Bylinky a léčivky

BYLINKY A LÉČIVKY

Dějiny nauky o léčivých rostlinách jsou tak staré jako lidstvo samo. Všude na světě již od pradávna národy sbíraly rostliny nejen k jídlu, ale i k léčbě. Lidé brzy získali zkušenost, že rostliny mají velký potenciál v lidovém léčitelství i ve farmacii. Vždyť většina moderních léků vychází právě z účinků rostlin.

Léčitelství se stalo vědou díky zakladateli tzv. Homeopatie, lékaři Samuelovi Hahnemannovi (1755-1843). Právě tento výborný lékař provedl mnoho výzkumů trvajících desítky let a vytvořil tak z lidového léčitelství vědní obor. Homeopatie se používá dodnes a opírá se o dva základní principy: podobné léčit podobným a správnou potenci čili ředění. Jde vpúodstatě o to, nasadit k léčbě takový prostředek, který vyvolává u zdravého člověka podobné symptomy.

K rostlinné léčbě tíhnou většinou ženy a zkoušejí účinky rostlin na vlastní pěst. Důvěřují svému tělesnému pocitu a zkušenosti, kterou s léčivými rostlinami udělali. Aniž by hned utíkaly za lékařem, mají odvahu vyzkoušet jiné alternativní způsoby léčení a vyplácí se to. Léčivé rostliny se nejčastěji nasazují na problémy spojené s nachlazením. K oblíbeným domácím prostředkům patří máta peprná, meduňka, šalvěj nebo tak mléko s medem. Květy lípy a černý bez bývají s oblibou používány na pokles horečky. 

Většina účinný látek v bylinkách je již vědou objasněna, ale mnohé z nich ještě věda nezná. Extrahovaná účinná látka nemá takové účinky jako celá rosltinná droga. Nejdůležitějším faktorem, který dokáže spojit medicínu a léčitelství je určení všech léčivých látek v rostlinnách. 

• Éterické oleje a silice - Silice, jsou směsí vonných těkavých látek. Kromě toho, že mají všechny místně dráždivé účinky, působí desinfekčně tedy jako antiseptikum. Často také zlepšují trávení, působí proti plynatosti a močopudně. Mezi nejznámější rostliny s obsahem silic patří blahovičník, eukalyptus nebo semeno fenyklu.
• Alkaloidy - Jedná se o skupinu velmi silně působících látek na lidský organismus. Bývají označovány také jako léčivé jedy. Rostliny s vysokým obsahem alkaloidů by měly být přijímány pouze pod lékařským dohledem. Mezi známé alkaloidy patří například atropin, který se vyskytuje hojně v rulíku zlomocném. Psychoaktivní účinná látka atropin může vést při dávce nad 0,5 mg k prychomotorickému neklidu, zmatení a jiným negativním účinkům. Naopak v malých dávkách alkaloidy pozitivně ovlivňují krevní tlak, povzbuzení nervů a utěšení křečí.
• Flavonoidy - Flavonoidy jsou široce rozšířenou skupinou rostlinných látek. Je známo asi 5000 různých flavonoidů. Nemají konkrétní mechanismus působení. Jedna skupina těchto látek působí na kapiláry (nejmenší cévy) a druhá na křeče zažívacího traktu, srdce a krevní oběh. Flavonoidy často násobí účinnost dalších léčivých látek obsažených v rostlině.
• Třísloviny - Třísloviny jsou definovány jako bezdusíkaté látky, které vážou bílkoviny. Takto vytváří ochranný film na sliznici nebo kůži, který chrání před proniknutím škodlivin a zvyšuje tak odolnost. Třísloviny mají také stahující účinky.
• Glykosidy - Jedním z nejznámějších glykosidů jsou náprstníkové glykosidy z náprstníku červeného, které podporují srdeční činnost. Působení glykosidů je jinak velmi rozmanité.
• Kyselina křemičitá - Nedostatek křemíku brzdí vývoj kostí a zubní skloviny. Křemík působí močopudně a má vliv na regenerační procesy v těle.
• Saponiny - Tyto mýdlové látky zkapalnují hlen a tím ulehčují odkašlávání. Působí jako antibiotika a posilují imunitu. Samoniny mají podobné složení jako glykosidy. Na saponiny je bohatý zejména měsíček lékařský.
• Slizovité látky - Pod pojmem slizy rozumíme uhlohydráty obsahující látky, které silně bobtnají a nabírají na objemu. Tyto látky zmírňují dráždivost a pomáhají tak hojivému procesu. Například lněné semínko.
• Hořčičné silice - Chutnají ostře a podporují trávící procesy. Mají silné antibiotické účinky.
• Vitamíny - Provitamín A neboli karoten ovlivňuje pozitivně imunitu a reheneraci buněk. B vitamíny mají klíčové postavení při látkové výměně. Vitamín C přispívá k posílení imunitního systému a zlepšuje obranyschopnost. Nejvíce vitamínu C je obsaženo v plodech rakytníku a to několikrát víc než v pomeranči.
• Minerální látky - Minerály Draslík je v oblasti využití léčivých rostlin kvantitativně nejdůležitější minerální látka. Ve vysokých dávkách působí močopudně. Mnoho rostlin je bohatých na vápník a hořčík. Oba tyto prvky jsou důležité pro optimální výživu kostlí.

