Brusinka - keříček z hor

Brusinka - keříček z hor

Brusinka je nízký polokeřík, který dorůstá do výšky 10-30cm. Její listy jsou stálezelené, mají kožovitý charakter, na spodní straně listu se nacházejí drobné hnědé tečky, kterými se brusinka odlišuje od medvědice lékařské. Listy brusinky během zimy neopadávají, čímž se odlišuje od rostlinky borůvky obecné.

Brusinka pravá (Vaccinium vitis idaea), bruslinka, červená jaloveca nebo kyselinka - to jsou lidové názvy pro tuto rostlinku. Jeho latinsky překlad rodového jména Vaccinium souvisí se slovem baccinium, což v překladu znamená keř s bobulemi. Další druhy brusinky: Brusinka velkoplodá, Brusinka zahradní a Brusinka obecná.

 

 


V současnosti známe kolem 200 druhů brusinek, vyskytujících se různých koutech světa. Původně brusinka pochází ze severní části Ameriky a severní části Asie. Vyskytuje se na severu Evropy, na východě v Rusku až po Japonsko. Najdeme ji iv Alpách po nadmořskou výšku cca 3000 mnm Nachází se i v Grónsku a Severní Americe až po 71.stupeň SZŠ. Na Slovensku najdeme nejvíce keřů brusinek v Nízkých a Vysokých Tatrách a Velké a Malé Fatře do nadmořské výšky cca 1800 mnm



Brusinka je nízký polokeřík, který dorůstá do výšky 10-30cm. Její listy jsou stálezelené, mají kožovitý charakter, na spodní straně listu se nacházejí drobné hnědé tečky, kterými se brusinka odlišuje od medvědice lékařské. Listy brusinky během zimy neopadávají, čímž se odlišuje od rostlinky borůvky obecné.


Brusinka roste v chudých kyselých písčitých nebo rašelinových půdách, na slunných místech. Ve stínu rostlinka sice roste, ale nekvete, tedy ani nerodí. Pro zahradní pěstování její připravíme vhodný substrát kombinací hrubozrnné písku (1-4díly) a rašeliny (1díl). Brusinka je nenáročná na zalévání a hnojení, dokonce krásně roste a rodí i bez hnojení. Na zalévání je vhodná měkká voda bez solí nebo dešťová voda. Brusinka je velmi citlivá na zaplevelení, proto v zahradě v okolí rostlinky umísťujeme drcenou kůru s pilinami (mulčování).


Kvete v červnu - červenci bílými až narůžovělými květy, které vytvářejí hrozen. Plody brusinky jsou bobule, které jsou zpočátku zelené a postupným dozráváním se zbarvují do červena. Zralost plodů brusinky zjistíme, tak, že všechny bobule na hroznu jsou rovnoměrně zbarvené do červena, zelené a bílé bobule se na hroznu téměř nenacházejí. Jejich průměr je zhruba 1cm a mají jemnou chuť. Brusinka rodí dvakrát ročně. Pro zahradní pěstování ji vysazujeme do maximální nadmořské výšky 750 mnm, ve vyšších polohách druhá úroda nedozraje. V našich zeměpisných šířkách první část úrody dozrává v níže položených oblastech v druhé polovině července av horských oblastech po 20.srpnu. Druhá část úrody dozrává od poloviny září do poloviny října, samozřejmě v závislosti na poloze. První úroda je svým množstvím zanedbatelná, sbíráme ji jen ručně, neboť v tomto období rostlina podruhé kvete a při hřebenovém sběru bychom poškodili její květy. Koncem léta, začátkem podzimu sbíráme i listy brusinek, které následně vysušíme při maximální teplotě 40 ° C.


 
Brusinky konzumujeme v syrovém stavu, ale nejčastěji z nich připravujeme kompot, povidla, džem, rosol nebo sirup. Používá se pro přípravu známé Cranberry omáčky. Produkty z brusinek se nejvíce hodí jako příloha ke zvěřině, drůbeži a sýrům. Můžeme je také sušit nebo mrazit. Kompotované brusinky nepodléhají zkáze, neboť obsahují kyselinu citrónovou a kyseliny benzoové, které mají konzervační účinky.

 

 Recept na přípravu brusinkového džemu


Na přípravu brusinkového džemu potřebujeme: 2,5 kg brusinek, 400ml vody, 750dkg krystalového cukru, 8 hřebíčků a 2 lžíce skořice. Všechny ingredience necháme vařit na mírném ohni až do odpaření vody a dokud džem nezhoustne. Horký ho nakládáme do zavařovacích sklenic.

 

Severoamerická brusinka cranberry je největší brusinka, která je velká jako oliva. 

 

Brusinka nejen chutná, ale i léčí

Brusinka obsahuje cukry, glykosidy, organické kyseliny a třísloviny. Z vitamínů jsou to provitamin A, vitamin B1, B2, C, z minerálních látek draslík, vápník, hořčík a fosfor. Má protizánětlivé a dezinfekční účinky.


Brusinky se používají jako podpůrná léčba při nachlazení, revmatických onemocněních, cukrovce, dně, onemocněních žlučníku, ale hlavně při onemocněních močového ústrojí a pod. Má dezinfekční účinky. Čaj připravený z listů brusinek snižuje horečku. V nadměrné míře by ji neměli konzumovat lidé s náběhem na ledvinové kameny, děti do 12 let, těhotné a kojící matky. Brusinku užíváme jako léčivo maximálně 2 měsíce a nejvýše 4 měsíce v roce.