Vypěstujte si rajčata. Vlastní sklizeň plodů ráje chutná nejlépe!

Rajčata se do našich zemí dostala přes Španělsko až v 16. století v souvislosti s objevnými plavbami. Jejich domovinou je Jižní Amerika, pravděpodobně Mexiko. Na rajčatech si tamní obyvatelé pochutnávali již v dobách, kdy byl začátek našeho letopočtu ještě v nedohlednu. V Evropě se na ně lidé dívali zprvu nedůvěřivě a považovali je za okrasnou rostlinu. Cestu na talíř si rajčata našla až mnohem později.

Rajče je původně trvalka

V Jižní Americe stále najdete předchůdce dnešních rajčat z čeledi lilkovitých ve volné přírodě. Jsou to bujné, bohatě odnožující, plazivé rostliny s drobnými plody velkými asi jako rybíz nebo menší třešeň. U nás se rajče pěstuje jako jednoletá rostlina, protože je citlivé na mráz. Ve své domovině ale může růst jako trvalka.

Divoká rajčata se k nám v posledních letech dostávají jako pěstitelská kuriozita. Jsou velmi nenáročná a odolná. Pokud je přece jen poškodí nějaká choroba či škůdce, bez problému znovu obrazí. Droboučké plody jsou chutné, jejich sběr je však časově poměrně náročný a miniaturní rajčátka hodně praskají. Zejména pro děti je však takové rajče velkým zážitkem. Dnešní odrůdy cherry rajčat (např. Lupitas F1) patří k nejbližším potomkům vzniklým při šlechtění rajčete divokého.

Je rajče zelenina nebo ovoce?

Většina lidí asi rajče automaticky řadí mezi zeleninu. Spory na toto téma se ale vedou už více než 100 let a stále není úplně jasno. Dokonce v soudním sporu z konce 19. století v USA bylo rajče prohlášeno za zeleninu. Všem ale zamotala hlavu Evropská unie, když v roce 2001 výslovně zahrnula rajče mezi ovoce, ale pozor, jen pro účely výroby zavařenin. Otázka obecné příslušnosti rajčete k ovoci či zelenině tak zůstává nadále nevyřešena.

Rajčata jsou zdravá

Rajčata obsahují především vitamin C, ale také A, B1, B6, kyselinu listovou, hořčík a mnoho dalších důležitých prvků. V souvislosti s rajčaty se hodně mluví o zdraví prospěšném lykopenu, ve kterém se ukrývá právě vitamin A. Lykopen z rajčat je pro organismus lépe využitelný po tepelné úpravě, čímž se ale zase snižuje obsah vitaminu C. Rajčata se proto doporučuje konzumovat jak syrová, tak i vařená nebo pečená. Zdravé jsou i rajčatové slupky. V indiánském léčitelství se rajčatová šťáva používá zevně na záněty kůže. U nás ji najdete v některých kosmetických přípravcích, kde má sloužit k redukci vrásek a pigmentových skvrn.

Rajčata v kuchyni

• Rajčata nadávejte do lednice, utrpěla by jejich chuť.
• Skladujte je stopkou nahoru při pokojové teplotě a spotřebujte během pár dní.
• Přebytky úrody zpracujte na kečupy a pyré nebo je můžete také sušit.
• Rajčata nezmrazujte, ztratila by chuť i konzistenci.

Tyčkové, nebo keříčkové?

Většinou se na zahrádkách pěstují tyčkové odrůdy (např. Aurea F1), které se vyvazují k opoře. Jsou charakteristické stále rostoucím hlavním výhonem. Keříčková rajčata (např. Philovita, Roma) mají daný vzrůst ukončený květenstvím, rostlina pokračuje v růstu dalšími bočními výhony. Konkrétní odrůdu si můžete vybrat podle barvy (odstíny červené, oranžová, žlutá, fialová, zelená, černá), podle tvaru (kulatá, soudkovitá, hruškovitá, cherry, datlová apod.), ale také podle vlastností daných charakterem dužiny (do salátů, na kečupy, na plnění, bifteková, na sušení apod.).

Jaké osivo vybrat?

Výběru semínek je třeba věnovat velkou pozornost. Šlechtění nevedlo jen k různým barvám a tvarům plodů. Rostliny se mohou velmi lišit také svými vlastnostmi, odolností proti chorobám a pěstitelskými nároky. U kvalitního osiva máte jistotu, že pokud rajčeti zajistíte vhodné podmínky k růstu, nebudete výsledkem zklamaní.

Zásady bohaté sklizně rajčat

• Rajčata potřebují teplo, slunečné místo, vyživenou půdu a zálivku v suchých dnech.
• V chladných oblastech je lepší pěstovat rajčata ve skleníku či fóliovníku.
• Pro předpěstování vlastních sazenic doma za oknem vysévejte semínka od února do března.
• Rajčata vysazujte ven až po „zmrzlých“.
• Sazenice zasaďte hlouběji do země, klidně i se spodními listy, podpoříte tím rozvoj bohaté kořenové soustavy.
• Rajčata se neobejdou bez hnojení, na podzim se na záhony doporučuje zarýt hnůj. Při výsadbě je možné použít granulovaný hnůj nebo kompost, během vegetace se osvědčilo hnojení zálivkou (nejprve Kristalon START do začátku kvetení, poté Kristalon PLOD a KVĚT).
• Záhonek mulčujte netkanou textilií, sekanou slámou nebo posečenou trávou.
• Tyčkové odrůdy je třeba pravidelně vyvazovat k tyčce a ručně vyštipovat boční výhony vyrůstající z úžlabí listů (při použití nůžek hrozí přenos chorob).
• U keříčkových odrůd nemusíte boční výhony odstraňovat. Výhony, které nesou plody je lepší podepřít. Samy se pod tíhou plodů často skloní k zemi a rajčata mohou začít zahnívat.
• Rajčata nikdy nezalévejte na list, trpí totiž na plíseň bramborovou a při zvýšené vlhkosti se riziko napadení zvyšuje. Poznáte ji podle typických hnědých skvrn na listech, stoncích i plodech. Preventivně můžete použít přípravky Acrobat, Ridomil, Kuprikol apod. Pokud plíseň propukla sáhněte po přípravku Dithane. Jestliže na vaší zahrádce chemii nefandíte, vsaďte na Bioton nebo Bioan.
• Při mohutném nasazení plodů u tyčkových rajčat je vhodnější jejich redukce, čímž zvýšíte pravděpodobnost, že zbylé plody stihnou dozrát. Zaštípněte rostlinu za sedmým nebo osmým vijanem.

Proč nemají rajčata ze supermarketu žádnou chuť?

Pokud máte možnost, vypěstujte si rajčata vlastní. Pěkně na sluníčku ve vyživené půdě. Možná nebudou tak krásná jako z obchodu, ale zaručeně budou lépe chutnat. Průmyslově pěstovaná rajčata obvykle rostou v obřích sklenících v neúrodných substrátech vyživované jen hnojivým roztokem. Používají se speciálně vyšlechtěné odrůdy, které se pomalu kazí, ale chuťově zaostávají.

A ještě dobrá zpráva i pro ty, kteří nemají zahrádku - rajčata vypěstujete i na balkoně! Vyzkoušet můžete běžné tyčkové odrůdy, které zasadíte do velkých pytlů, nebo zvolte velmi nenáročné keříčkové odrůdy označované jako balkónové. Mají nižší nebo převislý vzrůst a jsou speciálně vyšlechtěné, aby dobře prospívaly i v truhlících a menších nádobách.