ZPŮSOBY PŘÍPRAVY LÉČIVÝCH ROSTLIN

• Olej - Léčivé rostlinné oleje se zpravidla vyrábí na bázi olivového oleje. Sušeným rostlinám byste měli dát přednost před čerstvými, protože ty rychleji žluknou. Také je důležité bylinky naložené v oleji během luhování jednou denně protřepat a po vyluhování účinných látek bylinky z oleje odcedit. Oleje z léčivek by měly být vyráběny v malých množstvích a uloženy v tmavých od slunce chráněných lahvičkách. Preferuje se zevní úžívání oleje.
• Prášek - usušená rostlina se rozemele. Prášek se užívá vnitřně jen tehdy, má-li příslušná bylina obzvlášť rychle působit. V dalším případě se prášek přidává do mastí a užívá se zevně.
• Tinktura - Tinktura neboli alkoholový výtažek. Zpravidla se do alkoholu přidávají čerstvé rostliny. Vedle alkoholu z lékárny se hodí především slivovice, také likéry, vodka nebo vinný destilát. Tinktura se nakládá asi 2-6 týdnů, po scezení by rovněž měla být uložena v chladu a temnu. Tinktury se používají zředěné nebo po kapkách.
• Odvar - Odvar se připravuje tak, že rostlinu vložíte do studené vody a pomalu přivedete k varu. Luhuje se maximálně 10 minut a poté se zcedí.
• Nálev - Nálev odpovídá klasické přípravě čaje. Léčivé rostliny se přelijí horkou vodou a luhují se méně než 10 min. Přislazuje se medem nebo cukrem.
• Výluh za studena - Při studeném extraktu se rostlina přelije studenou vodou a obsažené látky se z rostliny louhují delší dobu. Většinou 1 den. Studený extrakt by se měl častěji míchat
• Štáva - Z čerstvých rostlin lze získat při lisování listů, plodů nebo kořenů. Pokud se pijí kvůli obsahu vitamínů, měly by se spotřebovat ihned po vymačkání
• Sirup - Hustý cukerný roztok. Jako výchozí surovina slouží šťáva nebo bylinný přípravek obsahující vodu nebo víno, které se po přidání cukru uvaří do hustého roztoku.
• Mast - Masti se užívájí výhradně zevně. Základem pro mast je většinou léčivý olej, ten se nahřeje a ztuží lanolinem a včelím voskem. Nejpopulárnější mastí je mast konopná.
• Koupel - Celková, sedací nebo částečná. Byliny nebo výtažky z nich se silně zředí horkou vodou. Částečně se při ní také inhalují těkavé silice. Princip spočívá především v kombinaci léčivých látek a tepla, které zahřeje celé tělo čímž se dosáhne uvolnění a zklidnění.
• Inhalace - Léčeivé těkavé látky, silice, stoupají s vodní párou. Slouží zejména k onemocnění dýchacích cest. Mají také kosmetické účinky na kůži.
• Obklady a zábaly - Používají se zejména teplé obklady a zábaly. Mají zmírnit natažení, bolesti svalů nebo onemocnění kůže. Jindy se nechává do gázoviny nasáknout tinktura. Zde se dají díky chladivému efektu zmírnit bolesti pohmožděnin, lehkých popálenin nebo zánětů.