Tymián obecný

Tymián

Tento silný malý, silně dřevnatý keřík, jemně aromatický si jistě našel místo v našich zahrádkách již před mnoha a mnoha lety. Dříve byl tymián považován za kouzelnou bylinku, která měla údajně chránit před čarodějnictvím a zlými silami. Ve středověku se tymián zásluhou benediktýnských mnichů dostal přes Alpy do střední Evropy a od té doby se v zahradách pěstuje jako léčivá a kořenová rostlinka. Nyní je rozšířený nejen v celé Evropě, ale i v Africe či USA.

Svou výškou nijak nepřesahuje přes ostatní léčivé bylinky, je to zakrslý keříček kolem 50ti cm vysoký. Má hustou stavbu stonku, listy tymiánu jsou tmavozelené, úzké, malé, vespod žlázkaté. Květy jsou pyskaté, růžové až fialkové a objevují se na rostlině od června do září. Tymián je jako rostlinka velmi specifická svou vůní a chutí, která je jemně nahořklá a silně aromatická. Tymián lze zaměnit s mateřídouškou obecnou, která u nás hojně roste na stráních, mezích a v suchých travnatých porostech. Od tymiánu se liší tím, že je to trvalka a její lodyha je ve spodní části slabě zdřevnatělá. Záměna těchto dvou rostlin nemá naštěstí žádné škodlivé účinky, neboť mateřídouška účinkuje stejně jako tymián, ale slaběji.

Tato víceletá rostlinka se pěstuje buď ze semen, nebo ji můžeme koupit jako mladou rostlinku. Ze semen se pěstuje tymián klasicky jako ostatní bylinky, čili vysetím do půdy. Semenáčky však rostou pomalu, posléze se rozrůstají do všech stran, a pokud je stonek ještě měkký, tak visí přes okraj květináče. Pokud tyto stonky budeme ohýbat stále zpátky, ty vytvoří polštář. Můžeme ho vysazovat buď doma do květináče, na balkóny, okenní římsy či do volné půdy. Na balkón či terasu se hodí tzv. francouzský tymián, kterému se také říká letní tymián, neboť tento druh roste rychleji, avšak není odolný proti mrazu. Do volné půdy se hodí tzv. německý nebo zimní tymián, který odolává mrazu.

Aby se plně rozvinulo aroma tymiánu, je vhodné ho umístit na slunné a teplé místo. Daří se mu v propustné půdě s dostatkem humusu a vápna. Roste raději v suchu, proto mu nevadí ani chudší půda. Pokud ho vyséváme doma, substrát by měl být v poměru ½ substrátu, ¼ kompostu, ¼ písku s trochou vápna. Tymián umísťujeme do květináčů, truhlíků, misek, na balkón a terasu, do truhlíků na květiny za okno, venku do volné půdy či také na skalku. Vždy by ale měl být umístěný na místě, kde je hodně slunce. Zálivka nemusí být tak vydatná, neboť raději roste v suchu. Tymián můžeme sklízet neustále.

Tymián je pěstovaný pro své rostlinné části, sušené květy i listy. Jelikož tymián obsahuje účinné silice s hlavními složkami thymol a karvakrol, lze si vyrobit i tymiánový olej z čerstvé natě a z květů. Tymián po sklizni buď ihned použijeme, sušíme nebo zamrazujeme. Sbíráme výhonky, které se odřezávají na počátku kvetení a suší se na stinném místě. Po usušení se oddělí listy a květy, protože samotné větévky neobsahují skoro žádné účinné látky. Nejvhodnější doba pro sklizeň je sluneční polední čas, protože v tomto čase je obsah silice nejvyšší. Pro obnovu výhonků je vhodné nechat zbytky stonků 7-8 cm vysoké.

Jeho léčivé účinky jsou různorodé, léčí se jím katary horních cest dýchacích a nemoci průdušek. Jeho silice rozpouštějí hleny a tím usnadňují vykašlávání. Také uvolňuje křeče, mírní dráždivý černý kašel. Již v mnoha hotových lécích jsou výtažky z tymiánu předem obsaženy. Doporučuje se i občas jen tak pít tymiánový čaj. Ten si připravíme tak, že přelijeme 1-2 lžičky drobně nařezané, nasušené natě jedním šálkem vody a nálev necháme přikrytý louhovat tak 10 minut, poté scedíme. Pijeme ho několikrát za den. Tymián je také skvělý čerstvý v kuchyňské úpravě, jak při tepelném či studeném zpracování.

                                                                                                                                                            -jn-