Fazol obecný - keříčkový

Známe více než 25 druhů odrůd fazolí. Všechny druhy fazolí (lat. Phaseolus), s vyýimkou bobů, známých již starým Římanům, pocházejí z tropické a subtropické zóny Nového světa. Od jejich přivezení do Evropy koncem 16. století vznikly šlechtěním četné odrůdy, které se výrazně odlišují. Keříčkové fazole přinášejí lusky na rostlinách bez úponků. Zatímco dříve byla v popředí zájmu suchá semena, bohatá na sacharidy a bílkoviny, vhodná k vaření a skladování, dnes spotřebitele více zajímá jakost dužnatých nevyzrálých lusků. Pro obsah zdraví škodlivého fazinu se nesmějí fazolové lusky konzumovat syrové. Vařením se fazin rozkládá. Křížením se druhy fazolí bez fazinu bude snad tento problém v budoucnu vyřešen.

Půda a výsev fazolí

Keříčkové fazole se daří na všech humózních zahradních půdách, které jsou vzdušné a netrpí přemokřením. Fazole jsou teplomilné a klíčí teprve při minimální teplotě 8 C. Optimální teplota je 25 C. Vlhké a studené počasí, mokro a příliš hluboký výsev stejně jako předčasný termín jsou často příčinou neúspěchu. Odrůdy s černými nebo hnědými semeny klíčí často lépe než bílé. Vyséváme po 15. květnu a nejpozději do 20. června jako následnou kulturu, která většinou přináší dobrou úrodu. Pěstování keříčkové fazole není složité, tak to zkuste taky!

  Hnojení fazolí

Protože fazole patří mezi bobovité rostliny, které jsou schopny vázat dusík ze vzduchu, je zvláště potřeba dusíku nízká. Důležité je dobré zásobení ostatními živinami a vodou bezprostředně před kvetením a během něho. Kromě kompostu přidáváme kombinované hnojivo. Fazoli bohatě zavlažujeme, přihrnujeme, často okopáváme.