme-li mu slunné stanoviště, chráněné před větrem. Prospívá v hluboké, výživné půdě, která je vlhčí a bohatá na vápno. Chlévskou mrvu můžete do budoucího záhonu zapracovat již na podzim. Pokud i později, při růstu rostliny, budete přihnojovat vápnem, zvýší se sklizeň natě.

Semínka Benediktu lékařského - se vysévají již v dubnu, do řádků od sebe vzdálených 35 cm. Můžete využít záhon po okopaninách. Klíčí obvykle cca. po 10-ti dnech. Semínkavysévejte klidně hustěji, jakmile povyrostou, je třeba je projednotit. Pokud necháme záhon zarůst, je třeba rostliny pokosit srpem ve výšce 10 cm nad zemí. Pokud máme vyjednoceno, a je zástřih snadnější, zařezáváme rostliny nožem. Na sušení jsou cenější mladé listy než celé natě. Záhon s mladými rostlinkami odplevelujte. Větší rostliny rostou tak hustě, že jimi již žádná plevel neprokoukne.

Nať, která je olistěná, sklízíme krátce před květem na začátku června. Benedikt můžeme sklízet 3x, poprvé natě s listy, podruhé květy a nakonec semena. Benedikt lékařský sušíme ve stínu, nebo v troubě o teplotě 40°C. Semena se sklízí těsně před úplnou zralostí. Celé hlávky se utrhnou a nechají dozrát na slunci.

Léčivka

Benedikt pěstujeme hlavně pro nevonnou, silně až hořce chutnající látku centaurin. Také na výtažky pro éterický olej, tříslovinu, sliz a pryskyřici. V lidovém lékařství se používá na odvary při žaludečních potížích a bolestech prsních a jaterních. Sladkých olejnatých semen se používá při píchání v bocích jako např. sušené švěstky. Sušené natě Benediktu za čerstva nepříjemně páchnou a chutnají trpce hořce. Nenechte se tím  odradit. Užívání Benediktu má silné antivirové účinky. Pomáhá při očistě organismu, má antibakteriální účinky, dále při rekonvalescenci po operacích trávícího ústrojí, při obtížích se žlučníkem. Antivirového účinku léčivky se využívá při léčbě pásového oparu. Zevně jej lze použít na špatně hojené rány, kožní záněty, bércové vředy, lupénku, a ekzémy.  Nálev, který se užívá vnitřně připravíte z jedné lžičky sušené drogy a 1/4 l vody. Takto připravený šálek léčivého čaje užíváme 2x denně. Benedikt neužívejte při ledvinových poruchách a neužívejte ho nadměrně dlouho. Předávkování touto drogou může vyvolat zvracení a podráždění ledvin. Benedikt má uplatnění také ve zvěrolékařství. Hořký kořen Benediktu lékařského se přidává do některých likérů, či vín. 

Autor: Hana Michalíková, www.rostliny-semena.cz