Kaktusy - pichlavá krása, která neuvadá

Kaktusy jsou rostliny, které přežívají v extrémních podmínkách. Umí dokonale hospodařit s vodou, jsou odolné vůči velkým výkyvům teplot a zároveň vůči působení slunečního záření. Tělo kaktusu je oproti jiným rostlinám schopné shromažďovat v sobě vodu a následně s ní ekonomicky hospodařit v období sucha. Proto se kaktusy hodí i pro začínající pěstitele nebo pro cestovatele, kteří naradi vyhazují rostliny po příjezdu z dovolené.

Kaktusy mají v porovnání s jinými rostlinami na povrchu zhrublou pokožku s malým počtem průduchů. Jejich tělo se skládá z žeber posetých trny, které umožňují, aby se rostlina, která je delší dobu vystavena suchu mohla postupně smršťovat a tím i zmenšovat plochu, o kterou se opírá slunce. Trny kaktusů vykonávají ochrannou funkci. Brání rostlinu před býložravými živočichy, kteří se v suchem zmítané zemi snaží najít jakýkoliv zdroj vody. Kromě těla kaktusy  shromažďují vodu i ve svých kořenových strukturách. Mnohé druhy kaktusů mají kořenovou část (tzv. řepovitý kořen) větší než je samotné tělo kaktusy, které kořeny živí. Kaktusy jsou mnohotvárné rostliny, v tropických oblastech rostou na stromech, solitérní, odnožující na bázi nebo na vrcholu rostliny. Stromovité mají od 1 cm po několik metrů.

Kaktusy najdeme hlavně v Americe

Kaktusy mají svou domovinu v Americe, kde najdeme různé variace druhů a rodů. Rostou nejen na mořském pobřeží, ale i vysoko v horách - některé druhy bez problémů i ve výškách okolo 4000 m. n. m. 

Známé rody kaktusů najdeme kromě Severní Ameriky hlavně v Mexiku, Argentině, Chile, Peru a Bolívii. V Evropě si kaktusy našly svůj druhý domov až začátkem 20. století, a to hlavně jako exotické ozdoby v sídlech nejbohatších obyvatel. Pravé pěstování kaktusů začalo až tehdy, když první kaktusáři dokázali vypěstovat rostlinky ze semen a nemuseli je dovážet z míst jejich původního výskytu.

V čem pěstujeme kaktusy

• Substrát

Jako základ se pro pěstování kaktusů dá využít běžně dostupný zahradnický substrát, vhodnější je přímo substrát určený pro kaktusy (substrát vhodný pro kaktusy). Substrát si lze namíchat i svépomoci. Smícháme zahradnický substrát (40 %), rašelinu (25 %), trochu antuky (20 %), písek (10 %) a drobný štěrk (5 %). Pro kaktusy, které potřebují pro svůj vývoj výživnější půdu, upravíme substrát tak, že bude obsahovat méně písku a štěrku a více zeminy.

• Nádoby

Nádoby na pěstování kaktusů mohou být z různých materiálů.  Nejčastěji se však využívají nádoby z plastových hmot s dostatečným množstvím odtokových otvorů a miskou na sběr  přebytečné vody (vhodné kětináče). Dobrá drenáž (drenáž) je u kaktusu opravdu důležitá. Tvar květináče může být kulatý nebo čtvercový Někteří pěstitelé kaktusů upřednostňují hranaté květináče před kulatými, protože zasazením rostliny do hranatého květináče se maximálně využívá místo na stanovišti (skleník, pařeniště i okenní parapet). Ve většině případů se tedy využívají čtvercové květináče o rozměrech 4x4 cm, 5x5 cm, 6x6 cm až do velikosti 20x20 cm. Základní pravidlo pro výběr vhodné velikosti květináče pro pěstování kaktusů je, že má být cca o 1 cm větší než je průměr rostlinky. Tehdy kaktus pokrývá většinu substrátu, který tak rychle nepřesychá. Kaktus také rychleji a lépe prokoření, což je velmi významné a důležité pro následující růst kaktusu.

