Sklizeň a zpracování vlastního tabáku

Tabáková rostlina je rozšířená po celém světě. Patří do čeledi lilkovitých a pochází z Ameriky. Díky látce obsažené v listech se užívá ve formě cigaret. Zmiňovaná látka se nazývá nikotin a jde o vysoce návykovou složku, která kuřáky nutí si opětovně zapalovat a inhalovat škodlivé látky do plic. Evropa by tabák neznala, nebo podstatně déle by byla v nevědomí, kdyby ho nepřivezl za vlády Alžběty I Walter Raleigh.

Tabáková historie

Užívání tabáku a pokuřování z dýmky je staré jako lidstvo samo. První zmínky o úspěšných inhalacích se tradují do roku 500 před. n. l. Tato zásluha patří obyvatelům dnešního Mexika, ovšem tehdejších Mayů. Starší záznamy pochází ze staré Indie přesněji ve védských památkách, kde se popisuje kouření několika rostlin. Dá se předpokládat, že jednou z uvedených rostlin by mohl být i tabák. Hlavní bum zaznamenal s objevením Nového světa, kde se tabák hojně používal od severu k jihu. Indiáni byli tabákem přímo posedlý. Už v tamních nehostinných časech ho žvýkali, jedli, kouřili z dýmky, ale i šňupali. Vychytralí Portugalci se ujali jako první jeho kultivaci mimo americké hranice. Zasypali jím celou Evropu a těžili z velkého úspěchu. Kouření bylo vysoce módní, avšak tento společenský trend prorazil, až v 16. Století. Do té doby sloužil vědeckým účelům a botanikům. Zprvu jak se dalo předpokládat, bylo kouření vyhraněno pouze majetným. Všelijaké náčiní a dýmky stály nemalé peníze. S příchodem hliněných a dřevěných dýmek se celý průmysl zabydlel i v těch nejchudších vrstev. Zajímavé je, jak dlouho trvalo, než se obchodníci přizpůsobili požadavkům kupujících. Do poloviny 19. Století si lidé tabák balili do všeho, co jim přišlo pod ruku, až přišla první průmyslově vyrobená cigareta a s ní i čerstvý závan budoucnosti.

Pěstování tabáku ve zkratce

Existuje spoustu druhů tabáku, ale pro výrobní účely se používají pouze dva - virginský a selský. Dlouhodobou velmocí v pěstování byla Amerika, respektive USA. V posledních letech se průmysl přestěhoval do Číny, Indie, Brazílie, ale i do některých zemí Afriky.

Začínáte s pěstováním? 

Semena se namáčejí do vody a poté se doslova vylévají do předem připravených záhonů. Jakmile zasejeme, přenecháme další proces prorážení sazenice zcela na přírodním procesu. Zhruba tak za měsíc se sazeničky přesadí na pole v měřítku 10 000 semen na pět čtverečních metrů. Setí provádíme jednou ročně vždy ve stejnou dobu s přihlédnutím na klimatické podmínky dané lokality. Jindy se bude sázet na Kubě a jindy zase v České republice. Dbá se na výšku rostliny, jakmile by přesáhla jasně stanovenou hranici, tak by se znehodnotila. Pěstitelé rostlinu usměrňují zaštipováním vršků.

Sklizeň zralého  tabáku

• Sklízení je jedna z nejdůležitějších etap celého vývoje a také nejpříjemnější. Vybrat si můžete mezi několika způsoby. Všechny jsou osvědčené a splňují ta nejpřísnější kritéria.

• Sušení vzduchem – jakmile sklidíme listy, tak je vysušíme přirozenou cestou za pomocí cirkulace vzduchu v několikapatrových sušárnách. Po usušení získáme krásně syté a hnědé listy tabáku.

• Sušení na slunci – listy se dají pod přístřešek a poté se přeskupí na volné prostranství s přímým slunečním zářením. Tento primitivní způsob sušení je ideální volbou pro orientální tabák, který tak získá plnější chuť.

• Sušení nad ohněm – K této variantě se využívá zapálená tabáková nať, která tabáku dodá specifickou vůni.

• Sušení umělé – jde o nejpoužívanější a nejoblíbenější elektronický způsob vůbec. Princip vytvořený na komorách s řízeným sušením. V listech zůstává větší obsah cukru a tabák je celkově kvalitnější.

Fermentace tabáku

Jde o zušlechťování tabákových listů. Bez řádné a odborné fermentace si zkrátka nezakouříte. Z tabáku se za pomocí kvašení odstraňují bílkoviny a zároveň se snižuje hladina nikotinu. Fermentace tabáku dodává chuť a příjemné aroma. Fermentace tabáku se může dělat dvěma způsoby.

• Umělá fermentace – Tato fermentace se dělá ve speciálních tunelech a nadále ji rozlišujeme podle působení tlaku a přítomné teploty. Fermentace tabáku může probíhat tzv. Cavendishovou fermentací, což znamená, že působí tlak s teplem na hotovou směs. Proces spočívá v ohřevu tabáku na 100°C a následném zchlazení a namáčení. Vše probíhá v rozmezí jedné hodiny. Není výjimkou, že se tabák sbalí do velkých balíků a nechá se tzv. zfermentovat po dobu 2 – 3 týdnů.

• Přirozená fermentace – Zde se využívá jednoduchého procesu, při kterém se tabák slisuje, přičemž vnitřní teplota 50°C tabák pozvolna zapaří, a tím dojde ke kvašení. Tento proces trvá, až 4 měsíce, pokud se tedy dodrží několikanásobné převrstvení, ochlazení a opakování kvasného procesu.

Ať se daří s pěstováním..