Léčivé rostliny v lidové tradici

Léčivé rostliny v lidové tradici

Použití rostlin v lidovém léčitelství je prastaré a vyvíjelo se zprvu u rozličných národů v nejrozmanitějších částech světa samostatně. Ke zkušenostem, často jistě draze zaplaceným, se přidávaly mnohdy rozmanité pověry. Bylo to především srovnávání podobností částí tvarů rostlin s tvarem orgánů lidského nebo zvířecího těla a od toho odvozované domělé léčivé účinky rostlin nebo jejich části na podobný orgán lidského těla. Často byly spojovány léčebné úkony s náboženskými obřady, kouzelnictvím, zaříkáváním apod.

Pokud lidé pokládali tyto úkony za nutnou součást léčení a věřili jejich účinku, nelze jim upřít ani určitý význam psychoterapeutický, což v dnešní době konečně nahrazuje přesvědčivé slovo lékaře. Jinými způsoby dovedou tohoto účinku využívat někteří ziskuchtiví bylináři, kteří zvláště prostřednictvím svých pomahačů a propagátorů dovedou značně psychicky ovlivnit své zákazníky. 

Současně jak člověk poznával léčivé vlastnosti rostlin, seznamoval se i s rostlinnými jedy a narkotiky a také těchto vlastností začal využívat, někdy k lovu ryb a zvěře, jindy zase zneužívat proti lidem. V Evropě vyvrcholilo toto poznání a zneužívání rostlin i některých jedovatých živočichů ve středověku k travičství, narkomanii a toxikomanii. Tehdejší společnost se tomu bránila drastickými tresty za kouzelnictví, mučením a upalováním, které však postihly často i nevinné lidi, ať už nevědomky nebo z nenávisti. Vybrat a ověřit z lidových tradic i starých bylinkářů, co je skutečně dobré a užitečné, je prací nadmíru obtížnou, ale nemálo významnou.