Zdravý celer

Miřík celer (Apium graveolens), známý spíše jen pod zkráceným názvem celer, patří do čeledi miříkovitých rostlin. Jedná se o dvouletou bylinu pěstovanou jako kořenovou zeleninu pro své bulvy a listy.  Miřík celer znali již ve starém Egyptě, kde byl pěstován jako významné koření a přírodní afrodiziakum. Celer byl v té době považován za symbol smrti a smutku, což souviselo s tím, že byl zasvěcen bohům podsvětí. Pojídal se na pohřebních hostinách a ve věncích se pokládal na hroby. Do Evropy se rozšířil až po třicetileté válce. V dnešní době se pěstuje téměř na celém světě. Pěstují se tři druhy celeru - celer řapíkatý (Apium graveolens L. var. dulce), celer bulvový (Apium graveolens L. var. rapaceum) a celer listový (Apium graveolens L. var. secalinum nebo Apium graveolens L. var. silvestre). Celery řapíkatý a listový se pěstují pro listy, z celeru bulvového se využívají bulvy i listy.  Pro lepší chuť se občas přistupuje k bělení bulev a řapíků. Existují však i speciální hybridní  odrůdy např. celer bulvový Albin, který se bělit nemusí. Dalším speciálně vyšlechtěným hybridem je celer bulvový asterix F1. Klasickou pozdní odrůdou bulvového celeru je celer bulvový Maxim. Tato odrůda celeru je určená pro podzimní sklizeň, není náročná k vybíhaní do květu. Bulvy jsou při správném pěstování velké, kulovité. Dužnina je krémově bílá. Bulvy je možné konzumovat přímo, konzervovat i mrazit. Odrůdou pěstovanou pro sklizeň listů je celer listový (naťový). Jedná se o velmi jemnou odrůdu naťového celeru vytvářejícího bohatší růžice plné jemné aromatických listů. Nať tohoto celeru se sklízí postupně od konce léta nebo jednorázově na podzim. Sklizená nať je vhodná k přímé spotřebě, k sušení i k mražení. Celosvětově známou odrůdou řapíkatého celeru je celer řapíkatý Pascal. Tato odrůda vytváří silnější dlouhé listy. Daří se jí v písčitých půdách s vyšším obsahem živin a dostatkem vápníku. Nezbytná je pravidelná závlaha.

Pěstování celeru

Nejčastěji pěstovanou variantou je celer bulvový. Pěstování řapíkatého a naťového celeru není tak rozšířené. Základní pravidla pěstování jsou však pro všechny tři varianty stejné. Jelikož má miřík celer dlouhou vegetační dobu, je nutné provést výsev již v únoru, nejpozději začátkem března. Výsev se provádí do výsevních misek. Semena klíčí při teplotě 15 °C cca za dva týdny. Asi po měsíci je nutné sazenice přepikýrovat na vzdálenost  5 x 5 cm. Po zesílení rostlin je dobré je znovu přepikýrovat, vhodné jsou například speciální sadbovače mini D 6 cm.  Na záhon sázejte rostliny přibližně v polovině května, v době, kdy již teploty neklesají pod bod mrazu do sponu 50 x 50 cm, aby rostliny měly dostatek prostoru pro vyvinutí velké bulvy. Vhodné je slunečné stanoviště se středně těžkou a dostatečně vlhkou půdou bohatou na humus. Rostlinám se bude  dařit na místě, kde byly v loňské sezóně vysazeny luskoviny, plodová zelenina nebo košťáloviny. Nevhodné je sázení do záhonu osázeného v minulé sezóně kořenovou zeleninou. Půda je vyčerpaná a zejména u bulvového celeru by došlo k výraznému snížení úrody.  Sazeničky vysazujte opatrně, aby vegetační střed nebyl "utopený" v zemi. Špatnou výsadbou může dojít k deformaci a místo bulvy se vytvoří jen množství dužnatých kořenů. Rostliny je třeba během vegetace přihnojovat vícesložkovým hnojivem např. NPK hnojivem s guánem.  Menší bulvy celeru i listy můžete začít sklízet již červenci, jen dávejte pozor, aby na rostlině zůstal dostatek listů (provádějte pouze probírku listů). Otrhávání okrajových listů je přínosné pro zvětšení bulvy. Na podzim bulvy vyryjte, očistěte, zkraťte kořeny a odstraňte nať (nechte pouze středové srdíčko). Očištěné bulvy uchovávejte v písku ve sklepě nebo ve skleníku, kde nemrzne.  

Pěstování sazenic, výsadba i další ošetření je u řapíkatého celeru podobné jako v předchozím případě, ale pěstuje se jako naťová zelenina. Řapíkatý celer má být křehký s výraznou aromatickou chutí, čemuž přispívá tzv. bělení (chránění řapíků před sluncem). Nejpoužívanějším způsobem bělení je  metoda zabalení řapíku lepenkou nebo černou fólií na dobu cca 3 týdnů tak, aby zůstaly vidět pouze špičky listů. Toto opatření se provádí v době, kdy jsou řapíky vysoké asi 30 - 40 cm. Po bělení následuje sklizeň. Skladování řapíkatého celeru je náročné, proto je spíše sezónní zeleninou. 

