Fazol šarlatový pnoucí

Phaseolus coccineus

Lusky fazole šarlatové jsou dlouhé. Úponky jsou propletené jako réva. Pěstují jako letničky pro jejich nápadné květy a jejich jedlé mladé lusky. Ty je nutné před konzumací tepelně upravit, jinak mohou být jedovaté. Pochází z tropických a subtropických oblastí Ameriky, pěstuje se téměř po celém světě. Dorůstá výšky 1 - 4 m. Květy jsou dvoubarevné - pavéza červená, křídla bílá. Mohou být i jednobarevné - ohnivě červené, bílé, růžově skvrnitá-dlouhé 20 až 25 mm. Kvete od července do září. Pěstuje se na záhonech či v truhlících nejen pro své plody, ale rovněž jako okrasná popínavá letnička vhodná k zakrytí zdí, plotů či pergol.

Jak pěstovat fazol

• Jedná o teplomilnou rostlinu, vysazujeme ji proto na slunné stanoviště, které je chráněné před větrem. V době kvetení fazole potřebují teplotu pohybující se mezi 20–25 stupňů Celsia. Fazole jsou náročné na zálivku, půda nesmí vyschnout, ale zároveň nesmí být také přemokřená! Veškeré druhy fazolu potřebují oporu. Okrasné druhy se budou vyjímat na pergolách, plotech či v nádobách s konstrukcemi pro pnutí. Konzumní odrůdy vysazujeme k tyčkám, či vytvoříme z provázku místo, pro jejich vyvazování. Okolí rostliny kypříme a půdu udržujeme bezplevelnou. Pravidelné sklízení lusků podněcuje tvorbu dalších plodů.

• Semena vyséváme v březnu. Semena sázíme do prupustného výživného substrátu a umístíme na světlé stanoviště.fazole vyžadují pro klíčení teplo, vhodný je tedy skleník či pařník. Na cílové stanovistě fazole vyséváme po 15. květnu, kdy nehrozí přemrznutí.

  Keříčkové odrůdy vyséváme po 3-4 semenech do připravených jamek cca 5 cm hlubokých. Vzdálené asi 20 cm od sebe.

  Pnoucí odrůdy vyséváme asi po 5 semenech do jamek 5 cm hlubokých a podle typu opory až metr od sebe.

• Vhodné jsou lehčí písčitohlinité půdy s dostatkem půdních mikroorganismů a živin. ideální pH okolo 6,5.

• Používáme NPK hnojiva s nízkým poměrem dusíku. Ja jaře se doporučuje dodat fazolu na stanoviště 3 kg dusíku na m2, 3–4 kg P2O5/m2 a 11 kg K2O/m2 jednorázově. Pokud je fazol pěstován v živné půdě, hnojiva nemusíme aplikovat vůbec.

• Nejvážnější chorobou fazolí je antraknóza. na mladých luscích objevují hnědnoucí, zvětšující se skvrny, podhoubí vniká i dovnitř lusku a napadá semena, tvoří na nich žlutohnědé až červenohnědé skvrny. Zásah provádíme chemickými přípravky - fungicidy a likvidací posklizňových zbytků.

  Fazole bývají napadány i dalšími houbovými nebo bakteriálními infekcemi, jako jsou plíseň šedá, hnědá skvrnitost listů, bakteriální skvrnitost, rez fazolová a jiné.

  Květilka všežravá je moucha, jejíž larvy napadají klíčící děložní lístky a vzrostný vrchol rostliny ještě v půdě, především za chladnějšího, vlhkého počasí. Vhodnou ochranou je moření osiva insekticidy.

  Malý, tmavý brouk - zrnokaz fazolový napadá semena, ve kterých přezimuje. Dochází ke znehodnocení sklizně. Vhodnou ochranou je uložit vyluštěná semena do mrazáku (při teplotě –10 °C brouci hynou za 10-14 dnů, při mrazu –17 °C již za 8 hodin).

• Sklizeň na zrno provádíme, když lusky zasychají a semena jsou pevná, dobře vyzrálá a zcela vybarvená.

  Pro kuchyňské využití sklízíme ještě nedozrálé lusky, které pokud lehce ohneme, tak prasknou.