Pěstování listové čekanky

Čekanka listová (Cichorium endivia) je dvouletou zeleninou patřící do čeledi hvězdnicovitých rostlin. Nejedná se tudíž o onu známou modře kvetoucí čekanku obecnou (Cichorium intybus) s modrými květy rostoucí kolem cest. Listová čekanka byla jako chutná zelenina objevená  v Bruselu již v roce 1846, když si tamní zahradník botanické zahrady všiml, že z kořenů čekanky, založených v rašelině pro výrobu kávoviny,  vyrůstají pevné a chutné puky. Od té doby se čekanka neustále šlechtí a je známo mnoho odrůd, některé dokonce s načervenalými listy. V současné době se za největší pěstitele čekankových puků považuje Belgie a Francie. V Česku zatím není pěstování čekanky moc rozšířené. A co jsou to vlastně ty puky? Jedná se o nahloučené a k sobě pevně přitisklé listy bez zeleného barviva, které vznikají díky rychlení bez přístupu světla. Získání puků listové čekanky není zcela jednoduché, ale zkušenějším pěstitelům se to jistě podaří. Těm, kterým se to napoprvé nepodaří to snad vyjde příště, aby také mohli vyzkoušet mírně nahořklou chuť puků listové čekanky. 

K nejznámějším druhům, kromě listové čekanky, patří čekanka kadeřavá s jemně kadeřavými zelenými listy, čekanka hlávková, tvořící hlávky a čekanka salátová červenolistá (Radicchio). Tato čekanka má svůj původ v Itálii. Rostlinu tvoří křehké pevné listy tmavočervené barvy s výrazným bílým žebrováním. Díky neustálému šlechtění se lze setkat i s dalšími kultivary. Například s čekankou salátovou - pukovou odrůdy Di Bruxelles. Jedná se o vysoce výnosnou odrůdu vyžadující hlinitopísčité, hluboko zpracované půdy. Z kořenů připravených pro rychlení se puky získají za cca 3 týdny.

Pěstování listové čekanky

Listová čekanka se pěstuje ve dvou fázích. Semena čekanky vysévejte přímo na záhon v květnu až červnu. Výsev v dřívějším termínu může vést rostliny k vybíhání do květů. Řádky by měly být od sebe vzdáleny cca 30 cm. Vzešlé rostliny vyjednoťe na vzdálenost cca 10 cm, aby měly kořeny dostatek prostoru pro růst. V příliš řídkých porostech se vyvíjejí příliš silné kořeny, které při rychlení vytvářejí nežádoucí rozvětvené puky. V říjnu kořeny vyryjte. Po sklizni je vhodné je nechat ještě několik dní ležet na záhoně, aby oschly. Chraňte je však před případným mrazem. Pak uřežte nať cca 3cm nad koncem kořenů, tak abyste nepoškodili vegetační střed. K rychlení jsou vhodné kořeny s průměrem okolo 4 cm a dlouhé cca 25  - 30 cm. Dostatečně vyvinuté kořeny uložte na chladné a tmavé místo. Velmi dobře je lze skladovat v polyetylénových pytlích. V této podobě kořeny skladujte do doby, než se rozhodnete pro druhou fázi - rychlení.

Rychlení lze provádět dvěma způsoby - klasicky v hlíně nebo hydroponicky.  Při pěstování v zemině zahrňte předpěstované kořeny malou vrstvičkou hlíny (rašeliny) a nechte je v naprosté tmě růst po dobu 5 - 8 týdnů při teplotě 14 - 16 °C. Nové listy, které vyrostou ve tmě jsou bílé a nejsou tak hořké jako běžné listy.  Za jednodušší postup se považuje hydroponické pěstování. Připravené kořeny těsně vedle sebe nastavte do kbelíku. Kbelík naplňte cca do 2/3  vodou (kořeny nesmíte nikdy zcela ponořit pod vodu - vegetační vrchol musí zůstat suchý). Aby se omezil přísun světla, zakryjte kbelík černou neprůsvitnou fólií. Optimální teplotou při tomto způsobu rychlení je cca 18 °C. Při této teplotě puky dorostou ke sklizni během 3 - 4 týdnů. Vyvinuté puky vyberte a odřízněte je i s patkou kořene, aby se nerozpadly. Pravidelný přísun puků do kuchyně si můžete zajistit postupným zakládáním uskladněných kořenů v průběhu celého zimního období. Pro udržení vlastností skladujte sklizené puky v obalu z černé fólie (folie), aby se až do zpracování (konzumace) zamezilo přísunu světla. Nezabalené puky by na světle zezelenaly a zhořkly. Křehká struktura vyžaduje jemné zacházení.

Léčivé účinky listové čekanky

Čekankové puky nejsou tak bohaté na vitamíny jako jiné druhy zeleniny, ale za to obsahují jiné, velice prospěšné, látky, které mají na organismus detoxikační účinky. Vysoký obsah vlákniny má blahodárný vliv na zažívání, zlepšuje průchodnost střev a zabraňuje zácpě. Konzumací čekanky si můžete snížit hladinu cholesterolu v krvi, protože čekanka zabraňuje nadměrnému ukládání tukových složek v organismu. Dalším přínosem konzumace čekanky je fakt, že tukové složky jsou navázány a odvedeny z těla ven již předtím, než se stihnou uložit do krve, což funguje jako prevence nemocí kardiovaskulárního systému (arterioskleróza, vysoký krevní tlak, infarkt, mrtvice). Do svého jídelníčku by konzumaci puků listové čekanky měli zařadit lidé trpící nadváhou, diabetem či některými poruchami metabolismu. Přírodní cestou tak odbourají nebezpečné tukové látky. Zdravotně významnou vlastností této zeleniny je to, že zamezuje ukládání nebezpečných těžkých kovů v lidském těle. Během trávení na sebe čekanka v tenkém střevě naváže těžké kovy (olovo, rtuť, kadmium) a odvádí je z těla stejným způsobem jako tukové látky. V čekance jsou obsaženy i látky stimulující činnost žlučníku, jater a slinivky břišní.  Pokud hledáte zdroj kyseliny listové a vitamínu B1, sáhněte také po puku listové čekanky. Pravidelnou, ale umírněnou konzumací listové čekanky můžete svému tělu jenom prospět.

Co si z puků listové čekanky připravit k jídlu?

Puky listové čekanky jsou lahodné v různých salátech, ale dají se upravovat i tepelně. Rychlým a jednoduchým pokrmem je zapékaná čekanka po Francouzsku. 

Recept na čekanku po Francouzsku:

• 4 puky listové čekanky
• 4 plátky drůbeží šunky
• plísňový modrý sýr (Rokfór, Niva)
• kozí sýr
• kousek másla

Syrové čekankové puky podélně rozřízněte. Mezi půlky čekanky vložte plátky nakrájeného sýra s nímž nemusíte šetřit. Puk zabalte do plátku šunky a propíchněte ho párátkem, aby se balíček nerozbalovat. Takto připravené puky vložte do máslem vymaštěného pekáčku, posypte ho strouhaným sýrem a vložte na cca 15 minut do trouby. Na posledních několik minut přepněte troubu na gril, aby se sýr opekl dohněda. Pokrm podávejte s čerstvou bagetou.