Primula eliator - Prvosenka vyšší

Primula elatior

Prvosenka je součástí rodu Primula, který zahrnuje asi 500 druhů volně rostoucích na severní polokouli, ale dokonce i v Jižní Americe. Prvosenky lze dělit do skupin nízkých, etážových, kulovitých nebo okolíkovitých. V současnosti se můžeme setkat s mnoha odrůdami s krásnými velkými květy. Prvosenka bezlodyžná (Primula vulgaris) je skutečný posel prvních jarních dnů. Rozkvétá v únoru až dubnu a patří mezi nejdrobnější prvosenky. Dalším zástupcem jarních primulí je Prvosenka zoubkatá (Primula denticulata) s kulatým okolíkem květů v barvě bílé, fialové nebo rubínově rudé. Robustnější, a také dekorativnější, je prvosenka vyšší (Primula elatior), která dorůstá do výšky dvaceti centimetrů. Kvete od dubna do června, často však rozkvétá i na podzim.

Prvosenka, neboli petrklíč obsahuje saponiny, glykosidy a éterické oleje, které tělo zbavují škodlivých látek, působí jako sedativum při suchém a dráždivém kašli a pomáhá při horečce z nachlazení a rýmě. Bylinkáři doporučují užívat prvosenkové víno nebo čaj z listů či květů petrklíče. Prvosenka je květina vhodná na obruby a k rozveselení jarních záhonů. Přitom je nenáročná na pěstování.

Jak pěstovat prvosenku

• Vysazujeme je v blízkosti stromů a keřů. Vyžadují spíše polostín až stín. Nejlépe se jim daří při 8 až 10 °C, ale snesou i vyšší, maximálně však 15 °C. Při vyšších teplotách rychleji odkvétají a listy vadnou. Zaléváme je v případě potřeby vždy tak, aby substrát nepřeschnul. V průběhu pěstování odstraňujte odkvetlé stonky, podpoříte tak další kvetení. Na zimu rostlinu chraňte chvojím.

• Ve skleníku je můžeme pěstovat od března, ven je vyséváme až v květnu či červnu. Semena vyséváme na povrch speciálního substrátu určeného pro výsev a klíčení. Nezasypáváme je. Klíčení trvá 4 - 6 týdnů.

• Půda by měla být tedy mírně vlhká, propustná a bohatá na živiny.

• Rostliny přihnojujeme každých 14 dní plným hnojivem ve formě zálivky. Vhodné je aplikovat i dobře rozložený kompost či plné granulované hnojivo, které se rozhodí na záhon, kde rostliny pěstujeme.

• Na prvosence jarní se často vyskytuje plíseň šedá. Přílišná zálivka, hustá výsadba, to vše podporuje vznik této plísně. Jsou-li napadené rostliny (ve skleníku či pařeništi je celý porost) třeba ihned přečistit od napadených částí, rostliny rozestavit, snížit vlhkost vzduchu, zvýšit teplotu, vydatně větrat a použít vhodný fungicidní přípravek.

  Hnědnutí kořenů se vyskytuje u malých semenáčků i u starších rostlin. Kořínky hnědnou, scvrkávají se a rozkládají se. Rostliny chřadnou, vadnou a hynou. Na napadených částech se vyskytuje ojíněný bílý povlak, který později hnědne. V tomto případě omezíme hnojení a rostliny nepřeléváme.

  Vzácně se vyskytuje i rez. Vytváří na rubu čepele žlutavé, prášivé, na líci i na rubu hnědočerné krupky. Je nutné napadené části rostlin co nejopatrněji odstranit a spálit, omezit nadměrnou vlhkost a použít fungicidy.

  Z živočišných škůdců napadají rostliny háďátka, třásněnky, molice či mšice. K ochraně proti hmyzu je vhodné použít insekticidy jako je Pirimor, Decis, Karate, Zolone, Sumithion či nejznámější Mospilan. Na háďátka spolehlivě fungují aksamitníky.