Postupný návod od výsevu pod sklizeň.
Jak bude tvá rostlinka šplhat květináčem,
vždy když bude potřeba, ozvu se co a jak dál.
Zpět k nákupu
Vytvořit objednávkupošli přes
Italská odrůda paprik vyznačující se velkými protáhlými masitými plody kuželovitého tvaru. Lze je použít jak k přímému konzumu, do salátů, tak i k tepelné úpravě, na pečení, nebo na nakládání ve sladkokyselém nálevu. Šťavnaté papriky mají výbornou sladkou chuť a aroma. Balení obsahuje 50 semen. Více informací
Dostupny od:
Osobní odběr - Luhačovice: 0 Kč
Kontaktujeme Vás k osobnímu převzetí na hlavním výdejním místě Pražírně Lázeňská káva - Masarykova 149. Luhačovice
Doprava zdarma nad 1500 KčVytrvalá rostlina původem z Mexika. V kultuře se pěstuje jako jednoletá a může dorůst výšky 0,5–1,5 m. Má střídavě postavené kopinaté listy. Květy jsou bílé pětičetné. Plodem je lusk, jehož přirozená barva je červená. Pěstuje na tři tisíce odrůd paprik, sladkých i pálivých. Pálivost má na svědomí alkaloid kapsaicin. Nejprve se pěstovala jako okrasná rostlina. Její využití jako koření, případně jako zelenina, přišlo až později. Dnes se využívají zejména dva druhy papriky. Prvním je paprika roční (Capsicum annuum). Další paprikou hojně využívanou pro výrobu koření jsou odrůdy druhu Capsicum frutescens, označované jako chilli. Obecně se ale papriky rozdělují do šesti skupin na: jehlancovité papriky (maďarský typ), kvadratické papriky, jablíčkové papriky, kapie, býčí a beraní rohy a kořeninové neboli chilli.
Papriky obsahují mnoho draslíku, fosforu a sodíku a jsou kromě jiných významným zdrojem vitamínu C, U a karotenu. Zeleninové odrůdy se používají za čerstva, do salátů nebo ve studené i teplé kuchyni. Kořeninové jsou zase výborným pikantním kořením! Papriky mají široké využití, mohou se upravovat tepelně, jíst za studena, jsou vhodné pro přípravu salátů, asijských pokrmů či k nakládání. Jsou skvělým doplňkem při dietách.
Vyžaduje teplé slunné, chráněné stanoviště. Optimální rozmezí teplot během vegetace je 18–23°C. Teploty pod 14 a nad 30°C jsou extrémní a paprikám nesvědčí. Papriky vysazujeme po 2 vedle sebe. Papriky je vhodné průběžně vyvazovat. Ideální je uchycení rostliny k vedoucí tyči jak u spodní části rostliny, tak i u horní části. Důležitá je pravidelná zálivka a i vytrhávání plevele okolo rostlin. V žádném případě zalévání a kropení neprovádíme za přímého slunce, protože bychom je spálili.Ve fóliovníku či skleníku vyrostou papriky také mnohem rychleji, hlavně díky teplotě a vlhkosti. Papriky pravidelně kontrolujeme, zda-li nejsou napadeny škůdci, či se neprojevují příznaky fyziologických či houbových chorob.
Papriky vyséváme od ledna nejpozději do konce března. Abychom si výsev usnadnili, můžeme je vysazovat do rašelinových jiffů. Pokud volíme výsadbu do substrátu, měl by obsahovat perlit smíchaný ve vhodném poměru s na živiny bohatou zeminou. Použít tedy můžeme speciální substrát pro výsev, který smícháme s perlitem či pískem. Semena vysazujeme cca 1 cm hluboko. Vysazená semena ošetříme Previcurem, zajistíme tak ochranu proti padání klíčních rostlin. Teplota by se musí pohybovat okolo 25 stupňů Celsia. Vlhkost vzduchu by se pro správný růst sazenic neměla měnit. Semenáčky potřebují hodně světla, aby se nevytahovaly. Když na malých rostlinách vyraší alespoň dva lístečky, je čas přesadit je do květináče. Rostliny s kořenovým balem přepichujeme na trvalé stanoviště do sponu 60–70 cm x 25–40 cm.
Papriky vyžadují humózní, živnou půdou s dostatkem dostupné půdní vody a pH v rozmezí 6,5–7,5.
Základním hnojením je zapravit do půdy, kde budeme papriky vysazovat, vyzrálý kravský hnůj, popřípadě kompost. Toto hnojení provádíme na podzim. Na podzim zároveň plochu povápníme dávkou cca 3,6 kg/m2 mletého vápence nebo 2 kg/m2 dle půdy na stanovišti. Před výsadbou je vhodné zapravit do půdy 50 – 70 g/m2 NPK hnojiva s vyšším podílem dusíku. Během vegetace pak přihnojujeme vodorozpustným NPK hnojivem - Cererit, Kristalon. Důležité je, aby vodorozpustné hnojivo zároveň obsahovalo mikroprvky! Hnojivo aplikujeme každých 14 dní.
Papriky bývají napadány savými škůdci jako jsou mšice, molice, nebo svilušky. K ochraně můžeme použít přípravek Mospilan, Decis Mega či přípravek Symfonie od Natury.
Při velké vzdušné vlhkosti mohou být napadány plody plísněmi a houbami. Nejznámějšími houbovými chorobami je šedá a bílá hniloba. Ochranou proti těmto houbovým chorobám je vhodný přípravek Ortiva.
nebezpečná je bakteriální skvrnitost rostlin paprik. Nekrotické plody zasažené touto skvrnitostí většinou praskají a jsou zničeny. Různobarevné skvrny zejména na plodech způsobuje bakteriálné nemoc zvaná bronzovitost. Při těchto napadeníxh rostlin je nejlepším způsobem jejich likvidace.
Nedostatek vápníku v půdě, nepravidelné zavlažování, či přítomnost draslíku v půdě způsobuje fyziologické poruchy. Tyto nedostatky se mohou projevit poruchami plodů,listů, květů, které bývají často zaměňovány za plísňové onemocnění. V případě, že jsou rostliny napadeny nekrózou, dodržujeme rovnoměrnou závlahu, dostatečnou výživu a ošetříme je například účinným chloridem vápenatým nebo speciálním listovým hnojivem.
Papriky pěstované pro zelené plody sklízíme již v polovině července. Plody červené nebo žluté sklízíme až koncem srpna a v září. Kořeninové papričky (chilli) sklízíme na podzim, pokud je pěstované venku či ve skleníku.
Druh | paprika |
Vytrvalost | jednoletá |
Šířka výrobku | 8.0 cm |
Výška výrobku | 14.0 cm |
Hloubka výrobku | 0.2 cm |