Košťálová zelenina - do první tratě

Košťálová zelenina - do první tratě

Košťálová zelenina - do první tratě - chutná, zdravá a velmi oblíbená. Jak ji nejlépe pěstovat, hnojit, zalévat a sklízet? Čtete více zde...

Košťálová zelenina -  do první tratě

Košťálová zelenina pochází z planého druhu brukve zelné (lat. Brassica oleraceae). Patří do čeledi brukvovitých (lat. Brassicaceae). Jejím domovem je Středomoří, východní Asie a východní Evropa. Do této čeledi patří především dvouleté rostliny, které v prvním roce vytvářejí konzumní části a v druhém roce semena. Vyjímečně vykvétají již v prvním roce. Jednoletými košťálovinami jsou květák a brokolice.

Všechny košťáloviny, s vyjímkou kedlubnů, pěstujeme na záhonech v první trati. Tzn. zásada č. 1 - záhony určené k pěstování košťálovin hnojíme především odleželým chlévským hnojem, popř. kompostem. Všechny košťáloviny navíc potřebují dostatek draslíku. Ten dodáváme hnojením půdy před výsadbou! formou síranu draselného.

Předpěstování košťálovin

Předpěstování košťálovin je velmi důležité. Předpěstování nám zajistí bohatější a přesnější sklizeň. Předpěstovávat můžeme brzy z jara v teplém skleníku či pařeništi. Rané odrůdykošťálovin vyséváme již během února nebo na začátku března. Pozdní druhy košťálovin vyséváme v červnu.

U časných jarních výsevů přepichujeme asi 1-3 cm vysoké rostlinky s vyvinutými děložními lístky  do hlubších sadbovačů.  Včasným přepichováním můžeme zabránit rozšíření nemoci "padání klíčních rostlin". Proti této houbové chorobě můžeme použít jako prevenci Previcur, kterým spolu s převařenou vlažnou vodou zalijeme nachystaný substrát.

Hlávkové zelí

(lat. Brassica oleracea, var. capitata) - patří mezi nejoblíbenější a nejrozšířenější zeleninu. Používá se jak k přímému konzumu v čerstvém stavu, tak k nakládání. Obsahuje velké množství vitamínů A, B, C a z minerálů draslík a síru. Zelí potřebuje ke svému růstu vlhčí prostředí. Proto se mu daří i ve výše položených oblastech. Je náročné na dostatek vápníku v půdě. Zelí se nedaří v kyselejších půdách. Podle délky vegetační doby rozlišujeme zelí rané, polorané, polopozdní a pozdní.

Rané odrůdy pro sklizeň koncem května vyséváme již v polovině února. Polorané odrůdy vyséváme v březnu, polopozdní a pozdní v polovině května až začátkem června. Sadba raných odrůd vyžaduje přesazování do větších kelímků. Sadba pozdních odrůd přepichování nepotřebuje vůbec, pokud ji vysejete řídce.

U hlávkového zelí vysazujeme předpěstované rostliny na záhon včetně kořenového balu z kelímků. Vždy se usadíme do připravených jamek. Jamky hloubíme ve sponu 50x50 cm. Nebojíme se je zasadit na záhonu dostatečně hluboko. Zeminu přihrneme až k "srdéčku" rostlinky.

Zástupce raných odrůd zelí je např. ZORA - jedná se o nejranější odrůdu bílého zelí pro pěstování na záhonech. Je odolná proti předčasnému vybíhání do květu. Tvoří dobře uzavřenou hlávku světle zelené barvy.

Zástupce odrůd vhodných k uskladnění je např. POLAR - tato odrůda je jedna z nejvýnosnějších a je dlouho skladovatelná. U této odrůdy se osvědčil přímý výsev na záhon v dubnu. Vzešlé rostlinky se jednotí na vzdálenost 60 cm od sebe.

Zástupcem kruhárenských odrůd je např. POUROVO ČERVENÉ - s hlávkami o hmotnosti 3-5 kg. Výsev proveďte v dubnu, sklízejte na podzim. Dobře uskladněné vydrží 3-4 měsíce.

Kapusta hlávková

(lat. Brassica oleracea, var. sabauda) - je zeleninou méně rozšířenou než zelí. Je hodnotnou zeleninou plnou vitamínu C a A a minerálů jako jsou fosfor, draslík síra, vápník a další. Kapustu pěstujte obdobně jako zelí. Její nároky na kvalitu půdy jsou však skromější. lépe snáší drsnější klimatické podmínky a je odolná vůči  mrazíkům. Pod sněhovou pokrývkou přečká i silnější mrazy. Pro rané pěstování vyberte odrůdu RAKETA - je vhodná pro pěstování v přitápěných sklenících. Tvoří menší hlávky, sází se tedy do sponu 25x25 cm.

Z pozdních odrůd vyzkoušejte např. VERTUS - která je výborné chuti. Vysévá se do sponu 60x60 cm. Má vegetačné obdoví 50-190 dní.

Kadeřávek

alias Kapusta kadeřavá (lat. Brassica oleracea, var. acephala) - se vyskytuje v mnoha formách a odrůdách, které se od sebe liší barvou, tvarem, vzrůstem i zakadeřením. Jedná se o prakticky skvělou, ale nedoceněnou zeleninu. Obsahuje vysoké množství vitamínů a minerálních látek, které zdaleka předčí kapustu hlávkou. Jelikož je mrazuvzdorný, můžeme kadeřávek konzumovat čerstvý po celý rok. Zkadeřené listy bývají po prvních mrazech chutnější.

Kadeřávek je nenáročný na pěstování. Vypěstujeme ho i v polostínu. Vysévá se v květnu řídce na výsevní záhon. Odkud ho přepichujeme v červenci na klasický záhon ve vzdálenosti 60 cm od sebe.

Kapusta růžičková

(lat. Brassica aleracea, var. gemmifera) - je nejmladším zástupcem košťálové zeleniny. Velmi dobře snáší silnější mrazy a je velmi vhodná pro spotřebu v zimním období. Je velmi náročná na živiny v půdě. Daří se jí dobře ve vlhčích a vyšších polohách. Její vegetační doba je 160-180 dní. Růžičkovou kapustu vyséváme v polovině dubna na výsevní záhon. Nejpozději v polovině června ji přesazujeme na záhon do sponu 60x70 cm. Rostliny přesazujeme hluboko. Během růstu je ještě přihrnujeme. Abychom podpořili vývin růžiček, vyřízneme rostlinám koncem srpna vrchol. Listy však neodlamujeme. Růžičková kapusta snáší mrazy do -15°C.

Která je vaše nejoblíbenější? Sdílejte s přáteli na Facebooku!

Autor: Hana Michalíková