Meduňka

Meduňka

Pěstování meduňky - běžný vzdušný substrát, výhradně slunné stanoviště, teplo, mírná zálivka

Pěstování meduňky lékařské

Meduňka lékařská je z čeledi hluchavkovité a její latinský název je Melissa officinalis. Původem pochází z Orientu a k nám byla již před staletími přivezena. Vydobila si pevné místo na našich zahrádkách díky mnoha svým dobrým vlastnostem. Její slávu také šířil meduňkový likér. Meduňka je víceletá trvalka a dorůstá rychle do výšky až 70 cm. Z listů se line intenzivní citrónová vůně. Meduňka obsahuje mnoho silice, hořčiny a třísloviny. Roste především na výslunných místech, v polostínu se ji také ale dobře daří. Doporučuje se, aby místo bylo chráněné před větrem. Půda musí být humózní a dobře propustná.

Pěstování

Na jaře se semena vysévají do výsevových misek a postaví se na teplé místo, nejlépe kolem 20 C. Neboť neduňka klíčí až po 3 - 4 týdnech, musíme se obrnit trochou trpělivosti. Jakmile se venku trochu oteplí, mohou se mladé rostlinky vysazovat. Protože je tato trvalka poměrně velká a po seřezání se ještě rozrůstá, můžete si ušetřit námahu s výsevem a koupit si asi jen dvě rostliny. Později se dokonce sama vysévá a kromě toho se dá množit dělěním. Během růstu vyžaduje vydatnou zálivku. V chladných zimách se ale musí přikrývat.

Sklizeň meduňky

Slabší stonky a mladé listy se mohou sklízet bez přerušení od jara do podzimu. Nejvhodnější je používat medňku čerstvou, neboť má nejvíc vůně a nejvyšší obsah hodnotných účinných látek. Kdo by si chtěl uložit meduňku na zimu, seřeže nať před rozkvětem a usuší si ji.