Pelargónie páskatá - mix barev

Pelargonium zonale - mix

Jedná se o polokeře a travnaté rostliny z čeledi kakostovitých, které mají mnoho hybridních forem. Přirozeně se vyskytují v tropických a subtropických oblastech, především v jižní Africe. Pelargónie je používána jako okrasná květina, ale také ve kosmetice, nebo jako léčivá a barvířská rostlina, či k ochucení pokrmů. Tvoří 4 velké základní skupiny. Velkokvěté pelargónie (P. grandiflorum) jsou charakteristické svými velkými květy (od bílých, přes růžovo-červené, až po téměř černé, ale také pestrobarevné). Mají laločnaté listy s drobně ozubenými okraji. Břečťanovité pelargónie (P. peltatum) pocházejí od pelargónie štítné a mají také různé formy s jednoduchými nebo plnými květy na dlouhých květonosech. Charakteristický je pro ně plazící se stonek. Používají se ke zkrášlení balkónů. Páskaté pelargónie (P. zonale) mají krásné pestré listy a květy. Voňavé pelargónie obsahují v listech efirické oleje, proto mají silnou specifickou vůni. Mají světle zelené listy, hluboce rozetnuté a malé kvítky, od bílé až po fialovou barvu.

Bohatost a vytrvalost kvetení je pověstná. Převislé muškáty se hodí pro ozdobu na balkony, okna a terasy. Jsou nenáročné na pěstování a také jsou odolné proti škůdcům. Vydatně kvetou celé léto až do října.

Jak pěstovat pelargonie

• Stanoviště musí být dostatečně světlé, slunné v jarním a letním období. V pozdním podzimu a zimním období pak muškáty umístíme v chladnější místnosti s teplotou mezi 10-15 stupni Celsia. Muškáty zaléváme denně, zvláště tehdy, jsou-li na denním úpalu. V zimě zálivku omezíme, rostliny vůbec nehnojíme a dopřejeme jim vegetační klid. Na jaře rostlinám odstraníme odumřelé části i neduživé výhony. Ostatní přerostlé výhony sestříhneme na délku 15–25 centimetrů.

• Semena vyséváme většinou od ledna do února. Používáme koupený substrát určený pro výsev a množení. Semena vyséváme na povrch substrátu. Klíčí na světle, proto jim musíme zajistit i dostatek světla. Výsevy jsou velmi citlivé na dodržování vhodné teploty - ideální teplota je 20-24°C dnem i nocí. Vzcházejí obvykle za 7-14 dní. Po vzejití rostliny přepícháme do samostatných květináčků. Pelargónie vysazujeme ven po 'ledových mužích'.

• Vhodné je použít speciální substráty pro pelargonie. Obecně vyžadují substrát bohatý na živiny.

• Nutné je pravidelné přihnojování od konce jara do začátku podzimu.Nejvýhodnějším způsobem přihnojování je rostliny zalévat silně naředěným výluhem z dobrého kompostu nebo slepičího zákvasu. Je možné také použít speciální hnojiva určená na muškáty. Hnojivo aplikujeme každý týden.

• Muškáty pěstované ze semene jsou odolnější hlavně proti virozám. Virózy se projevují nejrůznějšími tvarovými a barevnými anomáliemi listů (žloutnutí, kroužkovitost, deformace) a květů. Je patrná celková zakrnělost rostlin. Jedinou ochranou je okamžité odstranění napadených rostlin.

  Korkovitost listů se objevuje se u převislých muškátů. Příčinou je nadbytek vody v půdě nebo vysoká vlhkost vzduchu. Projevuje se zvětšením povrchových buněk a tvorbou drobných zelených zduřenin. Ochrana je preventivní - zajistit vyrovnanou zálivku bez přemokření substrátu.

  Bakteriální hniloba a vadnutí je nejzávažnější choroba muškátů. Příznaky se projevují nejdříve na starších listech ve formě drobných olejovitých či průsvitných skvrn, které se postupně zvětšují, navzájem splývají a zasychají. Listy postupně odumírají od nejstarších směrem nahoru. Napadené rostliny je třeba zlikvidovat. Po odstranění infikovaných rostlin kulturu ošetříme 0,2% přípravek Kuprikol 50 nebo Cuprocaffaro. Ošetřujeme dvakrát až třikrát v intervalu sedmi dnů.

  Pythiová kořenová hniloba muškátu se projevuje černáním báze stonku a hnilobou kořenů. Na stoncích se mohou objevit černohnědé skvrny. Chorobou jsou napadeny hlavně řízky rostlin. Nemocné řízky je třeba průběžně odstraňovat. Zbylé, zdravé rostliny ošetříme zálivkou O, 05% přípravkem Polyversum (4 l/vody/m²) nebo 0,25% přípravkem Proplant (2 – 4 l/vody/m²).

  Rzivost se vyskytuje jen na muškátech páskatých. Na listech se nejprve objevují žluté drobné skvrny, na jejichž spodních stranách vznikají vyvýšená hnědá ložiska výtrusů, často uspořádaných do kruhů. Při silnějším napadení listy zasychají a opadávají. Silně napadené rostliny je třeba zlikvidovat, u slabších výskytů pak pomáhá postřik širokospektrálními fungicidy na bází síry nebo zinku.