Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)

Šalvěj má ráda hlinito-písčitou půdu s dobrou zásobou dusíku i vápníku. Je teplomilnou rostlinou a vyhovují slunečné polohy chráněné před větry. Její krása a léčivé účinky z ní udělali jednu z nejoblíbenějších rostlin vypouštěného do záhonů a nádob. Bohatě a dlouho kvete a její jemně plstnaté listy se stávají skvostem výsadeb. 

Pokud jsme vzbudili zájem o tuto rostlinu, přinášíme několik nejkrásnějších odrůd, vhodných do záhonů. Pěstovat si ji lze z přímé setby ze semen, z předpěstovaných sazenic, dělením starších trsů nebo ze zakořeněných řízků.

Druhy: Šalvěj lékařská, Šalvěj divotvorná a Šalvěj luční.

Pěstování šalvěje

Nejvhodnější je pěstovat šalvěj přímým setím semen v březnu až dubnu do hloubky 1 - 2 cm, do řádků vzdálených 50 cm.  Při předpěstování sazenic semena vyséváme v březnu do teplého pařeniště, do hloubky 2 cm. Sazeničky se čtyřmi až šesti pravými listy, vysokými deset centimetrů, vysazujeme od května do června do sponu 45 x 45 cm, nejlépe do vlhké půdy. 

Na zimu rostliny je dobré rostlinu podložit listím nebo slámovým hnojem. Na jaře odstraníme staré stonky, aby se na rostlině vytvořilo co nejvíce listů.

Sběr a sušení šalvěje

Od května do září těsně před kvetením sklízíme listy nebo nať, kterou seřezáváme nad 3. až 4. listem, přičemž stonek nesmí být tlustší než 0,5 cm. Rozložíme ji v tenkých vrstvách do vzdušných košů a několikrát převrátíme, aby se nezapařila. Sušíme ji ve vzdušném prostoru nebo v sušárnách. 

Droga má světle zelenou až stříbřitě šedou barvu, nahořklou svíravou, tupě kořeněnou až štiplavou chuť i vůni. Pro domácí spotřebu třeba vysušenou šalvěj uchovávat v dobře uzavřených nádobách, protože silice rychle vyprchá.

Využití šalvěje jako léčivé bylinky

Šalvěj lékařská se využívá při inhalacích při zánětech dýchacích cest a akutních i chronických onemocněních trávicího traktu, žlučových cest, při ledvinových i močových kamenech. Potlačuje pocení, snižuje sekreci mléčných žláz a hladinu cukru v krvi.

Kromě toho se používá i jako kloktadlo při infekčních zánětech ústní dutiny a při angíně, na špatně se hojící rány, záněty, ekzémy nebo jako přísada do koupele. Droga se používá do bylinných čajových směsí.