Špenát setý

Spinacia oleracea - Monores

Špenát pochází z Kavkazu, z oblasti dnešního Afghánistánu a Turkmenistánu. Dorůstá výšky 30 cm. Listy jsou uspořádány v listové růžici, jsou dlouze řapíkaté, celokrajné a jejich tvar se odvíjí od odrůdy. Květní stonek je až 30 cm vysoký. Má sytě zelenou barvu. V letním období se objevují zelenožluté květy, které jsou však u špenátu nežádoucí, protože snižují jeho kvalitu.

Špenát je možné dle doby výsadby rozdělit na jarní, letní, podzimní a zimní. Špenát je bohatým zdrojem lecitinu, spinacinu (špenátová bílkovina) a saponinů, které příznivě působí na činnost pobřišnice a žaludeční sliznice. Konzumace špenátu příznivě ovlivňuje srdeční činnost, krvetvorbu, zpevňuje kosti, zuby, posiluje vlasy a nehty. Působí močopudně a odvodňuje organismu. Konzumují se listy, které obsahují 2% sacharidů, 4–5% bílkovin, 5% vlákniny, z vitamínů lze zmínit vysoký obsah vitamínu C, A, B1, B2, B6, K a folacin a je cenným zdrojem draslíku, vápníku, hořčíku a železa. Listy špenátu se konzumují čerstvé, dušené, vařené. Výborné jsou jako příloha k masu.

Jak pěstovat špenát

• Špenát pěstujeme na světlém stanovišti na závětrném místě. Špenát má mělce kořenící kořeny, proto ho okopáváme opatrně. Vysoké teploty a dlouhý den způsobují vybíhání rostlin do květu. Kvetoucí rostliny jsou tuhé a ztrácí chuť.

• Špenát pěstujeme u přímých výsevů. Optimální teplota pro klíčení je 2–4°C. Hloubka výsevu 4 cm.

  Přezimující kultury pro rané výsevy vyséváme do sponu 15×25 cm v září, listy se sklizní na počátku dubna.

  Rané výsevy provádíme v únoru do sponu 20–25×20–25 cm, špenátové listy je možné sklízet již na konci dubna.

  Špenát vysetý v dubnu lze sklízet v červnu. Podzímní odrůdy vyseté v srpnu sklízíme na počátku října.

• Špenát vyžaduje hlinitopísčitou půdu, která dostatečně zadržuje vodu s optimální půdní reakcí pH 6 – 7,5. Rostliny nešnáší kyselé pH.

• Špenát nepřihnojujeme hnojivy obsahujícími dusík, ani chlévským hnojem. Vyhýbáme se fyziologicky kyselým formám hnojiv. Chloridové formy hnojiv nejsou závadné. Vhodné je přihnojování dobře rozloženým kompostem či ledkem vápenatoamonným. Špenát není náročný na živiny.

• Na listech a vegetačních vrcholech jsou kolonie černozelené až černohnědé zbarveních mšic. Pokud tyto malé černé broučky spatříte, jsou rostliny napadené mšicí makovou. Vhodnou ochranou je postřik selektivními insekticidy na bázi triazamatu, pirimicarbu apod.

  Špenát mohou ohrožovat také plži, především slimáci, kteří ožírají jeho listy. Účinnou ochranou je sběr v porostu.

  Významným škůdcem špenátu je květilka řepná. Napadení se projevuje v čepelích listů, kde jsou zpočátku tenké chodbičky, postupně se rozšiřují v plošnou podkopěnku. Tyto podkopěnky jsou nejprve bělavé s prosvítajícími larvami a trusem, později hnědnou a zasychají. Listy se často vlivem napadení trhají. Přípravek vhodný k ochraně je Sumithion Super.

• Listy sklízíme ještě před rozkvětem. Sklízí se rostliny s minimálně 6 vyvinutými listy. Jarní odrůdy mají vegetační dobu 52 dní. Odrůdy pro podzimní sklizeň 65 dní. Odrůdy určené pro jarní sklizeň 240 dní.