Hrách cukrový

Pisum sativum

Hrách byl pěstován již v mladší době kamenné, v současnosti se pěstuje téměř po celém světě. Obsahuje mnoho vitamínů a účinných látek, které nám pomáhají k lepší obranyschopnosti celého organismu. Je také zdrojem bílkovin a vitamínů C, B, vápníku, draslíku, fosforu, hořčíku aj. Patří mezi jednoleté plodiny. Tato lusková zelenina patří do čeledi vikvovitých. Květy jsou bílé a plodem je lusk. Zrna mohou být světle až tmavě zelená.

Hrách lze dělit do tří pěstovaných skupin. Na hrách dřenový jehož semena vhodná k mražení a k čerstvému zpracování v kuchyni. Hrách cukrový, kdy se ke konzumaci používá celý lusk včetně semen.Hrách kulatosemenný, který má vysoký podíl škrobu. Hodí se k tepelnému zpracování např. do polévek. Dle ranosti pěstování rozlišujeme velmi rané druhy, rané, středně rané, středně pozdní a pozdní druhy.

Jak pěstovat hrách

• Vyžaduje světlé stanoviště, avšak ne přímý úpal. Hrách patří mezi chladnomilné rostliny. Nejlépe se mu daří při teplotách 13 – 18 °C. To neznamená, že snese mráz. Vydatně zaléváme zejména v době květu a nasazování lusků. Půda by neměla nikdy úplně vyschnout. Sucho hrachu nesvědčí. Hrách patří mezi pnoucí rostliny, je tedy třeba jim zajistit oporu. Pokud pěstujeme hrách v řádcích - napínáme mezi nimi provázek. Hrách se spokojí s jakoukoliv oporou - plot, pergola, dřevěná laťka. Okolí výsadby pravidelně kypříme a odstraňujeme plevel.

• Výsev provádíme brzy na jaře, nejlépe ke konci března až začátkem dubna. Dřeňový hrách vyséváme od dubna do června. Vyséváme na připravený pozemek do řádků vzdálených 15 - 30 cm, po zrnech 4 -6 cm od sebe. Semena vyseváme do hloubky 5 - 7 cm.

• Půda by měla být propustná, dobře zpracovaná s dostatečnou dávkou živin. Neměla by rychle vysychat, ale zároveň také nesmí zůstat dlouho zamokřená.

• Před výsadbou vyhnojíme půdu vyzrálým kompostem nebo zetlelým hnojem.

  Aplikujeme podle potřeby fosforečná a draselná hnojiva. Dávka 20 kg N, 50 kg P, K 120kg na hektar. Pokud byla půda před setím řádně vyhnojená, není potřeba během vegetace přihnojovat.

• Zrnokaz hrachový - jeho larvy vyvrtávají v semenech otvory. V každém zrnu přebývá pouze jedna larva. Larvy poškozují zrna, snižují výnos, jakost a klíčivost hrachu. Dospělí brouci požírají pyl, korunní plátky nebo tyčinky hrachu. Chemickou ochranou je postřik v době květu, když se první dva květy na stvolu odkvétají a začíná se tvořit první lusk. Prevencí je vhodný preventivní dřívější výsev hrachu.

  Listopas čárkovaný - poškozuje listy. Listové čepele jsou od okrajů pravidelně vykousané. Larvy tohoto brouka také poškozují rostliny, žijí v hlízkovitých nádorech na kořenech a ničí je. Vhodnou ochranou je postřik přípravky Karate nebo Sumithion a arzénovými přípravky.

  Drátovci - larvy brouků kovaříků. Rostliny vadnou v řadách či ohnisku. Vyseté osivo vůbec nevzchází. Kořeny jsou poškozené, jsou vidět patrné chodbičky. Larvy jsou válcovité a tvrdé, lesklé, žlutohnědé a asi tři centimetry velké. Chemická ochrana není příliš vhodná. Pokud se drátovci vyskytnou, pravidelně a hlouběji ryjeme půdu a nenecháváme ji v klidu ani po sklizni. Také pomůže hnojení dusíkatým vápnem.

  Dalším nepřítelem hrachu jsou ptáci, zejména sojky, holubi. V tomto případě aplikujeme plašiče, pasti či sítě.

• Sklizeň probíhá zhruba od poloviny června až do poloviny července podle ranosti vysetých odrůd.

  Rané odrůdy sklízíme už od 12. týdne po vysazení.

  Cukrové hrachy sklízíme jakmile jsou v luscích jsou sladké velké hrášky. Vhodné je jednoduše jeden lusk vyzkoušet, zda-li jsou dostatečně zralé.