Kaktusy a jejich podmínky pro pěstování - teplo, světlo, voda

Optimální teplota pro růst kaktusů je 18 - 35 °C. Při jejich pěstování je důležité vyhýbat se velkému výkyvu teplot, hlavně jejich rozdílu mezi dnem a nocí. Prvním kritickým obdobím pro jejich růst jsou "tři zmrznutí". U některých druhů kaktusů je právě tento výkyv teploty mezi dnem a nocí jakýmsi impulsem na probuzení se k novému životu. Období růstu kaktusů začíná na jaře v březnu až dubnu, pokračuje v létě a končí v průběhu podzimu. Nejkrásnějším obdobím v roce jsou pro kaktusy měsíce květen a červen. Pak se nároky rostlinek na teplo snižují až k bodu mrazu (pouze u několika málo druhů).

Pro zdravý vývoj rostlinek kaktusů je důležité světlo, které určuje kvalitu života každé z nich. Na přezimování je vhodné přemístit kaktusy na tmavé místo a naopak na jaře na světlo. Malé rostlinky je třeba na jaře chránit před velkou silou slunečního záření. Pro některé druhy kaktusů je charakteristická jejich zelená barva, pro jiné červenohnědá, hnědofialová, případně červená. Je to jejich normální barva, jejíž intenzita se znásobuje pobytem rostlinky kaktusu na slunci. Kaktusy pěstované v bytě je třeba pravidelně otáčet tak, aby každá strana byla vystavena slunci přibližně stejnou dobu. Jinak by mohlo dojít k naklánění kaktusu na jednu stranu či k deformaci vegetačního vrcholu.

I pro kaktusy je důležitá voda. Kaktusy v růstu potřebují zálivku v nepravidelných intervalech, hlavně v červnu, červenci a srpnu (to se může hodit pro ty z nás, kteří odjíždí v tuto roční dobu k moři).

Časem každý pěstitel kaktusů zjistí, jaký rytmus zálivky je vhodný pro jeho rostlinky. Voda na jejich zalévání by měla být vždy čistá, odstátá, bez jakýchkoliv živin, či chemických látek. Vodu z vodovodu je třeba nechat vyprchat, protože kaktusy nemají rády chlór. Do první zálivky nepřidáváme ani hnojivo, ani žádné prostředky proti škůdcům, protože se může stát, že se tato látka dlouho v těle nerozloží po případném mírném seschnutí se chemikálie zkoncentruje tak, že spálí nejjemnější části rostliny, hlavně růstový vrchol. Další zálivky v pořadí již mohou obsahovat i roztok hnojiva, klidně v poloviční koncentraci než je doporučeno výrobcem.

Pěstování kaktusu

Úspěšnost pěstování kaktusů závisí i na kvalitě semen. Semena kaktusů vyséváme v zimě nebo začátkem jara do předem připraveného sterilního substrátu. Po výsevu semínka zalijeme a celou nádobu přikryjeme, abychom dosáhli pro rostliny optimálních 30 °C.  Nádobu s kaktusovými semínky umístíme na jižní nebo východní parapet okna.

Pro pěstitele kaktusů je důležitá každodenní kontrola zasazených semínek, zda mají dostatek vody v misce pod nádobou, zda mají dostatek tepla a zda teplota nestoupá nad 30 ° C, jestli se netvoří na substrátu plíseň a pod. Měsíc po výsadbě semen nastává stagnace jejich růstu, proto je můžeme poprvé přihnojit. 

