Hrášek je na pěstování nenáročný

Hrách setý (pisum sativa) je rostlinou původem z východního Středomoří. Jeho pěstování jako kulturní rostliny je známé již v mladší době kamenné. V současné době je pěstován téměř po celém světě.

Hrách setý je jednoletá, popínavá bylina kvetoucí v květnu až září. V jednom květenství rostou jeden až čtyři květy. Jejich barva je bílá až růžově-fialová. Konkrétní zbarvení záleží na jednotlivých odrůdách hrachu.

Lodyha je poléhavá, dutá a lysá. Listy jsou sudozpeřené a tvoří je jeden až tři páry lístků, které jsou zakončené úponkou. Podlouhle vejčité lístky jsou krátce řapíkaté. Plodem jsou podlouhlé  ploché lusky obsahující semena známá pod názvem hrášek. Hrách je hospodářsky významnou rostlinou. Kromě hrachu setého pěstovaného na zahrádkách existuje také polní varianta hrachu - hrách polní (pisum sativum subsp. arvense) známý také pod názvem peluška. Tato odrůda hrachu má fialově-bílé květy, malé lusky, nezralá semena mají natrpklou chuť. Je využívána v zemědělské výrobě jako pícnina nebo jako zelené hnojení.

 Ke konzumaci byly vyšlechtěny tři druhy kultivarů:

• Hrách obecný (pisum sativa), který je určen k vylupování. Kvete bílými květy. Nezralá semena jsou sladká a kulatá, zralá mají žlutou nebo zelenou barvu. Sklízí se po dozrání a zaschnutí. Plody jsou v této době již tvrdé, což však nevadí, protože tento druh hrachu je určen zejména pro vaření.

• Hrách dřeňový (pisum sativa L., medulare) je další variantou hrachu. Pěstuje se pro nezralé lusky, které se konzumují celé nebo lze jíst jen zrna. Nezralé lusky je možné konzervovat či zmrazit. Po dozrání ztrácí semena vodu, čímž se svrašťují a stávají se nevhodnými k požívání. I po uvaření zůstávají zrna tohoto druhu hrachu tuhé.

• Hrách cukrový (pisum sativa L., sacharatum) je poslední variantou hrachu určenou k pěstování na zahrádkách. Jeho květy jsou bílé nebo bílo-růžové. Lusky jsou sladké, dužnaté, křehké, neobsahují vnitřní tuhou slupku. Semena jsou kulatá, sladké chuti, málo svraštělá. Mají vyšší obsah cukrů, proto jsou vhodné k přímé konzumaci v syrovém stavu. U nás se tato varianta pěstuje poměrně zřídka, je vhodnější spíše pro pěstování v teplejších oblastech.

Pěstování hrachu

Hrách je vhodné pěstovat v neutrální půdě s hodnotou pH cca 6,5. Daří se mu v lehčích a středně těžších nezaplevelených půdách, které si dokáží udržet dostatek vody. Hrách vysévejte přímo na zákon v březnu až dubnu (záleží na tom, jakou vyséváte odrůdu - rané odrůdy se vysévají dříve, pozdní později. Podívejte se proto na obal, kde je konkrétní doporučená doba výsevu vždy napsána.)

Jednotlivá semena vysévejte do hloubky 5 - 6 cm, vzdálená od sebe cca 5 - 10 cm. Vzdálenost řádku je cca 25 - 30 cm, vzdálenost uzpůsobte podle toho, jakou budete používat oporu pro pnutí stonků. Doba od výsevu do sklizně se pohybuje v rozmezí 65 - 100 dní, záleží na konkrétní odrůdě. Po zasazení nenechejte půdu přeschnout. Po vyklíčení zajistěte rostlinám hrachu oporu, po níž se mohou pnout. Používá se síť nebo pruty. V období sucha nezapomeňte hrách zalévat. Čas od času zkypřete půdu a vytrhejte plevel okolo rostlin. Půdu není třeba přihnojovat.

Škůdci hrachu 

Jako prevenci proti škůdcům lze hrách chránit postřikem. Nejčastěji vyskytujícími škůdci jsou kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum), zrnokaz hrachový či zrnokaz bobový. Kyjatka hrachová je druh mšice vysávající rostlinné šťávy z listových pletiv. Napadené rostliny poznáte podle zakrnění, slabého kvetení a malé úrody. Kyjatka tvoří kolonie. Zrnokaz hrachový i bobový napadá zrající semena. Dospělí jedinci kladou vajíčka v období květu a larvy se vylíhnou právě v době tvorby lusků. Proti škůdcům můžete bojovat například přípravky Pirimor 50 WG či Decis Mega.

Proč dát hrášku na zahrádce šanci?

Kromě toho, že čerstvá zrnka hrachu jsou chuťově velmi dobrá, jsou i velmi zdravá. Hrách je skvělým zdrojem rostlinných bílkovin. Hrách má schopnost tělo rychle zasytit a dodat mu spoustu energie. V dobách, kdy maso nebylo na talíři také běžné jako dnes, byl hrách spolu s dalšími luštěninami jednou z nejdůležitějších potravin. Do svého jídelníčku by ho měli zařadit zejména vegetariáni, sportovci, děti ve vývinu a těžce fyzicky pracující lidé.

Kromě bílkovin obsahuje hrášek také mnoho důležitých vitamínů a minerálů. Čerstvý, mladý hrášek je bohatým zdrojem vitamínu C. Najdeme v něm spoustu karotenů chránících zrak a stimulujících obnovu sliznic. Hrách obsahuje i velké množství některých vitamínů skupiny B (B1, B2, B3), které jsou důležité pro mentální zdraví, pevné nervy, zdravou pleť a pevné vlasy. Hrách je také zdrojem vápníku, fosforu, draslíku a mědi.

Omlazující a regenerační účinky na organizmus mají i nukleové kyseliny obsažené v zrnkách hrachu. Kombinace vitamínů, minerálů, bílkovin a nukleových kyselin řadí hrách k výživově velmi hodnotným potravinám dodávajícím energii celému tělu. Nadměrné konzumaci hrachu by se měli vyvarovat osoby trpící zažívacími potížemi, nadýmáním a lidé trpící dnou. Riziko nadýmání lze snížit namáčením hrachu před tepelnou úpravou. Nežádoucí puriny se uvolní do vody, proto před vařením vodu vyměňte za čerstvou.

Hrách v kuchyni

Nejznámějším tradičním českých pokrmem je hrachová polévka či kaše. Čerstvý hrách se výborně hodí do salátů, jako příloha k masu či rybě. Hrachová zrna najdou své uplatnění i v zeleninových či masových polévkách, v rizotu. Meze fantazii v kulinářském využití hrachu se nekladou.

Pokud chcete hrášek sklízet celou sezónu, vysazujte semínka v pravidelných intervalech  cca 2 - 3 týdny. Po sklizni jedné várky hrášku vám pak hned bude dozrávat nová.