Listový celer je málo rozšířeným typem a to i přesto, že se poměrně dobře rychlí a jeho pěstování není tak náročné jako u předchozích dvou druhů celeru.  Listový celer má rád vlhčí, humózní i hlinité půdy. Sazenice se vysazují ve sponu kolem 40 x 30 cm. Listy se sklízejí během celé vegetace. Kořen lze nechat přes zimu v zemi zakrytý slámou a v dalším roce znovu sklízet listy až do doby, než rostlina vyběhne do květu. Sklizené listy jsou vhodné k přímé spotřebě, lze je však i sušit a zmrazit.

Choroby a škůdci na celeru

I celer mohou napadnou nějací škůdci či choroby. Nejčastěji se vyskytuje skvrnitost celerových listů, která se projevuje tak, že se na starší listech objevují žlutavé, později žlutohnědé skvrny. Listy zasychají a odumírají. Účinnou ochranou jsou preventivní chemické postřiky např. prostředkem Kuprikol 50 (přípravek).  Další chorobou je strupovitost celerových bulev. Na napadených bulvách se objevují hnědé skvrny, které se zvětšují, napadené pletivo kornatí a praská. Prevencí je nesázet celer na napadeném záhoně alespoň 3 roky. Škůdcem napadajícím celer je vrtule celerová. Jedná se o dvoukřídlý hmyz, který při velkém výskytu může způsobit rozsáhlé škody. Larvy vrtule celerové tvoří v listech rostlin chodbičky, které jsou zpočátku bílé a postupně hnědnou a usychají. Dospělí jedinci jsou velcí cca 5 - 7 mm, žlutočerveného či žlutočerného zbarvení. Kukly přezimují v horní vrstvě půdy a na jaře se objevují dospělci, kteří v krátkém čase nakladou vajíčka na spodní stranu listů. Larvy druhé generace vrtulí se objevují na podzim. Ochranou je ničení napadených listů a chemický postřik přípravkem na savý a žravý hmyz. Na kořenech (bulvě) může škodit pochmurnatka mrkvová. Její výskyt se projevuje přítomností chodbičkových požerků a bulvy celeru se mají tendenci fialovět. Prevencí je každoroční změna stanoviště. Dospělé jedince lze odchytávat na lepové desky.

Celer je dobrý na mužskou potenci a k čemu ještě?

Celer má blahodárný vliv na mužskou potenci, ale to není všechno. Jeho léčebné účinky jsou daleko rozsáhlejší. Díky obsahu velkého množství éterických olejů, které jsou hlavním původcem jeho typického aroma, napomáhá konzumace celeru chránit lidský organismus před bakteriemi a plísněmi. Po konzumaci se tyto látky uvolňují a působí na sliznice, v ústech, v žaludku i ve střevech. Desinfekční účinky mají i v ledvinách a močových cestách, kde zabíjejí původce různých infekcí.  Uplatnění najde celer i v případě onemocnění dýchacích cest. Celerové silice pomáhají rozpouštět hleny a desinfikují sliznice. Nejúčinnější je při nachlazení konzumace čerstvé šťávy z celeru. Množství vitamínů a minerálů v celeru také není zanedbatelné. Celer je považován za významný zdroj vitamínů skupiny B. Obsahuje všechny vitamíny z této skupiny ve vyváženém množství. Vitamíny náležející do této skupiny jsou důležité pro zdravou kůži, nehty a vlasy, napomáhají ke správné funkci jater a střev a přispívají i k dušení rovnováze. V listech celeru je obsaženo více vitamínu C než v citrónu.  Dalšími obsaženými vitamíny jsou A, K a E.  Kromě vitamínů je celer i zdrojem minerálů (draslík, hořčík, chróm, sodík, železo, vápník, zinek a jód). Celer podporuje tvorbu moči, působí tedy jako přírodní diuretikum. Pomáhá rozpouštět usazeniny a odplavuje je z těla, čistí tak lidský organismus. Pravidelné užívání syrového celeru či celerové šťávy by mělo zmírnit problémy s revmatismem, dnou a artritidou. Celer by jistě neměl chybět na talíři diabetiků, protože látky v něm obsažené snižují hladinu cukru. Do jídelníčku by ho měly zařadit osoby trpící vysokým krevním tlakem a  lidé s problémy s produkcí žluče a s žaludečními vředy.

Z celeru si můžete připravit výborný celerový salát s jablkem. Budete k tomu potřebovat následující ingredience: 

• 30 dkg celeru
• 30 dkg jablek
• 3 lžíce olivového oleje
• sůl
• pepř
• bobkový list
• nové koření
• trošku cukru
• estragonový ocet (může být i obyčejný)

Celer nakrájejte na nudličky a povařte ho v osolené a okyselené vodě spolu s kořením. Po zchladnutí přidejte do salátu najemno nakrájená jablka, olej a podle chuti oslaďte. 

Dobrou chuť!  :)