Kaktusy začínáme přesazovat, když od klíčení uběhly přibližně 3 - 4 měsíce (tady se to liší podle druhu). Tehdy už máme jistotu, že naši novou rostlinu kaktusu netvoří jen kapička vody obalená blánou, ale malá rostlinka obsahuje i zásobní látky, které jí umožní přečkat období, dokud se rostlinka opět zakoření. Prvním krokem k prosazování je zvykání semenáčků na nižší vlhkost. Pod víko do výsevních nádoby dáme zápalku na 1 - 2 dny, aby se odvětral prostor výsevu. Potom na 3 - 4 dny zvedneme víko alespoň na centimetr a tak pokračujeme, dokud nedosáhneme cca 5 cm výšky.

Poté podstoupí semenáčky životní zkoušku, necháme semenáčky 10 -1 4 dní bez vody, aby zastavily svůj růst a začaly růst i do šířky. Většinou změní barvu na sytější zelenou, mírně uvadnou a jejich tělo zhmotní.

Semenáčky vybíráme z květináče pomocí pinzety. Vytáhneme je po jednom ze suchého substrátu a rovnou je přesadíme do připraveného čerstvého suchého substrátu!!! (vhodný substrát). Malé semenáčky kaktusů sázíme do řádku tak, aby byl mezi nimi prostor na jeden fiktivní semenáček. Vysázené rostlinky kaktusů umístíme do mírného stínu, nesmí být zatím vystaveny prudkému slunci, aby díky svým ještě nefungujícím kořenům neuschly. Po 7 - 14 dnech rostliny poprvé zavlažíme. Za pár dnů by měli kaktusoví junioři ožít tak, že začnou růst před očima. Někdy je růst semenáčků tak intenzivní, že je třeba v jednom roce ještě další přesazování.

Škůdci kaktusů

Pokud si vypěstujeme rostlinky kaktusů ze semen, je výrazně nižší pravděpodobnost, že budou trpět nemocemi nebo je napadnou škůdci. Budete mít navíc opravdovou radost z vlastních rostlin. Nejčastějšími škůdci, které kaktusy mohou napadnout jsou vlnatky, poklice, kořenové háďátka, roztoči apod. - viz škůdci. Je vůči nim několik druhů účinných prostředků, případně je vhodné se zajímat o jejich "přírodní" vyhubení. V některých případech je třeba napadenou rostlinu izolovat od ostatních rostlin.

Kaktusy pro začátečníky

Kaktusář - začátečník by se měl soustředit na pěstování takových druhů kaktusů, které mu bezpečně vydrží, během prvních let pěstování nezaberou mnoho místa a hlavně nebudou náročné na péči. Pro začátek je nejvhodnější zaměřit se na jednu geografickou oblast, aby rostlinky kaktusů, které pěstujeme měly podobnou velikost a přibližně stejné pěstitelské nároky. Nejvděčnějšími rostlinami pro začátečníky jsou tyto druhy:

• z rodu Astrophytum

• z rodu Thelocactus

• z rodu Echinocercus

• z rodu Rebutia - udržují se dlouho kompaktní, nepřerostou květináč o průměru 6 cm. Kvetou bílými, žlutými nebo červenými květy na bázi rostliny po celé vegetační období. Jsou odolné vůči pěstitelským přehmatům.

• z rodu Mammillaria - vyskytují se i drobné odrůdy , které se dlouho nerozrůstají. Kvetou nevelkými slámověžlutý, žlutými až fialočervenými květy ve věnečcích kolem vrcholu rostliny. Jejich zralé plody jsou zpravidla červené a vydrží na rostlince i půl roku.

• z rodu Fraillea - dospělé rostliny jsou velké jako větší ořech, v průměru mají cca 3 cm. Na své pěstování potřebují vyšší teplotu, dokáží rozkvést už v druhém roce pěstování žlutými samosprašných květy.

• z rodu Gymnocalycium - pěstují se snadno, ale dorůstají do větších rozměrů

• z rodu Lobivia - kvetou opakovaně nádhernými květy, avšak květ vydrží kvést jen 1 den. Rostlinky se rozrůstají do větších rozměrů.

Vyzkoušejte také nenaročný vánoční kaktus, péče o něj je velice snadná ;)