Zahradní půda

Abychom se vyvarovali zklamání, vyplatí se svoji zahradní půdu znát a podle možností ji zlepšovat. Sami si však jednoduchou zkoušku zeminy můžete zkusit doma. Štíhlou, vysokou sklenici naplníte z ¼ půdou bez humusu nebo půdou na humus chudou, tj. z hloubky 20-50cm a sklenici do ¾ naplníme vodou. Důkladně protřepeme (nemícháme :)) a zeminu necháme ustát. Nejprve se usadí hrubý písek, nad ním jíl a nakonec jemná hlína. Humusovité látky se nejdéle vznášejí ve vrchní vrstvě vody.

Rozeznáváme několik hlavních druhů půd:

• Písčitohlinitá půda (obsah hlíny do 30%)

Půda se rozpadá docela dosti rychle, cítíme však ještě zrnitost a ještě trochu se nechá hníst. Pokud je doplněná humusem, je velmi dobrou a kvalitní zahradní půdou.

• Hlinitopísčitá půda (obsah hlíny do 20 %)

Půda se při hnětení pomalu odroluje, písková zrna však cítíme ještě zřetelně mezi prsty a zpočátku ještě lepí. Pokud je doplněná humusem, je to dobrá zahradní půda.

• Písčitá půda (obsah hlíny do 10 %)

Tato zrnitá, až ostře zrnitá půda se řine rychle mezi prsty. Minerální látky a voda se do ní rychle vsakují. Tuto půdu je potřeba doplnit hlinitou zemí, bentoninem a bohatě humusem ve formě kompostu nebo zahradnické zeminy.

• Hlinitá půda (přes 60 % zeminy)

Jedná se o hladkou, jemnou, mýdlovitou, hedvábnou až kluzkou, dobře tvárnou a propustnou pro vodu i vzduch půdu. Na podzim vyžaduje hluboké zrytí, doplněné pískem, drenáží a humusem.

• Čistý jíl (obsah hlíny do 40 %)

Ještě obsahuje částečky písku, při tření však vržou a pokud je vlhký, tak drží pohromadě a za sucha se drolí. Za mokra tvoří hroudy a má sklon k zhutňování. Zde je důležité kypření a trvalé doplňování humusem.

• Těžký jíl (obsah hlíny do 60 %)

Ten poznáme tak, že se maže při tření. Je dobře tvárný a jednotlivá zrnka jsou téměř neznatelná. Pokud ho na podzim dobře zryjeme s bohatým přídavkem humusu a písku, získáme tím kvalitní půdu.

• Slínovitá nebo vápenitá půda

Tato půda se skládá z rozdílných druhů půd a má méně či více vysoký obsah uhličitanu vápenatého. Za vlhka je kluzká. Nadbytek vápníku lze vázat vysokým přídavkem rašeliny.

• Ornice

Ornice při stavebních pracech musí být odstraněna a při stavebních úpravách nesmí být zakopána. Jelikož se humus neustále rozkládá, je neustále nutné jeho doplňování. Jedná se především o vrchní živou vrstvu půdu, která obsahuje podle růstu rostlin, více nebo méně silnou humusovitou vrstvu. Při navlhčení humusovité látky zhnědnou nebo zčernají, čímž je ornice docela dobře k rozeznání.

• Kamenité půdy

Tyto půdy jsou zúrodnitelné pouze v případě, jen pokud obsahují mezi štěrkovou drtí dostatek jemné půdy. Velké kameny musíme vybrat a půdu zpracováváme jen velmi mělce. Pouze s bohatým přídavkem humusovité zeminy stoupne její hodnota a úrodnost.