Košťálová zelenina - náročnější

Košťálová zelenina -náročnější

Květák, brokolice, a pekingské (čínské) zelí patří mezi velmi oblíbenou zeleninu. S jejím pěstováním to ovšem tak jednoduché není. Aby košťáloviny dobře prospívaly, vyžadují především správně připravenou půdu. Na podzim hluboce zrytou, se zapraveným kompostem, nebo chlévskou mrvou. Všechny košťáloviny potřebují k růstu draslík. Draslík dodáváme do půdy před výsadbou formou síranu draselného.

Květák

lat. Brassica oleracea var. botrytis - patří mezi jednu z nejoblíbenějších zelenin. Obsahuje vysoký obsah vitamínů. Z minerálních látek obsahuje fosfor, draslík a vápník. Patří mezi snadno stravitelné zeleniny. Je to z toho důvodu, že zdužňatělá květenství (růžice) obsahují méně buničiny než ostatní košťáloviny. Z pěstovaných košťálovin patří květák mezi ty nejnáročnější.

Pro úspěšné pěstování květáku je potřeba:

• slunné stanoviště (ve stínu se květáku nedaří)
• záhřevnou a vlhčí půdu
• vysoký obsah živin v půdě
• častá a pravidelná zálivka
• výběr vhodné odrůdy

Při rychlení květáku dbejte na vysoký obsah živin v půdě a teplo. Pokud budete květák předpěstovávat v pařeništi je třeba ho založit chlévským hnojem. Aby úroda stihla dozrát, vysévejte květák již v únoru. Rostliny přepichujte a dopředpěstujte samostatně ve větších sadbových květináčích. Při přesazení sazenic na záhon doporučujeme nadkrytíochrannou fólií.

Předpěstovanou sadbu postupně otužujte. Po otužení přesazujte v polovině dubna na záhon. Záhon by měl být zrytý, upravený a přihnojený. Rostlinky vysazujte dostatečně hluboko. Sázejte ve vzdálenosti 50 cm od sebe. Květák potřebuje neustálé přihnojování kompostem nebo chlévskou mrvou. Používejte také průmyslová hnojiva. Ateď ten tajný kód hnojení: Před výsadbou pohnojte záhony síranem amonným, superfosfátem a draselnou solí. Pak postačí během vegetačního období přihnojování ledkem amonným s vápencem. Pokud nechcete takto kombinovat, pak se držte klasického a účinného hnojení Cereritem. Cererit mj. obsahuje také molybden. Ten je velmi důležitý, jeho nedostatek může způsobit tzv. vyslepnutí růžic. Vysoký obsah živin v půdě je velmi důležitý!  Malé a pomalu rostoucí rostliny značí nedostatek živin a vláhy. Při opožděné výsadbě vytvoří květák růžice pozdě. Je ale možné ho přesadit a dopěstovat ve skleníku, pařeníku, atd.

Odrůdy květáku např. BORA - velmi raná odrůdy. Po předpěstování je vhodná pro pěstování na záhonu. Při slunném počasí je třeba zalamovat listy, které ochrání růžici před zažloutnutím.

Brokolice

lat. Brassica oleracea, var. italica - je u nás asi nejméně rozšířenou pěstovanou košťálovou zeleninou. Pěstuje se přesto snadněji než květák. Také obsahuje ještě více vitamínů než květák. Je bohatou zásobárnou vitamínu C a E a provitamínu A. Kdo se s brokolicí ještě nesetkal - jedná se košťálovinu s mohutnější ztlustlou lodyhou, která je ukončena růžicí a dužnatými růžičkami.

Brokolice se pěstuje snadněji než květák. Jak teda na ni? Kde se jí dobře daří? Brokolice prospívá ve vyšších podhorských polohách. Vyhovuje jí vlhčí prostředí. Vysévá se nejčastěji v červnu na výsevný záhon. V červenci brokolici přesazujeme, také do první tratě, 50-60 cm od sebe. Z červnového výsevu je brokolice zralá v září. Sklízíme ji tak, že nejprve odřízneme hlavní růžici s 15-20ti cm částí dužnatého stonku. Je to proto, že do prvních mrazíků dorůstají další růžice z postranních výhonů.

Vyzkoušejte odrůdu brokolice LIMBA - tvoří velké chutné růžice. Je vhodná i pro podzimní pěstování a po zářezu nasazuje i boční růžice.

Pekingské (čínské) zelí

lat. Brassica pekinensis - patří mezi košťálovou zeleninu, i když je běžně řazeno mezi zeleninu listovou. Je to zřejmě z toho důvodu,  že většinou se čínské zelí konzumuje za syrova jako hlávkové zelí. Pokud se podvolíte fantazii, můžete čínské zelí tepelně upravit jako špenát, řapíkatý celer nebo hlávkové zelí.Také obsahuje vitamín C a provitamín A.

Pekingské (čínské) zelí je nenáročnou zeleninou. Prospívá ve vlhčích půdách. Vyhovuje mu i vyšší vzdušná vlhkost. Daří se mu ve vyšších polohách. Čínské zelí má krátkou vegetační dobu. Na úrodu tedy nečekáte dlouho. Dozrává do dvou až tří měsíců.

Čínské zelí vysévejte až v létě, v zavedeném termínu, kolem 15. července. Není třeba čínské zelí vysévat dříve, protože by dlouhé slunečné dny nutily rostlinu do květu. Hlávky by se nevyvíjely. Rostlinu nevyséváme ani později. Hlávky by nemuseli dozrát do prvních mrazíků.

Pekingské zelí si můžeme předpěstovat. Před výsevem rozhodíme na záhon Cererit. Dávkujeme 50g na m2. Po vzejítí rostliny jednotíme na vzdálenost 25 cm od sebe. Řádky vyséváme 40 cm od sebe. Je důležité rostliny během růstu okopávat a zavlažovat! Zavlažování a kropení nemá jen výživnou funkci. Častým kropením hlávek zelí zamezíme výskytu dřepčíků a blýskáčků, kterým se ve vlhkém prostředí nelíbí.

Pekingské (čínské) zelí sklízeme postupně. Pokud ho máme na záhoně dělé než 2 měsíce a již začínají první mrazíky, doporučujeme vám ho nadkrýt tunelem z tepelné fólie. Nebo můžeme hlávky i s kořeny vyjmout a nechat dozrát v teplém pařeništi, příp. uložit do sklepa. Temnejší prostředí nemá vliv na vývin hlávek.

Oblíbenou odrůdou je

HILTON

- dosahuje hlávek o hmotnosti až 1 kg. Vysévá se v polovině července. Do zámrazu sklízíte velké hlávky soudkovitého tvaru.

Znáte tajemství, jak vypěstovat ty nejplnější růžice květáku?

Sdílejte s přáteli na Facebooku!

Autor: Hana Michalíková